Životní pojištění jako nástroj spekulace asi všichni vnímají pouze z pohledu pojištění bohatého podnikatele a pak jeho zavraždění. Životko by nemělo být bráno ani jako investice či spoření, zvláště ČNB je na takový prodej háklivá.
Ale jako nástroj spekulace pro široké masy, to se u nás asi nepoužívá.
Stavební spoření
Malá odbočka – zvláště před lety, bylo stavební spoření prodáváno jako úžasná věc, na kterou stát přispívá a kterou musí mít každý – ten co se zrovna narodil i ten co už v podstatě umírá. A spousta lidí uzavírala stavebka na všechna rodná čísla, která našla ve svém okolí a byli hrozně šťastní, jak dobře vydělali (na státní podpoře). A možná opravdu ano.
What Money Can’t Buy: The Moral Limits of Markets
A pak jsem četl výše uvedenou knihu, která vyjmenovává spoustu zvláštních věcí, které je možné za peníze koupit (jako třeba lepší celu ve vězení) a jedním z bodů bylo právě životní pojištění pro někoho úplně cizího, přičemž příjemcem pojistného plnění budete vy. Čím dřív daný člověk umře, tím lépe pro vás – bude vás to méně stát na pojistném a dostanete své peníze (a dohodnutou pojistnou částku) dříve zpět.
Jeden by si myslel, že to není až tak zajímavé, ale …
this form of betting on the lives of strangers has become a $30 billion industry
Třicet miliard dolarů už mi přijde jako solidně velký trh na to, aby člověk přemýšlel, zda to nakonec opravdu nedává smysl.
Ano, životko by nemělo být investice, byť se může ve vybraných případech vyplatit víc jak mnohé podílové fondy. Na druhou stranu člověk nemá co ztratit – stačí si vybrat vhodného člověka a pokud neumře před uplynutím doby, na kterou je pojistka sjednaná, tak stejně dostanete zpět svoji investici i s úroky.
Hmm, že by podnikatelský plán? Vytipovat vhodné bezdomovce nebo lidi, kteří mají šanci umřít dřív a pojistit je? Nic je to nebude stát, tak proč by měli být proti, no ne?
Tak to je mazec, ale do toho bych asi nešla :).