Když jsme vybírali u příležitosti Nikčiných prvních narozenin na handbike, tak se mi myšlenka spojenců celkem líbila, ale vlastně plně nedocházela.
Spojenci: ti, kteří si dali závazek a za každý jeho splněný kus přispívají penězmi na dobrou věc. Ideálně pro to nadchnou i své kamarády a jsou tak motivovaní dvojnásob – pokud splní, co si předsevzali, přispějí na dobrou věc o to víc.
Spojenci jsou různí, ale snad všichni sportovní – přispějí za každý kilometr, který uběhnou nebo ujdou; přispějí za každý uběhnutý maraton nebo jiný sportovní počin. Pěkný, ale na to se nějak necítím (kilometry naježděné s kočárkem jsem přestal měřit v okamžiku, kdy Nikča začala chodit).
A pak jsem začal přemýšlet o nesportovních „výzvách“, kterých máme všichni dost a mohli bychom za ně přispívat vozíčkářům, ať to tedy odsportují za nás. Zapřemýšlejte také:
- přispěji za každou chybu ve svém kódu, kterou objeví až tester
- přispěji za každou chybu, kterou jsem neobjevil a přišel na ní až zákazník
- přispěji za každého nového zákazníka
- přispěji za každou prodanou knihu, kterou jsem vydala
- přispěji za každou prodanou kávu v mé kavárně
- přispěji za každou přeloženou normostranu
- pro ty extra zaměstnané manažery – přispěji za každý odeslaný email, minutu hovoru nebo ujetý kilometr
- přispěji, přispěji, přispěji, vlastně není tak těžké si vymyslet nějaké výzvy, které se dají spočítat a někoho díky nim potěšit
My přispějeme také – za každou spotřebovanou papírovou plenku. A to je jenom začátek, těšte se na tu další výzvu! Připojíte se k nám?
750Kč odesláno. Jsme se nakonec s těmi plenkami celkem uskrovnili.