Do desíti – s Emilem Čelustkou

• Do desíti •   1

Emil Čelustka Emil Čelustka – nějak jsem došel k názoru, že to jméno stačí vyslovit a není třeba dalšího představování. Ale pokud přeci jenom, tak pár stručných charakteristik:

  • ten, který stojí za serverem světNotes.cz
  • ten, který chodí po horách
  • ten, který fotí rád a dobře
  • ten, který …. určitě něco doplníte sami

Jste zvědaví na odpovědi?

Ty jsi znám jako člověk, který založil světNotes.cz a současně člověk, který se na akcích IBM moc neobjevuje. Jak to jde dohromady, co tě vlastně vedlo k založení toho serveru?

Především jsem na to nebyl sám – světNotes.cz jsme založili u nás ve firmě z části z čistého nadšení pro skvělý produkt a z části z naprosté absence informací o Lotus Notes v českém jazyce. Chtěli jsme začít budovat komunitu lidí, kteří tyto produkty používají. Snad se nám to i daří…

A že se moc neobjevuju na akcích IBM? Účastním se odhadem 80% těch akcí, na které mě IBM pozve. Takže pokud se ti zdá, že se neobjevuju, možná je chyba někde jinde.

Vzhledem k tomu, že je tento server v podstatě jediným českým serverem o Lotus Notes, tak asi většinu lidí mrzí, že není víc aktualizován jak články tak třeba tiskovými zprávami. V čem podle tebe vězí problém – málo lidí, kteří by se chtěli podělit o znalosti, nezájem veřejnosti o takové věci, firmy nezveřejňují tiskovky, …?

Těch příčin, proč na světNotes.cz už není tolik článků co bývalo, je několik. IBM, partneři, autoři, PR agentury a tiskové zprávy obecně a v neposlední řadě i moje maličkost.

Především mě mrzí, že IBM i přes veškerou naši snahu nebyla a není schopna komunitní server o jejích produktech jakkoli podpořit. Když to srovnám s Microsoftem a konkrétním serverem píšícím o vývoji aplikací nad platformou Microsoftu, kde ty podmínky znám, nezbyde mi než zamáčknout slzu. Dokonce ani zájem podělit se o zajímavé informace IBM nemá. Všechno co jsem kdy zajímavého napsal, a občas se mi donesly zprávy o překvapení v české IBM, jsem vyštrachal z veřejných zdrojů na webech IBM.

S partnery IBM je to podobné, prakticky žádná aktivita, skoro žádné zprávy o pořádaných akcích, skoro žádné tiskové zprávy, malý zájem o inzerci. To vše vede do stavu, kdy je server jako světNotes.cz zcela závislý na informacích, které si sami vyhledáme.

Co se týče autorů není situace o moc lepší. Ono je potřeba nejen něco opravdu umět, ale také mít schopnost zformulovat myšlenku do čtivého článku. A v neposlední řadě – psát je třeba z nadšení, honoráře z výše uvedených důvodů vyplácet nemůžeme. Autorů, kteří splňují všechna tato kritéria je v LN komunitě opravdu velmi málo.

Problém tiskových zpráv schválně vypichuji, situace je totiž tristní. Česká IBM dává k překladu minimum originálních tiskových zpráv o Lotus Notes, vlastní nepíše prakticky vůbec. Navíc IBM i větší partneři mají své PR agentury a ty neumějí rozlišit tiskovou zprávu související s konkrétním produktem. Do poštovní schránky pak chodí zprávy třeba o výměně finančního ředitele ve firmě XY a tiskovou zprávu skutečně související s Lotus Notes aby člověk hledal jako jehlu v kupce sena.

Já jsem serveru světNotes.cz věnoval bezpočet hodin po večerech a nocích. S rozvodem se ale změnila spousta věcí, polovinu měsíce se starám o svého syna, začal jsem chodit po horách, fotit a daleko míň času trávím bojem s modrými větrnými mlýny.

