Cirkadiánní kód, Satchin Panda

Cirkadiánní kód, Satchin Panda

Ta kniha je tak jednoduchá až se jí nechce věřit. Opravdu vše závisí jenom na správném čase a dostatečně dlouhých pauzách a všechny neduhy odejdou?

Pokud se ale tyto denní rytmy naruší, byť i jen na den či dva dny, naše hodiny nemohou těmto genům posílat ty správné zprávy. … Trvá-li takové narušení několik dní, týdnů či měsíců, může se u nás projevit celá řada infekcí a chorob, od nespavosti po poruchu pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), depresi, úzkost, migrény, cukrovku, obezitu, kardiovaskulární choroby, demenci či dokonce rakovinu.

Tak tomu říkám motivace to zkusit na vlastní kůži i když nemám pocit, že bych něčím z toho trpěl. Nebo netrpím, protože tak nějak přirozeně jsem v tom správném cyklu v podstatě zajetý?

  • cirkadiánní hodiny interagují s časem světla a potravy, vytvářejí denní rytmy;
  • když strávíme většinu dne uvnitř budovy, tlumené světlo v interiéru nedokáže dostatečně aktivovat melanopsin, takže se hodiny nenaladí, jsme ospalí a méně bdělí;
  • nejsou žádné sovy nebo raní ptáčata;
  • pokud se snažíte dítě udržet vzhůru po deváté či desáté hodině večerní zaděláváte mu na ADHD nebo PAS;
  • cirkadiánním hodinám trvá téměř celý den než se přizpůsobí jedné hodině časové změny při cestování;
  • probdělá noc dokáže ovlivnit kognitivní funkce na celý týden;
  • staří lidé nesmí méně, protože víc spát nepotřebují, ale protože se snadněji probudí a už neusnou. Kdyby spali déle, byli by na tom zdravotně lépe.

Mazec, člověk skoro přemýšlí, zda se mu chce cestovat. Do toho přemýšlení co je vlastně správně – ložnice se zatemňovacími závěsy eliminují ranní světelné signály k probuzení versus doporučení pořádně zatáhnout závěsy, aby nás v noci nerušilo světlo. Mám nějak automatizovat jejich roztahování?

Do toho se prý můžeme vyprdnout na všechny diety, paleo stravu a další věci, abychom zhubnuli, a můžeme jít skoro co chceme, jenom dávat pozor aby od prvního do poslední sousta uplynulo maximálně 12 hodin, když to stáhneme po osm tak se prý těm pozitivním účinkům nebudeme stíhat divit. Zdravotní přínosy tohoto režimu jsou prý významnější než účinky léků.

No jo, ale mě ta sklenka vína večer celkem vyhovuje, mám si nalít už k odpolednímu vyřizování emailů?

Slunce, slunce, slunce. Denně na něm být minimálně hodinu, doma ať svítíte jak svítíte nikdy to není dost. Lepší pracovat u velkého okna než někde uvnitř místnosti. Sluneční brýle vám množství světla opět omezí – sundejte je. A UV zářením se netrapte.

Nechte se operovat raději odpoledne než ráno. Respektive ráno j doktor čilejší, což je podle všeho lepší na výsledek, odpolední operace se zase lépe hojí. Tak ho přesvědčete ať si přispí a operuje až odpoledne. Nebo věřte robotům a nechejte se operovat z jiné časové zóny. Po operaci spěte, JIPka je to nejhorší místo na přežití, protože tam je hluk a pořád se svítí – špunty, maska na oči a doufejte, že přežijete. To vlastně nezní moc optimisticky.

Tak knížka je doslova a do písmene překvapující. Opravdu stačí zkrátit dobu mezi prvním a posledním soustem (což pro mě není takový problém), být víc na denním světle (což bych rád) a jsem chráněn proti většině chorob? Bylo by to zlaté. A když o tom tak přemýšlím, tak většina z těch věcí není těžká na zavedení, tak proč to nezkusit.

Díky Jan Melvil za myšlenky, jdu do toho. A ty kup knížku a zkus to také.

Leave a Reply