Ahoj Actum, ahoj summer

ACTUM Digital logo

Two years ago I joined Actum as a Salesforce Division Director and why my „tongue-in-a-cheek“ plan was pretty simple, the reality was obviously much more complex.

My not that funny goals:

  • Goal for first 30 days – present at as many conferences as possible
  • Goal for first 100 days – survive
  • Goal for first 180 days – do the best and do not create a reason to get fired

The real tasks:

  • establish a new division
  • hire the right people
  • get clients
  • revenue target 1,5mio in first (whole) year

The reality after two years

  1. I grow the delivery team 5 times while keeping the sales team the same size;
  2. the revenue grew 1600% (2023 vs 2024) and we brough additional 20% of our revenue into other divisions – a huge kudos to Christoph Wiederle, whom joined 2 days after me, the BEST Salesman I’ve EVER met (don’t even thinking about stealing him) for that. While my name, lovely face and some knowledge might attracted some clients, he did all the ground work to finally convince them and sign the deals.
  3. we added a nice 16 new logos into our collection and most of them are cross-clouds implementations;
  4. speaking about cross cloud we obviously do the standard Sales/Service/Marketing/Experience, but we are super strong in Field Service, have experience with Tableau, Education and NonProfit;
  5. we grew in partner tiers as well, reached the Ridge status in 6 months and moved to Crest in another 12 months;
  6. great hires, good hires and bad hires – I have (had?) all of them, hopefully I’m getting better over time. And while I hired most of them myself, Zuzana Šajarová was fantastic in finding great candidates as well and Josh Ramsay helped with great people also.
  7. not everything is shiny obviously, we still have been burning money last year, plan to reach profitability this year and so far on a good trajectory, in-line with budgeted numbers, which are 50% higher than last year. Growth is our nickname.

Ahoj Actum

Not bad I would say, but I understand when some people don’t agree. Anyway, those two years have been more intense than I expected. I also realized that we don’t plan another kid (so cannot go for parental leave again) and that I’ve been working for the longest stretch in my life – a whole 9 years.

It is time to say ahoj summer and enjoy some downtime.

As of end of June I’m stepping down from the Division Director role and Chris is replacing me as I’m taking the whole summer off.

After summer?

Who knows, I never plan much. The small little plan I have is to be on the market as a freelancer, not looking for job but for projects as I plan to have multiple of them at the same time. I still should be around Actum in advisory role, at the same time free to take my own projects.

And I also know what would interest me:

  • advisory role, as one of a few (ok, 500 isn’t a few anymore) CTAs in a world I should know a bit or two and have a high-level view while being able to go deep at the same time;
  • do my own implementation projects – from experience I’m able to manage a normal complexity project up to roughly 100 licenses;
  • do my own support projects – I love quick deep dives and get out (meaning spending as little as possible) as well as taking a proper look and recommend the way forward. Existing clients are with me for years, showing a good collaboration;
  • mentoring – hope to finally have time for it, will see what people would love to talk about;
  • CTA coaching – definitelly one on the agenda, I really enjoy speaking with people about their goals, showing different perspectives, judging their mocks;
  • and much more as long as it is Salesforce related. Actually maybe the Salesforce is not crucial part of the equation, after almost 30 years on the (not only) CRM market I gained a lot of experience from different industries and companies of all sizes.

Will we have a coffee together?

Napiš komentář, díky!

Španělskem s obytkou

Tuším náš pátý výlet s obytným autem a zase to bylo super, tentokrát vlastně ještě lepší. Naše oblíbená Cesta je cíl měla volno a tak jsme na Velikonoce a květnové svátky půjčili auto a vyrazili do Španělska. Máme měsíc, to ho musíme být schopni vidět celé.

No – trochu jsme se mýlili. Španělsko je daleko, nicméně dojet tam nás podle všech propočtů vyšlo pořád levněji než tam letět a půjčovat auto až tam. Jasně, nesmíme do toho počítat čas „ztracený“ na cestě, ale toho jsme měli dost.