Vzhůru od serveru k tobě – jak jsi se vlastně dostal k Lotus Notes?

Někdy v roce 1993 jsme koupili server, ke kterému bylo přibaleno CD. Na přelomu 93/94 jsem ho náhodou našel a zjistil, že je to server a 5 klientských licencí LN. A nenapadlo mě nic hloupějšího, než to nainstalovat 🙂

Řešení na které jste nejvíce hrdí, co to je? A je to spíš nějaká drobnost nebo masivní systém?

Jednoznačně redakční systém RedSys. Ale ten nemusím představovat… Nebo snad ano?

Osmičky – na trhu jsou už relativně dlouho, česká verze 8.0.1 už je tu taky. Přecházejí už zákazníci nebo s tím nespěchají? Má vůbec smysl migrovat na verzi 8, když je verze 8.5 za dveřmi?

Ptáš se člověka, který dodnes používá verzi 7 a 8 si dosud nenainstaloval. Ale nedávno jsem se pokusil stáhnout si osmičku z webu IBM a nedivil bych se, pokud by zákazníci utíkali ke konkurenčním řešením jen proto, jak ten web vypadá. Každý kdo v té webové aplikaci najde to, co hledá, by si zasloužil medaili za statečnost a vytrvalost.

Kromě Lotus Notes, co dalšího zákazníci poptávají a používají? Jaký je ten další super produkt od Lotusu?

Bojím se, že další super produkt Lotus nemá. Má různá řešení pro různé skupiny zákazníků či spíše řešení určitých potřeb, ale za notesy zeje díra jako hrom. Vzhledem k této skutečnosti se IBM k notesům chová docela macešsky.

Jak se řídí takové projekty nad Lotus Notes – je to díky rapidnímu vývoji spíše jednodušší nebo složitější tím, jak se to může rychle změnit?

Nepamatuju se na větší projekt, který by se v průběhu realizace nezměnil. A tím nemyslím žádné drobnosti. Podle mě to nesouvisí s vývojovým nástrojem, ale s měnícími se potřebami zákazníků.

Web, plný klient nebo mobilní zařízení – co nyní letí? A pro co se ti lépe vyvíjí?

Co nyní letí se neptáš toho pravého. U nás dominuje implementace redakčního systému RedSys a to je aplikace s plným klientem na straně jedné a s webovým rozhraním na straně druhé. Děláme to již 9 let a pořád to letí 🙂

Překvapila mě ale mobilní zařízení jako součást tvé otázky. Jsem staromilec. Maily můžu už několik let vyřizovat v komunikátoru, ale já dávám přednost velkému displeji a plnohodnotné klávesnici. Proč? Je na to vidět a psát můžu všemi deseti.

Co se lidem na Lotus produktech líbí nejvíc?

Každému něco jiného. Někoho těší už jen to, že to není od Microsoftu, jinému se líbí myšlenka groupware, dalšímu bezpečnost a v neposlední řadě je to replikace.

Na co mají naopak největší problém si zvyknout?

Asi na mail obecně. Těžko se uživatelům vysvětluje, že graficky to nikdy nebude Outlook a že do kvalitního českého spellcheckeru IBM nechce investovat. Přitom právě tyhle „prkotiny“ jim ze všeho nejvíc otravují život.

Napiš komentář, díky!

Školení Lotus Sametime Advanced

• Lotus Notes •   1

Tak nám IBM zase jednou uspořádala školení pro partnery, tentokráte na Lotus Sametime Advanced. Sešlo se nás tam nakonec 7 + Karel John, který měl školení (jednodenní) na starosti.

Nejdřív úvod (jasně že to všichni znáte) – Sametime se většinou instaluje na jiný server než na kterém běží vaše hlavní Domino, Sametime Advanced se instaluje ještě na další server a (překvapení) neběží nad Dominem, ale má pod sebou WAS, DB2, MQ, Event Broker a to je snad všechno. Možnosti přístupu k serveru jsou jasné – Sametime Connect klient (ten plný) nebo přístup pomocí web browseru.

