Google Chrome

aneb rychlostí světla na internet.

Před pár dny vydal Google svůj webový prohlížeč nazvaný Chrome a já (samozřejmě) neodolal a nainstaloval. První dojmy (nejen moje ale v podstatě všude po webu) jsou kladné a momentálně jsem vypnul Firefox a zkouším, zda se to dá používat (přestože je to první betaverze).

Instalace nejdřív negativně překvapila – z webu se stáhne pouze malý soubůrek a ten pak dotahuje celou instalaci. Tenhle přístup nenávidím, dost často se mi stávalo, že jsem si instalaci stáhnul a pak se k ní dostal až někde, kde nebylo připojení k webu – výsledek instalace tedy býval nula.

Nicméně tentokrát se instalace povedla (hodně rychle), naimportovala vše z Firefoxu (předvolený prohlížeč) a to včetně hesel – nějak jsem doufal, že taková věc je uvnitř FF zakódovaná a nejde to dostat ven a použít, což zjevně není pravda. Trochu šok, alespoň pro mě.

Pak první spuštění a je tu klasický minimalistický design ve stylu Google. Na první pohled mi chybí status bar (který se zobrazuje automaticky když je třeba, takže super), záložky pro přepínání oken se zmenšují, ale nerolují za jeho kraj, okna se dají přetáhnout mimo prohlížeč a stvořit tak nové okno, při otevření nové záložky dojde k jejímu otevření za aktuální záložku (stejnou jako v IE, což je mi celkem příjemné – nemusím ji hledat na konci) a hlavně – celé je to proklatě rychlé.

Paměti do spotřebuje přibližně stejně jako FF (i když některé testy říkají že méně), hrozně se mi líbí „task list“ přímo uvnitř prohlížeče, který přesně ukazuje, který web spotřebovává tu spoustu paměti, provozu na síti nebo procesoru – to je úžasné.

A zatím jsem přišel na jedinou nevýhodu – když vyskočí nějaký prompt tak nejde použít mezerník pro odkliknutí předvoleného tlačítka, to mě nějak zpomaluje při surfování. Ale jinak krása, radím instalovat a hrát si.