A tady první poznatek – mýta ve Francii jsou děsivá, podle prvních součtů jsme za ně zaplatili víc než za naftu. Rovnou i poznatek druhý – ve Francii snad na všech pumpách se dá vylít šedá i černá voda a nečerpat čistá, dost často zadarmo, občas za 3€. Což nám přišla jako fér cena, zvláště při té bídě s jakou jsme jí sháněli ve Španělsku. Ve finále jsme za vodu platili jenom jednou a to spíš protože jsme si to chtěli vyzkoušet, jinak se nám vždycky podařilo jí někde získat zadarmo nebo jako součást parkování, ve formálním kempu jsme tentokrát nebyli ani jednou, ale „záchytných“ míst pro karavany, které některé vesnice staví, vyzkoušeli hodně.

Další dva poznatky – v Pyrenejích je zima a i na jihu Španělska se v květnu klidně lyžuje. A současně španělé asi hodně sázejí, protože všude na ulicích chodí chlapíci s losy a prodávají ve velkém.

Španělsko a španělština

Překvapivě se v celém Španělsku mluví španělsky, angličtinu jsme slyšeli jenom v Barceloně (a tam zase neslyšeli španělštinu), všude jinde to byl velký problém se domluvit. Holt jsme nebyli úplně připravení, o to větší zábava to byla.

Znát pár slovíček se ale vyplatilo, když jsem policistovi, který mi chtěl dát pokutu za vjezd do jednosměrky řekl, že tarcheta tak změknul a vyřešil to domluvou. Uff, 40€ se hodí i na lepší věci.

Ideálně se hodí na zmrzlinu, loni v Chorvatsku jsme měli snad každý den, ale tady Jana koukala po nějaké španělské, žádné Carte d’Or či italské a kde nic tu nic. Takže za měsíc jenom jeden kornoutek, to je hluboko pod naším standardem.

Repsol je podle všeho výraz pro benzinku, respektive najít benzinku s jiným názvem se ukázal skoro jako nadlidský úkol. Občas BP, asi dvakrát Shell a OMV a pár jiný, ale 90 % trhu měl Repsol.

Výhledy

Během těch 7 000km jsme toho viděli dost a byly to pohledy krásné i děsivé.

  • vyschlá koryta řek, kde zjevně už dlouho nic neteklo a tak je lidé používají jako cesty nebo zahrádky;
  • staré cesty, které se už nepoužívají, ale pořád tam jsou. Mnohé se krásně vinuly po úbočích hor, další byly jenom opuštěné asfaltové pásy a po dalších se normálně jezdilo, takže vedle sebe byly klidně dvě cesty mezi stejnými městy;
  • odbočování vlevo řešené přes odbočení doprava a přejetí napříč – je to opravdu bezpečnější být trefený z boku než čelně? Ale věřím, že silnici to na průjezd uvolní;
  • město mrakodrapů, které mě překvapilo – člověk jede podél pobřeží, nikde nic takového neviděl a najednou objíždí Benicarló (pokud si správně pamatuji) a z dálky to připomíná spíš Dubaj.

Výlety

Nachodili jsme toho dost, kola nakonec nevytáhli. Trochu to souvisí s předchozími výhledy – ve Španělsku jsou všude kanály přivádějící vodu. A tak jsme si dali výlety podél čtyř různých kanálů.

  • Los Cahorros – výlet proti proudu všech ostatních návštěvníků znamenal hodně interakcí, ale také rychlejší přecházení lanových mostů, protože jsme nemuseli čekat celou frontu a protijdoucí nám po chvíli dali přednost. Fantastická procházka podél potoka, občas člověk musel na čtyři, občas se šoupal po zadku, stálo to za to. V opačném směru bych to ale se všemi těmi lidmi jít nechtěl;
Los Cahorros
  • Ruta: Hidroeléctrica de Laujar de Andarax – výlet vysoko v horách po vyschlém kanálu, uvědomil jsem si, že vůbec nechápu jak to stavěli a proč se rozhodli, že zrovna tamtudy to půjde. Na to, že to bylo celé bez vody tak to bylo skvělé;
  • Congost de Mont-rebei připomínal podle všeho Caminito del Ray, který všichni doporučovali. Bál jsem se, co si budeme – jít 100m nad řekou, žádné zábradlí, děti jdou klidně po kraji cestičky, jeden krok vedle a koupou se dole;
  • El Saltillo – první část cesty super, potůček zurčí, na cestě zpátky po něm pouštíme lodičky a užíváme si jejich honění a odstrkování. Ale jít dál za vyrovnávací nádrž, kde už není žádná voda jenom člověk dojde k visutému mostu, to za to asi nestálo.