Co přinese Advanced verze oproti normální? Broadcasting, persistent chat rooms, sdílení obrazovek a location services. Broadcasting v podstatě slouží k rychlému a snadnému obeslání osob v určité komunitě (odpovídá lidem v určitém persistent chatu) a pak se čeká, kdo odpoví; persistent chat room je podoba běžného chatu jak ho známe z webu, kde je historie zachovaná a kdokoliv se na ní kdykoliv může podívat; sdílení obrazovky je překvapením, člověk by to čekal i v běžné verzi Sametime, ale tam není. A také to nefunguje na Mac OS. Konečně location services je zlepšené to co už je ve standardu (možnost zadat kde jsem) o dodání dalších informací závislých na lokalitě (nejbližší tiskárny, restaurace, …), nicméně pro to se musí dovyvinout plug-iny, ty dodávané nejsou. Otázkou je, zda všechny tyto výhody stojí za těch pár euro navíc za licenci – co myslíte, dokážete si představit použití ve vaší firmě?

Infocentrum – IBM do nich jde ve velkém, měly by být ještě lepší než helpy (které jsou dle mého obecně dobré) a některé jdou dokonce stáhnout off-line (proč probůh jenom některé?). Zas na druhou stranu všechno jde stáhnout v PDF formátu, což je super.

HW požadavky – Sametime minimálně 1,5GB RAM, advanced verze (na jednom železe všechno dohromady) má doporučeno 2GB RAM (1GB minimum) a dalších 5GB RAM pro Event Broker. V každém případě nám to běželo na 1,7GB celkem solidně.

Instalaci jsme nezačínali od začátku – Domino a Sametime jsme měli předinstalované, na další mašině byla připravená DB2, MQ i Event Broker, prý na to dokonce existuje nějaký preinstaller, samozřejmě se nedoporučuje ho používat v produkčním prostředí.

Pak už to šlo jako po drátkách, dostali jsme dokument o 40 stránkách, kde bylo vše krok za krokem popsané. Pravdou je, že používání příkazového řádku a psaní příkazů na několik řádek trochu překvapí, ale po asi dvou hodinách jsme měli donastavené všechny ty předinstalované části, spustili instalaci Sametime Advanced (to je už Next-Next) a asi po hodince běhu bylo nainstalováno (mašiny nebyly nijak pomalé, prostě to tak dlouho zjevně trvá). Drobná konfigurace na závěr a už hurá do zkoušení.

Vypadá to pěkně, dokážu si představit použití sdílení obrazovek nejen pro práci helpdesku, broadcasting jako nástroj na rychlé zjišťování názorů nebo odpověď na otázku, kterou může znát víc kolegů a je jenom otázka, kdo mi nejrychleji odpoví. U toho navíc bylo pěkné i následné zapsání otázky a odpovědi do FAQ, kde se k tomu kdykoliv kdokoliv může vrátit, hodnotit to a neotravovat se stejnými dotazy – jen kdyby to lidi používali nebo se jim to nabízelo automaticky před odesláním otázky 🙂 A persistent chat room? Naprosto bomba, prostě klasický chat jak ho známe, kdykoliv možnost se vrátit, pouze by to chtělo ještě nějak mít možnost propojit soubory, které se tam dají nahrát, s textem, aby při zpětném čtení bylo snadno jasné co který soubor ukazuje a kdy se tam objevil.

Vyzkoušet lze na BleedYellow, tak neříkejte, že se na to nemůžete podívat 🙂

Napiš komentář, díky!

If you have a feeling that IBM marketing sucks

• Microsoft •   1

There is quite easy treatment for it. Just register for download Microsoft Office Communication Server and wait a few weeks. Or if you don’t have that much time just go to Czech version of community page and click on first link – it’s unified communication team blog. And there is a lot of interesting information, hey, wait a second, they even have there an articles from August. Ahhh, yeeah, August 2007, their team is really productive 🙂

Napiš komentář, díky!

