Pokud jsem se na něco těšil při pořízení zrcadlovky, tak to byla možnost využití různých filtrů a tím částečné ovlivňování vzhledu obrazu.
Když nepočítám UV filtr, který jsem si koupil pro ochranu objektivu a je otázkou, zda to stojí za to (spousta lidí tvrdí, že to jenom zbytečně staví překážku do cesty světlu a kazí obraz), tak mám zatím jenom polarizační filtr.
Studium jeho funkcí zabere chvilku brouzdání na internetu a člověk nechápe, jak bez něj mohl předtím žít. Jenom ten souhrn předností:
- zdůraznění mraků a ztmavení oblohy
- odstranění oparu
- odstranění odlesků
- sytější barvy
Popis zní úžasně, skutečnost je ještě o něco lepší. Spoustu věcí jde dohnat až úpravou fotografie, ale pořídit lepší fotografii je určitě lepší cesta.
Nevýhodou použití je potom (výrazné) snížení světlosti objektivu a tak je zapotřebí volit pomalejší časy, otvírat více clonu nebo naopak zvyšovat citlivost. Někdy to naopak může být výhoda, když člověk chce fotit s dlouhým časem a přitom je všude spousta světla, tak je jednou z možností i tento filtr (pokud nemáte obyčejný ztmavovací).
Zábavnější je i focení. Polarizační filtry nejsou o tom, že se nasadí a vše je lepší, ale musí se ladit. Největší účinky totiž jsou, když je slunce z boku, navíc se jeho účinky liší podle počasí. Vše se dá ovlivnit jeho natočením a tak účinky zesilovat nebo zeslabovat. A tak se člověk připraví na nějakou hezkou fotografii, usoudí, že s filtrem by to bylo lepší, nasadí, točí sem a tam, popochází a z obyčejného cvaknutí je pár minut přemýšlení, zkoušení, několik různých fotografií pro pozdější porovnání na lepším monitoru.
A to je přesně to, co se mi na nich líbí.
Minulý měsíc jsem se dostal o trochu dál a koupil Cokin držák a pár Hitech přechodových filtrů. Zatím jsem je použil asi 2x, ale docela to pomohlo. Hlavně, když jsem byl fotit východ slunce (ale komu se stejně chce o víkendu vstávat 🙂 ).