Pokud nemáte rádi čokoládu případně nechcete utrácet, tak raději dál nečtěte.
K Vánocům Ježíšek přinesl poukaz na čokoládovou degustaci a konečně jsem se dostal k tomu, abych vyrazil. Čekalo nás 12 + 1 vzorek, které jsme v průběhu dvou hodin poctivě ochutnali a většinou vychutnali. A aby to nebylo jenom o tom jídle, tak jsem se dozvěděli i něco o historii a výrobě čokolády a o různých výrobcích.
Jak se degustuje
Čokoláda se – dost překvapivě – degustuje podobně jako víno. Nejdřív ji člověk zkoukne, jestli není moc černá, což by značilo, že je spíš přepálená. I hodně hořká čokoláda je s odstíny červené a fialové, neměla by být černá.
Pak se jí dotkne – ta kvalitní hořká se v podstatě nerozpouští.
Poslech nás všechny rozesmál, ale prý se má poslouchat. Při zlomení, protože čokoláda se má lámat. A má krásně a silně lupnout, pokud se tak nějak oddělí, tak asi nebude nic moc.
Vůně je asi jasná, stejně jako chuť. Při degustaci se nekouše (ale jinak prý můžeme), ale nechává se roztávat na jazyku, aby se chutě rozlily hezky v celých ústech.
Co si budeme povídat, ten zážitek byl úplně jiný, než když ji rozkoušu a hned zapiju vodou 🙂
Mimochodem – degustovali jsme také Milku. Nelupne, na prstech se rozpustí, nevoní vůbec nijak a když ji zařadíte mezi ty ostatní tak zjistíte, že nemá ani chuť. Cítíte prostě sladkost, ale po ničem to nechutná. Prý je na ní obdivuhodné to, že obsahuje 58 % cukru, takže jim stačí jenom cca 40 % aby ten cukr udrželi u sebe a nerozpadl se, když rozbalíte tabulku.
Výrobci
12 čokolád, 12 výrobců, o pár jsem si něco zapsal.
Nejbližší výrobce je už na Zbraslavi a to co jsme ochutnali bylo moc dobré. Míšina čokoláda získala spoustu ocenění, vyrábí se v malém („jednou do měsíce nám přivezou tak 30 tabulek“) a … musíte to zkusit.
Ajala je pro změnu z Brna a taky jsme si pochutnali – dochuť brownies byla opravdu cítit, datle nejím takže ani moc nepoznám. Asi jsem v průběhu večera ochutnal i o kousek lepší, ale neuděláte s ní chybu, pokud si chcete přivézt něco z výletu 🙂
Willie’s Cacao je hrubší než všechny ostatní, protože Willie prý kupuje staré stroje, opravuje je a vyrábí na nich, takže nikdy není schopen dosáhnout té jemnosti nových mašin. K výrobě se prý dostal tak, že na dovolené byl u nějaké plantáže, která se shodou okolností prodávala, tak ji koupil a od té doby dělá čokoládu. Také o ní natáčí videa a napsal knihu s čokoládovými recepty.
Original Beans má hezký „give back“ program – za každou prodanou čokoládu zasází jeden kakaovník, obal je plně kompostovatelný, výnosy z prodeje jdou na podporu různých oblastí. A – ta čokoláda je výborná.
Odrůdy
Prý jsou v podstatě jenom tři odrůdy kakaovníků:
- Criollo, které roste na posledních pár místech na světě, je nejlepší, plné chuti, vyrábí se z něj jenom cca 5 % čokolády;
- Forastero je nejčastější (80 % čokolád je z něj), ploché, takže nepřekvapí ani neurazí, výrazně větší lusky;
- Trinierio je kříženec mezi těmi dvěma.
Boby z každé země chutnají jinak, venezuelské jsou prý víc hořké než vietnamské, takže i když máte stejné procento kakaa, tak jedna z nich může být víc hořká.
Že jsou mléčné, hořké a bílé čokolády víte, prý má přibýt i růžová, která se dělá ze speciálně vyšlechtěného kakaovníků, který šlechtili 13 let a chutná vlastně stejně, jenom jinak vypadá.
Když si kakaovník zasadíte u nás tak nic moc nevypěstujete. Prý potřebuje 36°C, 94 % vlhkost, hodně světla a přitom být ve stínu. Také to prý vypadá jako plesnivý klacek a až když vyroste do 190 cm tak začne vypadat jako strom a má listy. Plody nerostou na větvích ale na kmenu případně začátcích silných větví.
Vzhůru na nákupy
Na čokoláda.cz toho mají na výběr spoustu, vůbec nevím jak vybrat, takže jsem hned po degustaci zakoupil spoustu tabulek co jsme ochutnali, ať mám alespoň pro začátek. Pak se asi někdy zastavím v Husově 8, kde mají prodejnu, protože ty čokolády jsou krásné i na pohled a oni to mají všechno nachutnané, takže určitě dokáží poradit.
Kde vlastně nakupujete vy a která čokoláda je ten favorit, ať mohu ochutnat něco dalšího?