Honza Louda, další IBMák v řadě, má na starosti věci, které partneři ani zákazníci vůbec nečekají, že se dějí. Na vizitce má krásnou funkci ISV & Developer Relations Academic Initiative, tak se pojďme podívat co vlastně dělá a jak vnímá produkty Lotusu.
Vždycky jsme tě viděli v pozadí pořádané akce, ale pak jsi zmizel – co máš dneska na starosti a co vlastně děláš?
Z pozice podpory Partnerworldu a školení pro partnery jsem přešel do oddělení, které si říká ISV & Developer Relations (IDR). Práce má dva aspekty – prvním je podpora ISV partnerů a druhým je program IBM Academic Initiative. V rámci podpory ISV partnerů je mým cílem pomoci partnerům s prodejem jejich řešení postaveného na softwarových produktech IBM, získat nové partnery a rozvíjet stávající. V oblasti IBM Academic Initiative si kladu za cíl více rozšířit výuku technologií IBM na českých školách. I když se to na první pohled možná nezdá, jsou obě aktivity vzájemně dost závislé.
O IBM je známo, že své produkty testuje na svých lidech. Ty jsi současně člověk, který nemá na starosti přímo technologie, takže které technologie IBM jsi schopen jmenovat že používáš a kolik z nich používáš aniž bys věděl jejich jméno?
Záleží na lidech, jak se zapojí do interního programu testování produktů IBM. Já osobně rád zkouším nové produkty, přestože nejsem technicky zaměřený. Z toho vyplývá, že se to týká zejména produktů Lotus a částečně i Tivoli. Že bych testoval (alespoň vědomě :o) ) třeba produkty datové integrace nebo procesní server, to říci nemohu. Konkrétně používám Lotus Domino/Notes (zatim 8.0), Lotus Sametime, Lotus Quickr (jako web pro stáže studentů), Tivoli Storage Manager a Tivoli CDP pro zálohování, Websphere Portal (intranet IBM), Lotus Mobile Connect (VPN)… vím, že eLearningové řešení běží na Websphere Application Server, určitě bude někde schovaná i DB2 UDB anebo Informix Dynamic Server. Věřím, že kdybychom zapátrali, tak narazíme na další produkty.
Komplexní, tak se dá asi jedním slovem popsat provázání produktů uvnitř IBM. Jak se ti s nimi pracuje jako uživateli, je to opravdu radost?
Provázanost produktů je určitě jednou z klíčových věcí, které IBM věnuje prozornost ať již při vývoji nových produktů nebo při začleňování akvizic do stávajícího portfolia. Důležité ale je, jak jsou aplikace nad IBM softwarem napsané a zda efektivně využívají co jim platforma poskytuje. V rámci práce v IBM nejčastěji pracuji s interními aplikacemi psanými pro Lotus Notes. I v IBM, stejně jako všude jinde, záleží na programátorovi, který danou aplikaci stvořil. Některé aplikace jsou prostě super a některé jsou méně super :o) Celkově myslím, že míra „informatizace“ procesů v IBM je velmi dobrá – koneckonců jsme IT firma.
Lotus Notes je něco, co máš puštěného většinu dne – na kterou jednu věc bys v nich upozornil, co může dalším uživatelům pomoci?
Mně se líbí Lotus Notes hlavně díky aplikacím, které tam běží. Takže asi něco obecného pro všechny nevymyslím. Rád používám pluginy – Sametime, Activities, interní adreář IBM (BluePages). Při instalaci si vždy nastavím zavírání tabů dvojklikem (ale to je asi profláknuté).
A naopak – co bys nejraději předělal, smazal, vylepšil?
Jako embedovaný prohlížeč bych chtěl mít Firefox se všemi mými oblíbenými plug-iny. Pak bych měl všechno co nejčastěji používám hezky na jedné pracovní ploše. Kdybych byl skromnější, tak by mi stačilo, abych mohl přepínat EN/CZ klávesnici klávesovou zkratkou ALT+SHIFT. A kdybych byl všetečný jako tvoje otázka, tak bych si chtěl vyzkoušet nějaká další vylepšení (pluginy) od našich partnerů :o)
Nakolik si myslíš, že využíváš možnosti těch systémů, které máš k dispozici? Používáš (stejně jako všichni ostatní) tak do 10% funkcí?
