Víkend (25. – 26. 8.) jsme se rozhodli věnovat chození po městě. Jak se nám pomalu, ale jistě blíží konec pobytu tady, tak jsme udělali nějaký přehled msít, která bychom v Sydney ještě chtěli vidět, a

Týden (20. 8. – 24. 8.) jsme ve škole zahájili v počtu o dva méně, protože dva naši kolegové z Německa skončili. Co jsme tak pochopili, tak si zaplatili akorát týden školy, aby se trochu rozmluvili, p

Tak a jsme tady s vyhodnocením povídky o lupiči. Vezměte si své odpovědi a nahraďte postavy podle následujícího klíče: manželka – láska vrah – moc přítel – sex převozník – peníze manžel – práceNo a t

Sedmnáctý týden (13. – 19. 8.) nám zase začal volným pondělím. Abychom nevypadli z tempa, které jsme nasadili o víkendu, tak jsme si v pondělí dokonce přivstali a vyrazili do školy vařit kafe pro nové studenty. Sotva jsme dovařili a vyčistili mašiny, tak jsme vyrazili směr Kings Cross, kde by měl být největší „car-market“ cestovatelů po Austrálii, kde se prodávají a kupují auta, která už mají něco za sebou. Chtěli jsme se konečně podívat, co je na trhu doopravdy k dispozici, jak je to velké a jak to vypadá, abychom se rozhodli, co tedy na cestu vybrat. Nějak jsme si mysleli, že to bude opravdu velké, desítky aut na výběr a neuvěřitelně živo. Pravdou je, že aut tam bylo dohromady tak deset, u každého seděl „nešťastný“ cestovatel, který doufal, že se mu už konečně podaří prodat právě to jeho auto a bude moci v klidu odjet směrem domů. To nás tedy začalo trochu odrazovat od koupě vlastního auta – přeci jenom trasu máme naplánovanou tak, že po návratu do Sydney nám zbyde jenom pár dní před odjezdem a ty nemíníme strávit sezením na parkovišti čekáním na kupce. Navíc to parkoviště je podzemní. Ale prý se to bude s přibývajícím létem zlepšovat a poptávka bude narůstat, tak uvidíme.