Netuším jak, ale už před nějakým časem jsem se nachomýtl k tématu svobody v práci, které mě oslovilo a začal jsem zjišťovat víc. Přečetl jsem Podivína, zůčastnil se konference Svoboda NaŽivo, natočil pro konferenci upoutávku, začal pravidelně číst blog PeopleCommu a s H2Omaniaks pravidelně natáčíme záznamy ze Setkávání ke svobodě. A k tomu i další věci, které mě baví.
Došlo to tak daleko, že se mě generální ředitel ptal na můj názor na rezervaci stolů v práci a byl dost překvapen, když jsem mu řekl, že bych takovou věc přivítal. Ostatně konečně by mi to umožnilo realizovat způsob fungování, o který se i s další kolegyní už delší dobu snažíme a pořád nic.
Ale až nedávno jsem si uvědomil, jak velkou svobodu v práci vlastně sám mám.
Když jsem nastupoval do DIGI TRADE podruhé, tak jsem si sám definoval, co přesně chci dělat a jaká má být má náplň práce. Ušil jsem si ji přesně tak, aby mě bavila, ale přesto jsem se postupem času nevyhnul kompromisům, které mi radost nedělají.
Výrazně náročnější kapitolou tvorby nové pozice ve firmě bylo nastavení finančního ocenění. Fixní částka by mě neuspokojovala a pravděpodobně ani neprošla schválením a tak jsem si hrál s čísly. Zkoušel co dává smysl sledovat a ohodnocovat, jaké procento by to mělo být a ve finále to zase křížově kontroloval zpět, co to bude znamenat pro firmu a zda to i pro ni dává smysl. Na konci jsme si takto hráli dva, až jsme došli k nějakým číslům, která relativně dávala smysl oboum stranám, řekli si, že uvidíme a mávli nad tím rukou. Špatné to není, ale pořád narážíme na oblasti, které jsme v naší diskuzi zapomněli pokrýt.
Svoboda v práci pro mě znamená, že si mohu zkoušet i nové věci, které jsme nikdy jako firma nedělali a vůbec netušíme, zda mají smysl. A tak si hrajeme s PPC kampaněmi, začal jsem vydávat newsletter, natáčet videa, udělal vlastní produktové stránky (asi první věc, která opustila prostor firemních/korporátních stránek, aby mohla jít víc do detailu) a měl i další plány, které se pořád nepodařily prosadit. To na té svobodě bývá asi to nejhorší, když narazíte a nejste schopni změnit názor okolí, které je apriori proti.
Ke svobodě patří i takové věci jako možnost práce odkudkoliv. Benefit, který některé firmy neuznávají a který ve finále ani sám extra nevyužívám. Ale čas od času na něj dojde a pak je skvělé, že to jde a nenese to sebou žádné extra papírování.
Ke svobodě v práci patří spousta dalších věcí a spousta lidí jenom hudruje, že žádnou nemá. Ale teprve až když se na celou věc dokážete podívat z dálky, tak si uvědomíte, že jí vlastně máte třeba docela dost, pouze to berete jako takovou samozřejmost, že už vám to ani nepřijde.
A nejvíc si to uvědomujete, když hledáte novou práci a všude vás cpou do škatulek a říkají, že nic jiného už dělat nemůžete, protože to dělá někdo jiný. Je jen na vás, zda to bude znamenat, že si vymyslíte vlastní práci a budete pracovat pouze pro sebe.