Tak tu právě absolvujeme zatmění Měsíce. Začalo to někdy před sedmou večer (překvapivě) a postupně Měsíc mizel a červenal až těsně před osmou zčervenal celý. Maximum je někdy právě teď, měl by být úplně nejčervenější jak to jde. Ve městě to je také relativně pěkně vidět, ale být teď někde v tom jejich slavném Outbacku, to by muselo být super. A za další dvě hodinky bude po všem.
Připravili jsme si pro vás jednu povídku s úkolem. Tentokráte se ovšem nic nevyhrává, ale na odpovědi jsme stejně zvědaví, prý by o vás měly něco vypovídat 🙂 Takže přečíst a do komentářů napsat vaši odpověď na otázku, která je na konci.
Šestnáctý týden (6. – 10. 8.) začal opravdu dobře – měli tady totiž svátek učitelů a bank (nebo čeho vlastně) a škola byla tedy zavřená. Takže jsme se v pondělí ráno probudili a vyrazili na výlet (mapička
zeleně; 14km, 6h), který jsme plánovali původně na uplynulou neděli.
Martin zahájil patnáctý týden (30. 7. – 4. 8.) návštěvou banky. Jak už jsme psali, tak jsme si otevřeli účet u National Bank a jednou z nabízených výhod bylo vrácení peněz zaplacených za ISIC karty. Ne že by to byla nějaká závratná částka (popravdě řečeno jsme je dostali zdarma), ale 18$ (které za ně vraceli) za jednu kartu není k zahození. Účet už máme nějaký ten týden, ale peníze za karty jsme pořád nedostali. Náš původní bankovní poradce Daniel přesídlil do jiné pobočky, a tak se nás ujal Pierre. Martin už s ním o kartách jednou mluvil a Pierre slíbil, že se na to podívá ať se přijde v pondělí poptat jak to dopadlo. Bylo tedy pondělí, peníze pořád nikde, takže se Pierre naštval, natvrdo nám připsal peníze na účet a sepsal k tomu nějaký protokol (tedy protokolů alespoň 10, sepisoval to asi 15minut). Zase jsme si jednou ověřili (stejně jako Jana ve Vídni), že banky v zahraničí fungují nějak jinak než u nás. Kromě této procedury si navíc Martin s Pierrem prima pokecal, a to tak prima, že ho Pierre vyzval, aby se tam Martin občas zastavil jen tak na kus řeči. Tomu se říká péče o klienty 🙂 Pak už se Martin jen zastavil na poště odeslat všechny pohledy, co jsme napsali a hurá domů. Jana šla domů hned po škole a užívala si toho, že nemusí do práce.