Hurá, tenhle týden (2. – 6. 7.) skončilo naše utrpení ohledně Literature Review. V pondělí jsme dopsali poslední řádky a v úterý to slavnostně odevzdali a oddechli si. Ve středu byly k obědu zase pizzy – vypadá to, že se nám to vaření kafe ve škole docela rentuje 🙂 Po škole hurá domů, čekala nás totiž velká akce – Whisky Festival. Příprava na akci byla důkladná – Jana poučena z přípravy na Sommerfestivaly v Německu prohlásila, že bez dobrého základu to nepůjde, takže vyrobila plnou pánev vajíček na slanině nebo spíš slaniny na vajíčkách a k tomu bagety (skoro vše jsou to naturálie z její práce) a náležitě jsme je ocenili. Pak už byl čas vyrazit. Na internetu jsme si našli kdy nám jede autobus, takže jsme čapli Míšu a vyrazili. Jana v půlce cesty na autobus usoudila, že se couráme a tak zavelela k běhu. Na zastávku jsme doběhli načas celí uřícení a sotva jsme popadali dech, ale autobus musel jet dříve, tak jak je tady ostatně zvykem (jízdní řády jsou fakt jen orientační). Takže jsme si deset minut počkali na další, řádně se vydýchali a vyrazilin na Circular Quey. Tam jsme se sešli se Zuzkou a společně vyrazili do restaurace, kde se akce konala. Protože to stálo za to, tak jsme akci věnovali samostatný článek.

Už se začínáme pomalu opakovat, ale i tento týden, devátý v pořadí (18. – 22. 6.), začal volným pondělím. Už zase totiž začínal ve škole nový term. Skoro se nám nechce věřit, že už jsme ve škole dva měsíce. Nějak moc rychle to utíká. Každopádně jsme ale stejně šli do školy, protože jsme ve čtvrtek a v pátek pomáhali Bertovi dělat kafe a on se zmínil, jestli nebudeme mít čas a náladu v pondělí ráno, kdy přijdou noví studenti – škola se totiž rozhodla, že bude ráno novým studentům nabízet zdarma čokoládu a kafe, akorát už nějak nedomysleli, že to vlastně nemá kdo vařit. Tak jsme tedy v pondělí ráno naklusli do školy už v osm ráno a začali vařit kafe a čokoládu. Stejně jsme neměli jiný program a bylo to jen na hodinku. Brali jsme to jako trénink a navíc jsme měli kafe a hlavně čokoládu zadarmo a stihli jsme i pokecat s některými nováčky. Po kafi jsme si skočili na internet a Martin kolem oběda vyrazil do centra do agentury, podepsat pracovní smlouvu. Sehnal si totiž na pátek a sobotu práci – stěhování počítačů. Cestou se ještě stavil v agentuře, kde se dozvěděl, že začali komunikovat se školou a čeká ho tam další povídání – škola dostala za úkol splnit mu co mu na očích uvidí. Holkám odpoledne zavolali z jednoho grillbaru, aby se přišly domluvit na trail.

Nezapomeňte, že jsme vyhlásili druhou soutěž a uzávěrka přihlášek je co nevidět. Pořád čekáme na další odpovědi, ať to můžeme správně vyhodnotit. Tak se nebojte, nemáte co ztratit.

Týden 8 (11. – 15. 6.) začal příjemně – pondělí byl totiž státní svátek „Narozeniny Královny“, a tak bylo volno a my nemuseli do školy. Dost nás to potěšilo a k tomu navíc se docela vyčasilo, takže holky toho hned využily a vyrazily na Oxford Street obhlídnout jaké jsou tam restaurace a jestli třeba někoho nehledají. Moc úspěšné nebyly, protože restaurací je tam kupodivu docela málo a navíc většina z nich využila státního svátku a měla zavřeno. Každopádně se ale pěkně prošly a vyvětraly.

Tentokráte jsme toho spojili hodně dohromady – nedělo se totiž nic zas tak zásadního.