Se zájmem jsem si přečetl názory několika profesionálů na volné noze na otázku provizí a nemohu říci, že bych s nimi úplně sdílel pohled:
- Lukáš Pítra si myslí, že kazí kšeft, protože buď klient platí víc než musí nebo on dostane méně než by chtěl,
- u Martina Matějky zase ti, kteří mu provizi nabídnou, klesají v ceně, protože si zjevně nedokáží zajistit dostatek zakázek nebo prostě svou práci dostatečně neumí a musí si doporučení kupovat,
- a Jan Tichý, který se k tomu kdysi vyjádřil jako první, považuje provizi za úplatek, protože ovlivňuje výsledné doporučení (s několika výjimkami).
Affiliate marketing je sice trochu něco jiného (a Honza Tichý v tom případě provize uznává), ale ve své podstatě a přestože tomu tak freelanceři třeba neříkají, tak affiliate může být úplně všude. Jenom jsme ochotni ho vidět pouze u eshopů.
Hezky téma sepsal Robert Vlach, který s provizemi souhlasí a sám je rád dává – ovšem nenárokové.
Vidím to stejně jako on, zprostředkování může výrazně zjednodušit a zlevnit obchodní proces – dozvím se o zakázkách, o kterých bych se jinak nedozvěděl, zákazník se na mě díky doporučení může dívat lépe než na někoho úplně neznámého a toto vše může mít zcela zásadní hodnotu, jasně vyčíslitelnou časem a tedy i penězi. Časem, který jsem na obchodování zakázky ušetřil, což je čas, který bohužel spousta lidí pro jistotu zapomíná, protože jinak by se občas dost divili. Nezobchodovaná (neobjevená) příležitost může vyjít také pěkně draho respektive nepřinést hezkou spoustu peněz (i když někdy je lepší se některým zakázkám vyhnout). A konečně ten co doporučuje sám hodně riskuje – když se to nepovede, tak si kus toho problému na sobě také odnese.
Dáme ti provizi
Robert tvrdí, že provize by měla být nenároková a těm, kteří si ji zaslouží. Sám je někdy vyplácí až do výše 20 %, protože si uvědomuje, že získání nového klienta je neskutečně drahé.
Pokud ale někomu slíbíte provizi předem, jen tak plácnutím „dáme ti 10 %, když nám seženeš zakázku“, pak by mělo být ve vašem osobním zájmu, abyste toto plácnutí v tu pravou chvíli převedli do praxe a nezačali se kroutit. Není nic trapnějšího, než výmluvy typu „no já nevím jak moc jsi se vlastně zasloužil“, když obě strany moc dobře vědí, že o té zakázce by jinak nevěděli a už vůbec by se do ní nemohli zapojit. Že to pomohlo udržet firmu nad vodou je (klíčový) benefit navíc.
A držet slovo, to je nádherná vlastnost, i když se občas prodraží.
Předně díky za zmínku 🙂 Jen rychlý dodatek: ten čas obchodovaný zakázkou je dost individuální. Pakliže má freelancer nebo firma dostatečně silný a dobrý brand, tak se obchodováním příliš nezabývá – zakázky přicházejí spíše pasivně. Pokud by byla řeč o zakázkách na doporučení od někoho, na kom mi záleží, trávím pak přípravou naopak mnohem více času, protože mi o to více záleží na tom, aby vše dopadlo dobře.
Provize je imho opodstatnitelná pouze tehdy, kdy si o ni poptávající sám aktivně řekne a je plně srozuměn s její výší – tedy probíhá-li jako transparentní vyžádaná služba a ne jako šolich na pozadí 🙂