U Lotus Notes, Lotus Quickr nebo Lotus Sametime bude procento určitě vyšší. Možná se vyšplhám někam přes 50 %, ale pak vždy přijde Petr Kunc a ukáže mi nějakou novou vychytávku a já zjistím co všechno ještě nepoužívám. Posunuje mě používání kontingenčních tabulek v excelu a VBA programování v MS Accessu nad oněch 10 % ?
Složité nebo jednoduché – určitě máš spoustu databází v LN, které používáš – preferuješ ty složité, krásné, co všechno dělají samy nebo jsou lepší ty úplně jednoduché?
Nesmí být automatizace na úkor použitelnosti. Nejde všechno zaškatulkovat tak jak si architekt dané aplikace vymyslí. Pak aplikace spíš přináší problémy. Já oceňuji aplikace, které jsou krásné (musí se umět prodat i vzhledem) a přitom jednoduché. Jednoduchostí myslím aplikace, které nepožadují, abys zadával formulář o třiceti polích a které zautomatizují rutinu. Nejjednodušším příkladem je třeba schvalování dovolené nebo faktur nebo databáze pro organizaci studentů, projektů a stáží.
Sametime je obecně v IBM hodně využíván, spousta zákazníků je naproti tomu proti používání nejrůznějších IM systémů. Jak to vnímáš ty, šetří to čas nebo naopak tě to o čas okrádá?
Pokud mluvím za sebe, tak mě Lotus Sametime určitě čas šetří. Rychlé zaslání printscreenů, VoIP, upozornění přítomnosti kolegy nebo zanechání vzkazu pokud je kolega nepřítomen, mít kontakty hezky po ruce. To vše běžně používám. Existuje spousta situací, kde je efektivnější poslat krátkou zprávu než psát email nebo shánět někoho po telefonu. Záleží samozřejmě i na kultuře firmy a na její velikosti. V IBM považuju IM za jeden z klíčových komunikačních prostředků.
Když se věnuješ těm školám – existují u nás školy, na kterých se používají technologie IBM? Které to jsou, co ty školy potřebují?
Z pohledu mé pozice je klíčové, aby se IBM technologie používaly především ve výuce. Na školách je často centrum výpočetní techniky úplně oddělené od kateder vyučujících informační systémy. Jedni jsou pro nás zákazníkem, druzí jsou pro nás partnerem pro spolupráci. Tato otázka je zaměřená spíše na školu jako na zákazníka. IBM software se takto určitě používá třeba na Západočeské univerzitě v Plzni, na ČVUT, Vysoké škole Ekonomické v Praze, na Ostravské univerzitě, Vysoké škole báňské, Univerzitě Palackého v Olomouci… Jde především o WebSphere Portal, který je spjatý se studijním systémem STAG, Content Manager, Lotus Notes, Tivoli Storage Manager, Rational Application Developer.
A kdybych se zeptal, kde se technologie IBM používají při výuce? Kde je ta líheň nových talentů?
Výchova nových talentů se znalostí IBM technologií je běh na delší trať. V současnosti spolupracujeme s vysokými školami, které projevují zájem především o produkty z rodiny Rational a Websphere. Nebudu jmenovat všechny školy, ale namátkově třeba Masarykovu univerzitu, ČVUT – FEL, Západočeskou univerzitu nebo Vysokou školu báňskou v Ostravě. Tebe ale zajímá především Lotus. Ten se aktivně vyučuje zatím na VŠE, kde se učí jak uživatelský pohled, tak i vývoj. Tento rok bych chtěl otevřít otázku výuky Lotusu i na středních a vyšších odborných školách.
Jaké otázky byste položili vy? A koho byste se chtěli zeptat?
Upozornění pro personální agentury a personalisty: cílem rozhovorů není zviditelnit lidi pro jejich přetažení do jiné firmy, prosím respektujte tento fakt.