Den 48 – Lamington NP

Čtvrtek 22. 11. Ráno vstáváme relativně brzy, snídáme, balíme a popojíždíme na parkoviště, které je půl kilometru vzdálené od kempu. Lamington National Park je protkán stezkami pro pěší túry. My jsme v oblasti Green Mountains, kde průvodce doporučuje 14km trasu West Canungra Creek Circuit, vedoucí kolem několika vodopádů. Podle informační tabule bychom to měli zvládnout za 4,5 hodiny, podle informační bružurky za 5,5hodiny.

Hned na začátku trasy nás čeká upozornění, že co sklesáme musíme také nastoupat a přirovnávají to k výstupu na Eifellovku.

Klesání je opravdu relativně strmé a chvílemi docela kluzké. Jana využívá všech možností pro pobavení se a tak si z liány udělala houpačku.

Lamington NP - Jana se houpe na lianě

Jsme u prvního vodopádu, tedy spíč vodopádku Darraboola Falls.

Další úsek cesty zvládáme docela rychle a za chvilku jsme u Yerralahla neboli Blue Pools. Cesta začíná být ještě o něco mokřejší a hlavně začíná lemovat Canungra Creek, který budeme muset několikrát přebrodit z jedné strany na druhou. Jana objevuje na nohavici pijavici, které se šťastně zbavuje. Hanka po chvíli oznamuje, že má pijavici přisátou přímo na noze. Postupně chytáme další a další pijavice a zdokonalujeme se v jejich odstraňování. Všechny naštěstí chytáme jen na kalhoty. Martin sice pak jednu chytí přímo pod kotník, ale Jana ji po lítém boji nakonec donutí se pustit. Hančina pijavice se bohužel drží a saje a my v průběhu cesty jen sledujeme jak se neuvěřitelně zvětšuje. Když se nadlábne, tak se pak někde cestou pouší a Hance po ní zbyde pěkně krvavá stopa na noze i na kalhotách.

Lamington NP - Zbytek po pijavici

Střídavě tedy bojujeme s pijavicemi a snažíme se dostat přes potok. Občas to jde jednoduše, občas složitěji, ale skoro vždy suchou nohou.

Lamington NP - Lezeme přes potok

U jednoho brodu Jana držkuje, že si od ní Martin nechtěl nechat podat ruku, načež vzápětí dělá ladnou piruetu a padá zády do vody. Dál tedy pokračuje s mokrou pravou půlkou pozadí. Za jedním brodem děláme oběd ve stoje (obrana proti pijavicím), a pak už se přibližujeme k vodopádům- Postupně míjíme Kalgamahla Falls, Yanbacoochie Falls, Box Log Falls.

Lamington NP - Vodopád

Cesta začíná být sušší, takže pijavice postupně mizí.  Čekají nás poslední vodopády, turisticky populární Elabana Falls. Jana šlape jako první, když se najednou zastavuje a couvá. Na cestičce se tady vyhřívá had. Poznáváme akorát, že to není ten nejjedovatější, ale jestli je to nějaký z těch dalších devíti nejjedovatějších hadů světa, kteří tu v Austrálii mají svůj domov, to fakt netušíme. Had je naštěstí rozumný a odplazí si to pryč. U vodopádů zastavujeme, uvelebujeme se na kamenech a svačíme. Zbavujeme se poslední pijavice, kterou si sem Jana přinesla na botě a vyrážíme dál.

Cestou nás čeká ještě jedno dobrodružství, a to praskající strom, který stojí přímo u stezky a vypadá to, že každou cvhilku na ní spadne. Naštěstí se zastavuje o protilehlé stromy a my pod ním rychle podbíháme. Pomalu začínáme nastoupávat to co, jsme sklesali, ale naštěstí to není tak hrozné, jak vyhrožovali na úvodu cesty.

Na konci nás čeká ještě malé zpestření v podobě Tree Top Walku, tedy procházky v korunách stromu. Chodí se tady po mostcích zavěšených mezi stromy a v jednom místě je žebřík někam nahoru do koruny stromu. Martin se vydává nahoru (26m), a poté, co zezhora haleká, že je odtud úžasný výhled, tak se za ním vydává i Jana.

Lamington NP - Jdeme v korunách stromů

Pak už je tady ale opravdu konec dnešního putování. Zastavujeme se v obchodě se suvenýry, ale nic zajímavého tu nemají. Před obchodem je památník věnovaný O’Reillymu, což byl chlapík, který našel a zachránil tady v horách posádku ztroskotaného letounu, a dneska se to tu po něm jmenuje. Směrem k parkovišti jdeme kolem stromu, který je obsypaný papoušky a ještě pár dalšími ptáky, kteří jsou zvyklí se tady nechat krmit.

Lamington NP - Strom plný papoušků

Rozhodujeme se strávit ještě jednu noc ve stejném kempu, takže holky nás jdou zaregistrovat a zaplatit poplatek, a pak už hurá do kempu. Jsme celí upocení a zablácení, takže hned vyrážíme do sprch. Po večeři se všichni uvelebujeme v autě a čteme. Potom se ještě díváme na první půlku filmu Parfém, což ač zní nevinně je fakt krvák, takže z toho má Jana divoké sny, i když většinu filmu měla zakryté oči.

Najeto kilometrů dnes: 1

Najeto kilometrů od počátku cesty: 14 363

Leave a Reply