Administrace Lotus Domino/Notes – 1/10

Je to necelý rok co jsem přišel s myšlenkou napsat krátké článečky pro začínající administrátory, aby věděli co to Lotusy jsou a jak se k tomu přibližně chovat. A konečně snad nadešel čas pro jejich napsání.

Na začátku by asi stálo za to říci, co to tedy ty Lotusy (jak se jim zkráceně říká) jsou. Definic je spousta, od těch obyčejných – Lotus Notes je dokumentově orientovaná databáze, až po ty vystihující – Lotus Notes je něco, co umožňuje naší firmě fungovat. Obě definice mají něco do sebe – první říká, že systém je určen pro ukládání dokumentů a vůbec dokumentově orientované operace. Z čehož trochu plynou jeho výhody – třeba snadnost vývoje a změn – a současně nevýhody – tou může být rychlost nebo nemožnost se podívat na dokumenty z pohledu, se kterým se nepočítalo. Druhá definice zase přesně ukazuje, v čem je jejich síla – ve spolupráci lidí. Na trhu je asi málo systémů, které zahrnují v jednom balíku poštu a současně aplikace pro spolupráci lidí, sdílení dokumentů, instant messaging a další. Většinou jsou tyto věci oddělené a tím náročnější na administraci, pořízení i školení lidí.

Další bod na začátek – názvosloví. Lotus Notes je klientská strana systému a je možné ji používat odděleně, bez serveru. Lotus Domino je naproti tomu serverová strana a je možné ji využívat bez klientů – tedy jako webový či poštovní server. Tyto dva produkty jsou základními kameny Lotus portfolia a k nim jdou připojovat další produkty – Lotus Sametime pro instant messaging, Lotus Quickr pro snadnou spolupráci týmů na webu, Lotus Connections pro sdílení informací v týmech (nový produkt, ještě se musí usadit), Lotus Enterprise Integrator (LEI) pro integraci s relačními databázemi a ještě dost dalších, ale ani jeden z nich není cílem popisovat.

Verze a vůbec historie – také důležité. V současné době novinkou je verze 8, vytvořená nad Eclipse. Jedná se o naprostou novinku (uvedena v srpnu), která přináší změnu platformy a díky tomu i nové možnosti a, pravděpodobně, nutnost školení uživatelů. Další podporované verze jsou verze 7.x a 6.5.x, verze 6.0.x a starší již podporovány nejsou, byť je možné je vidět nasazené. Celé to začalo v roce 1989, kdy už byly k dispozici základní nástroje pro spolupráci a pro bezpečnost. A od té doby se to rozšiřuje a mění. Díky tomu se mohou zdát některé věci nelogické, nicméně pravdou je, že mohou přinášet například větší bezpečnost. Celá historie je samozřejmě dostupná na stránkách IBM.

Na čem to běhá – to je na tomto systému asi nejhezčí. Podporovány jsou MS Windows (nikoliv XP, byť to na nich běhá), AIX, Solaris, enterprise verze Linuxů (SuSe, RedHat) na serverové straně a MS Windows, Macintosh a (v novějších verzích) Linux na klientské straně.

Co to všechno umí? Spoustu věcí, pokud bychom měli mluvit po protokolech tak SMTP, POP3, IMAP, HTTP, LDAP a další. Většinou se LN vytýká, že je to uzavřená platforma, což není zrovna pravdou a mění se to víc a víc. Od verze 7 bylo možné ukládat data do DB2 (byť pouze v testovacím režimu), od verze 8 je to plně podporováno a navíc je zde (i v těch starších verzích) štědrá podpora Javy.

Kde to stáhnout. Pokud se chci s něčím seznámit, tak by bylo dobré to někde získat. IBM je v tomto ohledu relativně štědrá a poskytuje trial verze, které nejsou nijak omezené, pouze by se neměly používat déle než 60 dní. Ke stažení jsou na stránkách IBM a co si budeme povídat – jsou velké. Většinou jsou k dispozici následující balíčky – Lotus Domino server, Lotus Notes client (pouze LN klient) a Lotus Notes All Clients (ten zahrnuje i návrhářského a administračního klienta a je tím nejdůležitějším pro naše hrátky).

Kde najít pomoc – další z běžných otázek. Takže k dispozici je pravděpodobně jediná dobrá stránka v češtině – světNotes.cz. Co se týká angličtiny, tak nejlepší zdroj spolu s diskuzním fórem je pravděpodobně na stránkách developerWorks. Samozřejmě existuje spousta blogů na toto téma, ale rozumné diskuzní fórum je asi pouze tam.

Nyní začněte stahovat a těšte se na další díly – já je mezitím zkusím napsat:

1.        Instalace serveru a jeho první konfigurace – co jsou a k čemu slouží certifikáty, domény a ID soubory

2.        Instalace klienta a základy jeho ovládání – k čemu jsou pracoviště, jak si změním heslo a co jsou základní kameny systému na klientské straně

3.        Konfigurace serveru – klíčové databáze aplikace, nastavení replikace, posílání pošty a politik

4.        Používání serveru – jeho úlohy a základní příkazy

5.        Práce s uživateli – jejich registrace, přejmenovávání, přesun v organizační struktuře a jejich rušení, tvorba skupin a práce s nimi

6.        Aplikace – co mohu používat po instalaci serveru, jak je nasadím, jak fungují přístupová práva a šablony

7.        Zálohování – jak to celé zálohovat od levného až po drahý způsob, jak obnovit server po poruše a jak obnovit smazané uživatelské ID

8.        Implementace – jaké jsou možnosti implementace a jaké jsou jejich výhody a nevýhody

9.        Další organizace – jak to využívat při spojení s jinou firmou, nastavení replikace a posílání pošty

1 komentář

  1. Celkom dobre napisane. Niesom sice „zacinajuci“, ale na osviezenie informacii pomohlo. Btw, zacinal som tiez systemom „next, next, next“ ale potom som zistil, ze par veci sa da nastavit hned na zaciatku a setri to cas tym, ze sa clovek k nim potom nemusi vracat v konfiguraci. Takze ucit zaciatocnika systemu „next-ov“ mi nepride zrovna prinosne.

Leave a Reply