Můj výlet po rolích, které se podílejí na dodávce (nejen) Salesforce projektů, se dostal k projektovému manažerovi. Musí mít znalosti technologie, oboru zákazníka, co vlastně dělá celé dny kromě toho, že sedí na schůzkách, pije kafe, posílá emaily a dělá zápisy? Tentokrát jsem si povídal s Pavlem Humpolcem a shoda jména není v tomto případě náhodná, ta podoba je až fascinující, co? 😉
Zápisky:
- je od toho aby doručil změnu – jestli papíruješ, děláš rozpočty nebo řídíš lidi závisí na firmě i tobě;
- jak se jím stát? V dnešní době nedostatku projekťáků je to asi hodně jednoduché;
- co dělá? Komunikuje a stará se o to, aby se nezapomnělo na ten „big picture“, plánuje aby na sebe věci sedly, synchronizuje se všemi okolo, snaží se předvídat, aby případné škody byly co nejmenší;
- stačí na projektu jeden projekťák nebo jich musí být víc? Tolik kolik jich je třeba, chceš mít na každé straně alespoň jednoho, aby tam byl single point of contact a nemusel komunikovat se všemi;
- projekťák by měl být na projektu co nejdřív – když se podepsala smlouva, tak už je tam nějaký rozsah, kterou měl projekťák konzultovat, musí tam být už když to začíná vypadat reálně;
- hybridní přístup se bere z obou světů (agilní a waterfall) ty lepší výmluvy, což zní cynicky ale často to tak je. Správná metodika by měla být vybraná podle projektu, nikoliv podle firmy;
- agilní kouč by měl pomáhat a šířit agilitu ve firmě;
- historicky se u projekťáků cenily hard skills (jaký dokument kdy vytvořit), nyní se cení ty měkké dovednosti – komunikace, koučování;
- scrum master primárně dohlíží na to, aby se scrum dělal správně;
- product owner (nebo produktový manažer?) řeší kvalitu produktu, vymazluje ho, stará se aby měl vše co je třeba. Projekťák řeší aby se v daný čas dodalo něco rozumného;
- projekťák často chce být všude, ale zdaleka nemusí, stačí mu výstupy. Být všude se hodí protože dokáže spojovat věci, poslouchat informace mezi řádky, vracet komunikaci na správnou úroveň, takže pokud na to má čas tak skvělé;
- 10 – 20 % z celkových odpracovaných hodin by mělo být vyhrazeno na projekťáka;
- úspěšný projekt? Přijde na to, nejspíše to že si ho zákazník objedná znovu a lidé s ním chtějí pracovat. Splnění ceny, času a kvality ještě nemusí znamenat že je projekt úspěšný, protože zákazník ve finále mohl chtít něco jiného nebo se rozpadl tým;
- máte všechno specifikované a přesně zadané? Tak proč to chce dodávat agilně, když víte co chcete?
- kratší nebo delší sprinty? Je to jedno, u delšího sprintu stejně strávíte víc času plánováním, poměrově to vypadá podobně. Kratší sprinty když je hodně nejistoty, když potřebuje člověk udržovat tempo týmu;
- musí znát něco z dané oblasti nebo technologie? Nemusí, ale pokud zná tak tomu víc rozumí, lépe cítí problémy, ale současně do toho nesmí kecat a vnucovat svoji myšlenky;
- junior versus senior? Junior zná názvosloví, je pečlivý, umí komunikovat. Senior má rozhled, prošel si různými projekty a firmami, nejede vše podle jedné šablony. A ten se pozná podle toho jak vejde do místnosti, sedne si, na co se zeptá;
- change management je možná moderní tím, že se dřív moc nedělal – tady je nová verze, dokumentace, sbohem. Dneska lidé chtějí aby se s nimi víc mluvilo, když se správně komunikuje tak se zkracuje doba kdy toho moc neumí, zrychluje se doba, kdy jim novinka začne být užitečná. Nutně to nedělá projektový manažer;
- certifikace? Studie od PMI říká, že kdo má certifikaci tak má větší plat. K tomu studium na certifikaci člověka vytrhne z rutiny a ukáže šíři projektového řízení. A konečně se tím člověk dostane přes první kolo HR a může se začít bavit už s tím hiring manažerem. Některé z nich jsou dokonce zadarmo;
- velká firma (s PMO) nebo malá? V těch velkých stejně dost možná nebudete mít šanci se rozvinout nebo vyzkoušet různé věci, takže se nebojte čas od času zastavit, ohlédnout a zapřemýšlet, zda získáváte dost – ať už jsi v korporátu nebo malé firmě tak se můžeš rozvíjet a pokud ne, tak jdi jinam!