Steve McConnell – Odhadování softwarových projektů

• Microsoft •   1

Odhadování softwarových projektů Tak po té spoustě let, kdy se snažím co nejlépe odhadnout kolik práce by který projekt mohl být a jak to nacenit zákazníkovi jsem se konečně dostal ke knížce, která by mě to měla naučit. A po pravdě řečeno nevím, zda jsem ji úplně pochopil.

Pravdou je, že většina mých projektů asi nikdy nespadala do správných škatulek a i v knize se neustále opakuje, že opravdu velké projekty se odhadují ještě jinak. Hned na začátku je napsáno, že odhady podle počtu řádků kódů nejsou úplně to pravé, ale celou knihou se nese dělení projektů právě podle řádků. Takže vím, že existuje chyba velikosti a nárůst práce není rovnoměrný.

Pak je důležité rozlišovat mezi odhadem (kolik to asi bude práce), cílem (co je naším cílem) a závazkem (a k čemu jsme se zavázali). Nelze měnit odhady bez změny vstupních parametrů, mohou se měnit závazky. Naprosto neskutečný byl hned test na odhady, deset nesmyslných otázek a člověk je měl odhadnout s 90% pravděpodobností a podle výsledků prý většina lidí použije tak malé rozsahy odhadů, že se trefí přibližně ve 30%. Jinak odhady by se vždy měly dávat jako rozsah, nikdy jako jedno číslo (co by zákazníci na takové nabídky říkali?).

Spousta různých metodik a návodů jak to odhadovat (spoustu z nich jsem nepochytil nebo by je člověk díky množství parametrů musel používat každý den) a ty by se prý měly při odhadování kombinovat, respektive odhadnout každou věc několika metodikami, porovnat a z toho vyjde nejpřesnější výsledek.

Pokud je něco možné spočítat tak to máte spočítat, pak případně kalkulovat (to je když vycházíte z historických dat) a nakonec usuzovat (poměr k něčemu například). Historická data jsou hrozně důležitá, měli byste je sbírat u každého projektu a všude je sbírat stejně, abyste nemíchali hrušky s jabkama.

Úsudky expertů, dekompozice, analogie, zástupci, softwarové nástroje (třeba zdarma Construx Estimate), funkční celky, Jonesova metoda,  jsou dalšími možnými přístupy k odhadování.

Nejvíce se mi ale líbila metoda triček pro diskutování se zákazníkem. Dodavatel každou vlastnost ohodnotí „velikostí“ (S, M, L) podle množství práce a zákazník zase podle důležitosti. Pak se to srovná, ty, které jsou velikostně OK jsou v pohodě, o těch dalších se diskutuje tím víc, čím větší je rozdíl. Fakt super nápad.

Nakonec pár čísel (která jsem úplně nepochopil, protože se objevovaly postupně v dalších a dalších tabulkách a nikdy mi nedaly dohromady 100%) – návrh architektury by měl činit 10 – 20% projektu, vývoj 40 – 70%, systémové testování 20 – 40%, navýšení na dodělky 5 – 10%, projektové vedení 10 – 20% a specifikace požadavků 4 – 8%.

Poměr vývojáři – testeři se pohybuje od 20:1 (často bez testerů úplně) až po 1:10 (pokud navrhujete raketoplán pro NASA). S tím, že běžné interní obchodní systémy jsou těch 20:1 po 3:1.

Největší procento chyb se odstraní vysokokapacitním beta testováním (více jak 1000 testerů), použitím prototypů (aneb RAD se vyplatí), formální inspekcí kódu, osobní kontrolou kódu a pak to klesá a asi nejméně zachytí regresivní testování (fakt netuším, co to spojení znamená).

