Den 33 – Cairns – nový spolucestující

Je středa 7. 11. a my jsme stále ještě v Cairnsu. Máme volné dopoledne, takže jsme si včera nařídili budíček až na půl desátou. Rozhodli jsme se se zase jednou po dlouhé době pořádně vyspat. Plány jsou však jedna věc a jak už to bývá, tak realita je většinou jiná. Probouzíme se už v půl osmé, a to horkem, protože máme stan na sluníčku, a to se rozhodlo, že bude pořádně pražit už od rána. Přeci jen to hned nevzdáváme a zkoušíme znovu usnout, ale fakt se to nedá, začínáme se postupně koupat ve vlastním potu.

Jdeme se tedy vysprchovat a nasnídat. Dopoledne trávíme přípravou na přírůstek do naší cestovatelské skupinky. Uklízíme vaníka, přeorganizováváme věci a tak. Taky využíváme možnosti připojení se k internetu a posíláme domů emaily, že jsme ve zdraví zvládli naši potápěčskou výpravu.

Pak už je na čase vyrazit na letiště, vyzvednout Hanku – jediného to človíčka, který nakonec našel dost odvahy na to aby se za námi vypravil a strávil s námi nějaký ten čas. Letiště je kousek a my máme výborné načasování, protože jsme tam v 12:03 a letadlo s Hankou má přiletět v 12:05. Zatímco Martin čeká u auta, tak Jana se vypravila najít tu správnou halu a hlavně pak Hanku. Není to zas tak snadné, protože sice jsme ve správné části letiště, určené pro domácí lety, ale je tu hned několik hal, jedna pro Quantas a další pro ostatní aerolinky. Nakonec se ale zadaří a po krátkém čekání v hale se v davu dalších lidí objevuje Hanka. Vypadá v pohodě, jako kdyby letěla jen 2 hodiny a ne dva dny. Zavazadla jí také dorazila, takže nastává přesun k autu a Martinovi. Ten nelenil a rozhodl se hned vše dokumentovat, takže máme první fotky.

Jana s Hankou

Hanka vypadá opravdu dost v pohodě, takže jsme se rozhodli vydat se na procházku mangrovníky, která je hned kousek od letiště. Necháváme Hanku vyměnit zimní oblečení za letní, pořádně namazat opalovacím krémem, nasadit sluneční brýle a kloubouk a vyrážíme. Nejdříve směrem vlevo, kde je kratší procházka 700m, a pak směrem vpravo, kde je delší procházka 1,2km. Kromě mangrovníků, jsou tady k vidění i malí krabíci a takové legrační ryby, co se plazí po bahně. Máme štěstí, že Hanka viděla nějaký dokument, takže hned ví o jakou rybku se jedná a proč mají krabi jedno klepeto větší a co s ním dělají.

Krabíci v blátě

Po procházkách jedeme zpět do kempu, kde si děláme k obědu špagety, povídáme a odpočíváme. Po čtvrté hodině se vydáváme do centra na prohlídku města. Martin má nastudované informační brožurky, takže může Janě s Hankou vysvětlit, proč je tady bláto místo pláže.

Blátivá pláž v Cairns

V minulosti tady totiž byly všude mangrovníky a tudíž bahno a žádný písek. Podařilo se sice prosadit vybudování jedné umělé pláže, ale tím to skončilo. Tedy skoro skončilo, protože kromě pláže tu ještě uprostřed města vybudovali velký bazém s piknikovou areou kolem dokola. Fakt super.

A takovou krásnou umělou areu tu udělali

Prošli jsme se tedy po nábřeží a vzali to cestičkou s památníky věnovanými padlým ve válce, kolem kasina s deštným pralesem na střeše směrem do centra. Zastavili jsme se hned v prvním obchodě se suvenýrama, a nestačili se divit. Nejen nad vzhledem suvenýrů, ale nad množstvím Asiatů v obchodě. Vypadalo to, jako kdyby tady měli nějaký hromadný sraz. Vyrazili jsme tedy raději do ulic. Zjistili jsme, že centrum je fakt malé a jsou tu hlavně obchody se suvenýrama, se surfařským a potápěčským vybavením a cestovky.

Zašli jsme ještě na nákup, aby bylo co jíst a aby Hanka viděla, co se tu nabízí, a pak už hurá do kempu. K večeři jsme si ugrilovali kuřecí nohy, mňam, mňam (jen kdybyste ale viděli, kolik práce měli s tím, aby to nějak rozumně vyčistili a naporcovali). Taky jsme využili kuchyňky, abychom si navařili nějaké zásoby na další dny. Pak už jen koupel, vysvětlit Hance jak a co ve vaníku funguje a hurá do hajan. Zatímco Hanka si užívá postele v autě, tak Jana s Martinem se se rozvalují ve stanu. Dobrou noc.

Najeto kilometrů dnes: 21

Najeto kilometrů od počátku cesty: 11 472

Leave a Reply