Gibraltar, přírodní lázně s léčivou vodou, Barca stadion, hippie pláž, palačinkové hory – viděli jsme toho opravdu hodně!

Wanderlog zase skvěle posloužil pro sbírání nápadů a zobrazení na mapě + naplánování cesty.

Jídlo

O zmrzlině jsem už mluvil, lidé mi doporučovali co všechno musíme ochutnat a to se asi nepovedlo. Ohromné konzervy s tuňákem v obchodech nám vyhovovali – měli jsme ho sice na dvakrát, zase lepší než otevírat čtyři konzervy jak je tomu u nás.

Na paelu jsme dlouho čekali, nakonec dojeli do vesnice, která je prý její kolébkou. Objednali si dvě, k tomu spoustu předkrmů a už po nich skoro nemohli. Co je ale klíčové jsou mořské potvory – moc je nemusíme, tady jsme ochutnali sépii, mušle, krevety i další věci. Obě paely jsme objednali pro dvě osoby, nicméně to nějak popletli, takže tu mořskou udělali pro pět a tam těch potvor na nás bylo až moc. A popravdě, když se člověku z toho povede vydolovat to maso tak to není nijak extra, že bych to potřeboval jíst pořád.

Kam dál?

Závěr výletu jsme věnovali zámku Neuschwanstein, který prý byl inspirací pro Disney zámky. Tohle je mazec – prohlídky startující každých 5 minut, fantastická výzdoba, něco takového jsem ještě neviděl. Blízký Hohenschwangau určitě taky krásný, ale na ten nový nemá!

Neuschwanstein

Jeden skvělý výlet za námi, uvidíme kam nás zanesou prázdniny – sever, Island, Japonsko nebo zůstaneme v domovské kotlině?

Napiš komentář, díky!

NonProfit Cloud – for small or big organizations?

As I’ve been learning for the NPC certification I’ve been thinking – who is the perfect target for this new cloud?

While Michael feels it is only for the big one I’m not that sure they are the perfect target. I definitely agree with him that the data model and functionalities of NPC are so wide, that smaller organizations won’t be able to fully use it. Show me who needs fundraising, grants and program management and all the other features in one org. The need to be able to afford the support team is not really needed from my point of view, partners can always help plus the daily operations aren’t that heavy for regular admin.

On the other side the massive data model will actually makes it more expensive for the big organizations – person accounts means the data space goes away twice as fast, with all the designations will means that any donation needs to be saved in the system multiple times in fact and sudenly the default 11GB allocation isn’t that much (in theory it is equal to roughly 500 000 records, with all of these we are sudenly down to maybe 200 000 only) and the data space is expensive!

Also in the big orgs I just cannot imagine how they will be able to manually set all the relations between people and companies or track the outcomes.

The NPC doesn’t contain any out of the box integration to payment gateway or how to import data from bank statement and tracking the gifts manually just cannot be feasible even for the smallest orgs.

Takeaways:

  • it might be good for the organizations which need it not just for the fundraising but all the other things as well;
  • all the internal relations between data might be used rather by small organizations, cannot imagine it on scale;
  • the data space will go away quickly and is expensive to buy.

What about consultants?

Someone has to implement it, right? We have three posibilities:

  • Sales Cloud;
  • NPSP;
  • NPC.

The Sales Cloud – from the fundraising perspective – might be enough, is super easy to learn and has low barrier of entry.

The NPSP needs some basic admins skills and then learn all the details of NPSP, but while complex it is still pretty easy.

NPC? You need someone who knows the platform, the NonProfit Cloud, OmniStudio with all its functionalities (there used to be just a few hundred consultants worldwide certified for it, that rare it was), understanding of all the Business Rules and Data Processing Engine as that do all the summarizations and finally someone who has the non-profit experience. And this combination will be super rare and beginning and with long learning curve later on.

Till then we will fake it till we make it, we won’t be fully using OmniStudio and rather depends on flows and much more. Yes, that’s the future of all industry clouds, future which will be costly for all involved parties.

Let’s have fun!

Napiš komentář, díky!