Berte v úvahu 1% – 4% nárůst požadavků za měsíc, při přechodu z vývoje v jedné firmě na vývoj ve více firmách přidejte 25% práce a při přechodu z jedné firmy na mezinárodní outsourcing až 40% práce navíc. 20% – 40% také přidává vývoj v novém jazyku či s novými nástroji nebo v novém prostředí (myšleno obchodním, tedy typ aplikace). Administrativa spotřebuje 5% – 10%.

Ve finále je kapitola jak prezentovat odhady a když jsem si ji přečetl tak jsem získal pocit, že je tam napsáno takové alibi (všichni budou pracovat na 100%, nebudou nemocní, nebudou dodatečné úpravy, …), že v podstatě za nic neručím a uvidí se co dodáme. Mám pocit, že by mě vynesli v zubech.

Komunikace mezi manažery a techniky nikdy nemůžeme v tomhle úplně fungovat – manažeři jsou zvyklí smlouvat a snižovat odhady, technici to moc nechápou a neumí hlavně vyjednávat, takže vždycky mají pocit, že je pěkně okrouhli. Takže musíte říct, že odhad se nezmění dokud nezmění vstupní podmínky, že jste ochotni diskutovat o závazcích a pak to prý manažeři mohou pochopit. Zaměřte se na zájmy toho druhého, nehajte jen svou pozici. Ptejte se, proč to ten druhý potřebuje dřív/levněji a přemýšlejte, jak mu s tím pomoci, netrvejte na svém později/dráže.

K tomu všemu spousta tipů v bublinách, určitě to bylo zajímavé na zamyšlení. Pokud chcete, tak si počtěte taky buď v češtině nebo angličtině (snad je to ona).

Napiš komentář, díky!

Novinky ze světa SharePointu

• Měsíčník •   0

První sbírka toho zajímavého, co jsem našel ve světě SharePointu. Popravdě řečeno zajímavých odkazů jsem našel tuny (asi jako každý kdo začíná s něčím novým), ale tady se podělím pouze s těmi, které vyšly na blozích v červenci.

SharePoint a logy, něco co mě trápilo zatím asi nejvíc. Dost často vidím obrazovku Unknown Error, ale co se za ní opravdu skrývá? Jde to zjistit a to je dobře.

Nástroje na změnu vzhledu jsou další zajímavostí spolu s informací o tom, že by se vzhled měl měnit pomocí Features (tak tenhle článek jsem vůbec nechytil, zjevně o architektuře MOSS nemám ani šajnu) nebo popis CSS souboru, který se používá pro vzhled.

Série webinářů na téma jak snadno v SharePointu vyvíjet vypadá taky fajn.

Course Manager na podporu e-Learningu a je to zdarma? To zní dobře, e-Learning by se snad už opravdu mohl rozjet (i když to chce dost velkou odpovědnost ze strany školících se). A ještě jedna šablona, která by měla fungovat i ve WSS. A ještě jsem našel zdarma webpart pro oznámení, které funguje na globální úrovni, což se mi líbilo, protože to bude vidět na jednom místě (což normálně není jak jsem pochopil).

SharePoint a Domino jde samozřejmě spojit dohromady pomocí SSO, což je dobrá zpráva alespoň pro fandy jako jsem já. Tedy, funguje to pouze na 32-bitových systémech, áááhh.

Agilní vývoj a MOSS – prezentace je pěkná i obecně a stojí za to ji zkouknout.

Workflow a šablony emailů, které je možno znovu použít. Mám rád věci, které jdou znovu použít.

Při vytváření stránky je možné předvybrat rozvržení, které má být použito, což je dle mého super, protože o tom pak člověk nemusí moc přemýšlet.

Na CMS Matrix vyšlo nějaké srovnání nástrojů pro publikování na webu a jak je vidět, tak né vše co je tam napsáno je pravda.

A na závěr pokud snad nevíte jak to vypadá v Microsoftu tak máte možnost shlédnout video nebo se tam jít podívat osobně.

Napiš komentář, díky!