V mé sérii povídání o „rolích“ v ekosystému jsem vývojáře nějak odsunul na konec a konečně na ně došlo – povídali jsme společně s Michalem Vernerem a Davidem Rabiňákem.
Pokud jsem měl na začátku připravenou osnovu a základní otázky, tak to celé šlo z okna hned po úvodním představení – o AI jsem se chtěl možná tak jenom lehce otřít a nakonec jsme nemluvili skoro o ničem jiném. Což jasně ukazuje jak moc se ten svět posunul a jak moc mi asi ujel vlak, když si od AI nechám občas jenom něco poradit, ale neúkoluji ji jako svého kolegu.
Zápisky:
- Role vývojáře se mění na „orchestrátora agentů“
- Znalost platformy zůstává klíčová, i když píše agent
- Výstupy agentů vždy vypadají dobře – i když jsou špatně
- Paralelní práce s agenty je vyčerpávající
- Agentovi nelze věřit jako programu
- Jak chceš vyvíjet, jaké knihovny použiješ, jak bude vypadat dodávka – tohle si musíš vyřešit na začátku projektu. Potom to ovlivňuje úplně všechno.
- Správa kontextu a tokenů bude klíčová disciplína
- Juniorní vývojář není mrtvý – záleží na mindsetu
- Headless Salesforce je boj o přežití, ne nová příležitost
- Agentforce není mrtvý koncept – ale není pro každého. A někdy je to přesně to co potřebuješ
- Custom MCP server/end pointy jako cesta ke „snadnému zabezpečení“, protože securita bude klíčová a dost často je ohromným technologickým dluhem