Před časem jsem byl na přednášce Martina Hassmana nazvané jednoduše – Jak vaším projektem zaujmout média. A jak to tak bývá ve stejný čas jsem potkal i spoustu článků na toto téma. Pokusím se to tedy shrnout všechno dohromady.
První důležitá věc – člověk se nechce dostat do médií, ale musí, protože skrz ně se dostane k uživatelům a média to jenom zprostředkují. A jak už to tak bývá, tak člověk rozumí tomu co dělá – my svému projektu, novinář masám, které chceme oslovit.
Pokud se chcete se svým projektem dostat do médií (noviny, časopisy, rádio nebo dokonce televize) musíte zaujmout – v první řadě příslušného novináře, který vás tam protlačí. Takže tvoříte tiskové zprávy a posíláte je na spousty adres. 100 adres je v zásadě minimum, posíláte na obecné adresy médií i konkrétní novináře, dobré je vždy zprávu v předmětu označit TZ, aby věděli o co jde. Pokud vás ignorují, neodpovídají ani nezveřejňují, je problém dost pravděpodobně ve zprávě. Mnohdy stačí změnit jediné slovíčko, aby zpráva zaujala a novináři se jí chytili – že by pomohlo A/B testování i v této oblasti? A když posíláte posílejte ideálně ve formátu MS Word a třeba i již zformátové HTML, aby s tím měl novinář opravdu minimum práce.
Napsat tiskovou zprávu chce svůj čas, už jenom proto, že její formát je jiný od normálního psaní. Důležitý je nadpis – musí zaujmout. Pokud se vám podaří název zprávy vymyslet tak, že v podstatě shrnuje celou tiskovku a ideálně se vejde třeba do 50 znaků, tak jste skoro zvítězili.
Stejně tak musí zaujmout první odstavec nebo dva, ve kterých je shrnutí o co jde a v dalších odstavcích je to případně rozpadnuté ještě víc do detailů. V podstatě se tak píše opačně než je běžné – na začátku se dozvíte všechno důležité a postupně jde víc a víc do detailů. Při psaní odstavců to chce myslet na novináře a psát je tak, aby každý z nich mohl vzít sám o sobě a vlepit ho kam zrovna potřebuje. Novináři prý nejsou líní, akorát toho mají moc. Nezapomeňte na zakončení – Američani doporučují přidat „Call to Action“, aneb říct co mají nyní lidé udělat, aby nebyli zmateni. A celou tiskovku nepište o moc delší než je jedna stránka, kdo se s tím má číst.
Napsanou tiskovou zprávu si to chce nechat přečíst někým mimo obor – aby jí rozumněl a také ho zaujala. Je dobré se vyvarovat všeho slangu a odborných slov stejně jako všech buzz words.
Publikování zprávy také může pomoci pokud informuje o nějaké specifické události nebo pravidelně seznamuje se statistikami. Pro ten první případ zmínil Martin Hassman Firefox, který sponzoroval pandu, u toho druhého jsou to třeba různé seznamky, toplisty a spousta dalších věcí, které jsou schopny poskytnout pravidelně nějaká data a vymyslet o čem vypovídají. Spojením tiskové zprávy s nějakou událostí, byť uměle vymyšlenou, zvýšíte své šance na publikování.
Kromě odesílání tiskových zpráv na emaily poskytují také některé servery přímo formulář, do kterého se tiskovka napíše. Ta má potom výrazně vyšší šanci na zveřejnění, protože je s tím výrazně méně práce. Ale pozor – cílem není zveřejňování na serveru pouze v sekci tiskových zpráv, které nikdo nečte. Chce se to probojovat do nějaké normální rubriky.
Další zajímavé články:
Další zajímavé tipy k zvážení: { Link }