Jak dělat skvělé prezentace

Cover of book The Presentation Secrets of Steve Jobs Dobré knihy se čtou skoro samy a tohle byla jedna z nich – The Presentation Secrets of Steve Jobs, Carmine Gallo.

Steve Jobs je jedním z nejlepších prezentátorů na světě a tato kniha v 18 kapitolách rozdělených do 3 bloků učí jak být alespoň trochu jako on. Spousta věcí naprosto logických, spousta zajímavých a u spousty si člověk říká – no jo, kdybych se k tomu dokázal donutit. A pak si člověk také říká – prezentovat takové věci jako on je jednoduché, ale to co prezentuji já se tak dělat nedá. Ale asi dá, stačí o tom přemýšlet.

Příprava

Připravit dobrou hodinovou přednášku trvá prý 90 hodin. Třetina času se stráví hledání zdrojů, zjišťováním podrobností a plánováním, jak bude prezentace vypadat. Další třetina času je věnovaná výrobě prezentace, která bude mít nakonec asi 30 slidů. A poslední třetina je zjevně cvičení a učení se toho, co chci říct a jak to chci říct.

Vždy se začíná na papíře a cílem je vymyslet něco, co nebude potřebovat odrážky a ideálně bude mít na každou jednotlivou myšlenku jeden slide. Toto celé by mělo mít formu příběhu, který se odvíjí od začátku, rozkvétá, až nakonec ho zakončí to, co si lidé mají odnést.

Skvělá prezentace se skládá z 9 součástí:

  • nadpisu, který má formát krátkého zapamatovatelného sdělení. Toto sdělení se následně opakuje ve všech souvisejících marketingových materiálech, aby se opravdu zažralo lidem pod kůži (Today Apple reinvents the phone!)
  • důvod proč jste z produktu nadšeni a jaké potřeby lidem řeší (nikoliv co umí). To ve vás musí vibrovat a pokud nemáte nadšení, nebudou nadšeni ani posluchači
  • 3 klíčová sdělení – vždy uvádět tři maximálně čtyři věci najednou, víc si lidé nezapamatují
  • metafory a analogie – osobně jsem je moc nepochopil, ale zjevně pokud dokážete snadno a přirozeně převést přínosy svého produktu na něco, co už lidé znají, tak se jim to zapamatuje snadněji
  • demo, při kterém by se měla prezentovat jedna nebo dvě klíčové věci, žádná věc v demu nesmí trvat déle než 15 vteřin (musí to mít spád)
  • přizvat si partnery, kteří prezentaci zpestří ale současně musí umět také prezentovat, aby to celé nepohřbili
  • testimonialy a další sdělení zákazníků, kteří se nemohli zúčastnit pomáhá. To mám i já pocit, že referenční studie moc lidí nečte, ale jednu krátkou větu si přečtou rádi.
  • zapojit do prezentace video bývá dobrý nápad, moc lidí to nedělá a hodně to pomůže
  • rekvizity pomáhají ještě víc než video, pokud mohou lidé dostat něco do ruky a osahat si to, tak si to zapamatují

Zajímavé je, že prezentace nemusí mít psanou agendu. Vždycky jsem byl jejím nepřítelem a dělal jsem zjevně dobře. Na druhou stranu to chce na začátku říct ty 3 – 4 klíčové věci, aby si je lidi zapamatovali a těšili se na ně.

Pokud lidem ukážete nepřítele, něco co znají a chtějí vyřešit a potom ukážete řešení, tak to prý také bude mít úspěch.

Poslední z plánování je pravidlo 10 minut – po těch lidé přestávají vnímat pokud se něco nestane, takže to chce zařadit demo, pustit video, poslat něco mezi lidi. Cílem je probudit je, chvilku odreagovat změnou stylu prezentace a může se jít zpátky.

Tvorba

Pokud je na papíře všechno naplánováno, je na čase vytvořit slidy. U těch by měl člověk zapomenout na všechny šablony nabízené PowerPointem (nebo něčím podobným) a dělat si je sám. Naprosto klíčové je totiž vyhnout se odrážkám, které prý mozku signalizují, aby si je zapsal, ale současně je nemusí zrovna vnímat.

Pomáhají fotografie, které souvisí s tím co člověk prezentuje. Podle studie Johna Mediny z University of Washington School of Medicine si lidé pamatují cca 10% toho co se říkalo a toto číslo je možné zvýšit až na 65% pokud se přidá vhodný obrázek.

Lidé mají rádi čísla a dobře si je pamatují – pokud si je dokáží představit a s něčím spojit. Takže nejenom vypálit číslo, ale přeložit ho do něčeho srozumitelného případně použít již zmíněnou analogii.

„Today we’re announcing the first 12 GB memory card. It has fifty billion transistors. Think of each transistor as an ant: if you were to put fifty billion end to end, they would circle the globe twice. What does this mean to you? Enough memory to store six hours of movies. Enough memory to listen to music while traveling to the moon … and back!“ (SanDisk)

Dobré je si také připravit odpovědi na klíčové otázky. Protože dopředu nikdo otázky netuší, tak je dobré si jich několik vymyslet a rozčlenit do pomyslných skupin, kde každé skupině odpovídá jedna odpověď. No a pak při poslouchání otázky stačí určit, které skupině se nejvíc podobá a tu odpověď říct (což je asi důvod, proč mám pocit, že naši politici odpovídají vždy na něco jiného než na co byl položen dotaz).

Opakování matka moudrosti a tak je to tady – je potřeba se naučit co říkat a jak. Dobré je napsat si ke každému slidu celé věty, tak čtyři až pět. Z těch následně vybrat klíčová slova a vše ostatní smazat. V dalším kole nechat jednu klíčovou věc na slide (to je ta, na kterou jste současně slide graficky připravili). No a pak už přesně víte, co budete kdy povídat a máte naučeno (respektive tím, že jste to přibližně čtyřikrát prošli tak jste tomu věnovali výrazně víc času než běžní prezentátoři a pořád řádově méně než Steve Jobs).

Podání

Prezentace připravena a nacvičena, je čas na přednes. Tady je dobré (tedy spíš vhodné) vědět, že přibližně 80% toho, co si lidé zapamatují, závisí na vašem přednesu, texty na slidech jsou naprosto jedno.

Gesta tak musí doplňovat řeč, musíte dobře pracovat s pomlkami, změnou hlasitosti, tónu nebo rychlosti přednesu. Vyvarovat se všem eh a ahm a podobným slovům bez významu, používat raději kratší a jednoduché věty prosté všeho žargonu a buzz words. Překvapivě spousta věcí jde říct naprosto jednoduše s vynecháním všech těch nesmyslů, které chceme aby zazněly a na které ve skutečnosti asi moc lidí není zvědavých (nebo minimálně Apple fanouškové jsou takoví).

Udržovat oční kontakt s publikem, nedívat se na plátno a srčit energií. Do prezentace je prý třeba dát výrazně větší množství energie než čekáme, musíme být tak akční až nám to přijde hloupé a pak je to prý to správné množství, aby se dal nabít sál.

Zbývá jediné – dobře se bavit, protože pokud se nebaví prezentující, nebaví se ani publikum.

Další literatura:

1 komentář

Leave a Reply