Tak jsem si o víkendu dopřáli kultury přímo do sytosti. Nejdříve jsme v sobotu ráno začali výstavou Kolbaby na Staroměstské radnici. Fotky byly opravdu super, ale stejně jsem přemýšlel, co je na nich tak zvláštního. Některé byly naprosto obyčejné (jasně, krásně barevné a všechny atributy super fotky, ale v zásadě nic extra), některé nabízely zajímavé pohley a některé nabízely zajímavé pohledy, které by člověk asi vyfotil také, protože by mu foťák lepší nedovolil. Nicméně to nevadilo, aby se nám nelíbily. Zkrátka a prostě – doporučuji, zvláště když je to v těch krásných radničních prostorách.

Tak jsme se zase rozhodli udělat něco málo pro kulturu – tentokráte to bude výstava Jiřího Kolbaby Obrazy světa. Výstava probíhá na Staroměstské radnici v Praze do 30. března a my jsme se rozhodli, že nejspíše vyrazíme v neděli 11. března dost možná třeba v deset hodin. Takže kdo chce ať vyrazí také, třeba se tam potkáme.

Tak jsme vyrazili zase po nějaké době do kina. Né že bych chtěl psát zrovna o filmu jako takovém (i když nebyl úplně špatný), ale spíš mě tam zaujalo pár věcí, řekněme pracovních. Nedokázal jsem plně pochopit jak mohou ti lidé pracovat v takovém shonu, i když toho mám celkem dost, tak se ve srovnání s filmem nudím. Taky jsem moc nepochopil, kde bere šéfka neustále takové množství věcí, které chce od asistentek zařídit. Ale ani to by nebylo důvodem proč o tom psát.