S Marcelem nikoliv o Salesforce

V podcastu jsem zatím pořád mluvil o Salesforce, ale před půl rokem jsem se přihlásil do Pohyb je životMácovi. A je to překvapení dvakrát týdně co budeme dělat, jak se budeme hýbat, zjišťuji jak moc zatuhnutý jsem a co může být možné se svým tělem dělat a jenom se pokaždé divím jak moc jsem za ta léta ztuhnul.

Takže vítej dneska k povídání o pohybu, třeba tě to inspiruje taky.

Zápisky:

  • mnoho různých přístupů k pohybu, každý z nich má něco do sebe, záleží co člověk chce;
  • pružnost nám Evropanům typicky chybí, asijské národy ji naopak mají díky častému sezení na zemi;
  • příroda nám chybí – přeostřování očí, protahování těla různými směry;
  • pohyb je i o reflexech, co udělá tělo kdy zakopneme?
  • longevity je hezké téma, ale možná nemusíme život prodlužovat, stačí když ho až do konce prožijeme ve vyšší kvalitě;
  • opravdu vnímáš svoje tělo, jsi schopen rozeznat jak se hýbou jednotlivé části, ovládat každou samostatně?
  • žonglování a další věci člověk na první pohled nepotřebuje, na ten druhý to zapojí další mozkové spojení, které potřebujeme procvičit;
  • stojky? Pro tělo je hodně zvláštní, když je najednou otočené opačným směrem a musí fungovat jinak. Stejný případ s cvičeními ve vodorovné poloze;
  • meditace v Marcelově životě je, stejně jako jiný přístup k jídlu, ale hlavně to je o té pozornosti, které věcem věnujeme;
  • jak vypadá jeho den – cvičení se studenty, jeho vlastní cvičení, pozorování těla, věnování se rodině, vlastní koníčky;
  • proč se zapomínáme hýbat – může za to škola, musíme se tomu aktivně věnovat nebo stačí jenom jemně upravit podmínky, aby tělo mělo možnost se hýbat?
  • malé změny stačí, jenom v nich vydržet;
  • zapojení dětí do vlastní práce – kovář to má jednoduché, ale co my, co děláme s počítači? Děti vůbec nechápou. jejich zapojení asi nedává smysl;
  • hlas je vlastně také pohyb a tak dává smysl, že se mu Marcel věnuje.

A já musím říct že je zázrak, co ty dnešní technologie dokážou, protože při natáčení jsem seděli ve Vnitroblocku, kousek od nás hrála hlasitě muzika a kus toho odfiltroval rovnou mikrofon případně zoom a ten trochu plechový zvuk potom vylepšila AI a mě přijde, že se to dá úplně v pohodě poslouchat, přestože podmínky tentokrát byly opravdu špatné.

Listen on Apple Podcasts Listen on Spotify

Napiš komentář, díky!

Salesforce Certified Nonprofit Cloud Consultant (NPC)

Silently a new certification has been announced a few weeks back and I feel it makes so much sense.

With NPSP and NPC (NonProfit Cloud) being on the same market, each of them with totally different set of features and data model, it makes sense to distinguish the certification as well. Or maybe not because half of the exam will be about general principles anyway, it is aiming at the minimum qualified candidate, etc., so who knows.

It was definitely great to study for the exam, as the trailmix is really great and shows all the different areas of the product. The big question for me – but rather for a separate post – is whether it makes sense to know it all, but that’s completely different question.

What can you expect in the exam?

  • permissions and what need to be assigned where;
  • how to manage project and it feels kind of as a combination of agile and waterfall vocabulary, which is most likely ok;
  • donor lifecycle;
  • data model questions, what is connected with what and how is it named;
  • automations you should be aware of, what happens automatically and when;
  • Data Processing Engine, Actionable Lists, Action Templates, Document Generation, Compliant Data Sharing, Interaction Summaries, Interest Tags, which components can be added to pages and all those goodies you are getting as part of the product.

You can definitely count with the fact that the following sentence is correct – „Implementation of all Nonprofit Cloud solution areas, including Stakeholder Management, Fundraising Management, Program Management, Case Management, Outcome Management, and Grantmaking“. The breath of the features you need to know about including data model and everything is pretty astonishing.

After all the certification – as all the others – will not guarantee that you know the system in and out and you’ll do the implementation correctly, but my point of view is, that passing the certification is definitely eye opening and I’m way more aware of what the solution can do and how to use it.

Nonprofit Cloud Consultant (NPC) certificate
Napiš komentář, díky!