Vždycky jsem si o sobě myslel a tvrdil, že jsem introvert. Seznamovat se s cizími lidmi, nedej bože je oslovit, to je prostě nad mé síly. Jasně, skrytá síla introvertů a podobné věci zní fajn, ale … když si před oslovením někoho cizího musíte připravit alespoň prvních šest vět, tak se tomu těžko věří.
A pak jsem se zúčastnil školení Na volné noze a na večerní párty si dal závazek – ten networking zkusím. A bylo to super, pokecal jsem se spoustou zajímavých lidí a dozvěděl se spoustu zajímavých informací. Namátkou o přírodních zahradách, malování pravou hemisférou nebo NLP koučingu.
Jeanne Trojan měla pravdu – stačí přijít ke kroužku lidí a zeptat se, zda se můžete připojit. Jasně že můžete. V nejhorším se hned všichni rozejdou – prý nabrat další jídlo. Současně je jídlo a pití skvělá příležitost ukončit konverzaci a posunout se dál.
Při té příležitosti jsem si připomněl své postupné vystupování z ulity, které trvá už hezky dlouho.
První velká konference
Když IBM uváděla na český trh Lotus Domino/Notes verze 7 tak jsem měl tu čest udělat prezentaci o novinkách v nové verzi. Něco přes sto lidí v sále, první vystoupení před tak velkým publikem.
A bylo to fajn.
Televize
Pak jsem procestoval Nový Zéland a po návratu přišla nabídka od PosAm povídat o zážitcích na jejich konferenci. Zkusil jsem to udělat trochu jako motivační přednášku a byť si pořád nejsem jist, jak se to povedlo, tak to bylo fajn.
Nabídka přišla také z České televize – pojď nám povědět něco o cestování v přímém přenosu. Tak to byl velký skok – od auditoria sto lidí skočit do přímého přenosu před pár statisíc lidí. A zase to bylo super.
Natáčení reportáže
Přišla konference iCON Prague a s ní poptávka společnosti ESET po natočení mini rozhovorů s lidmi, kteří se konference účastní. Vzal jsem mikrofon, Igor kameru a šli jsme a brali jednoho za druhým. Neskutečný zážitek a šlo to jako po másle.
Když jsem pak na několika konferencích sledoval, jak se snaží přesvědčit účastníky, aby jim řekli něco na kameru a oni odmítají, tak nám odmítli tuším dva (z osmdesáti). Takže reportéra mám zjevně v krvi.
Rozhlas
Televizi mám za sebou, teď přišla poptávka z Rozhlasu – můžeme s vámi udělat rozhovor na téma mužů na rodičovské? Jasně že můžete, to zní hodně zajímavě. A zase to byla zajímavá zkušenost – mluvit na diktafon a přemýšlet co z vás vystřihnou a jak to dopadne. Dopadlo to skvěle.
Mlha kolem mě
Nicméně všechno zjevně špatně – na zmíněném školení byla i přednáška na téma Osobní branding v podání Honzy Řezáče. K tomu se váže i teorie dobrého jména, což je výsledek součtu dané osobnosti a jejích kvalit. Typicky se dosahuje v konkrétním oboru a jen těžko se přenáší jinam. Takže do třicítky můžete střídat obory jak chcete, ale pak je dobré setrvat u jednoho, protože vybudovat dobré jméno trvá hezkých pár let a pak z něj můžete těžit.
Já vybudoval (alespoň si to myslím) své dobré jméno v oblasti IBM Lotus Notes a pak ho nechal trochu zahnívat.
Vybudovat ho v oblasti cestování se mi asi nepodaří, alespoň ne tak dobře, jako Danovi Přibáňovi. Fotografů a videoreportérů je také hodně stejně jako lidí co radí s financemi, nechci se tlačit. Otec na rodičovské asi není ta správná oblast, kde ho budovat.
Takže zbývá zkusit to znovu se Salesforce.
Ono základem je dělat věci, které chceš dělat a máš šanci se v nich rozvíjet. Pak překonat strach, že když něco řekneš, tak si ostatní budou myslet, že jsi mimo (primárně tím, že není zas tak důležité, co kdo ostatní řekne). A zbytek je jen zdokonalováním a opakování toho samého.
K tomu salesforce – doporučuji jiný styl prezentace, než jsi ukazoval mně 🙂 Od té doby jsem se toho radši ani nedotkl.