Administrace Lotus Domino/Notes – 12/10

Instalaci klienta jsem sice již popisoval, ale stojí za to ji popsat ještě jednou. Nikoliv snad proto, že by to bylo tak složité, ale protože stojí za to ukázat, jak ji zautomatizovat, aby s tím bylo co nejméně práce.

Celý postup (do té doby, než se vyskytnou problémy, které je nutné řešit individuálně) je hrozně jednoduchý a popsaný v administrátorské nápovědě (alespoň ve verzi 8). Z instalačního CD (nebo z webu) si stáhnete aplikaci InstallShield Tuner. Má to přibližně 15MB, nainstalujete si to na počítač a můžete začít. Tedy ještě předtím než to spustíte, je potřeba někde sehnat *.ITW a *.MSI soubory. Všechno složité shánění vyřešíte jednoduše – měly by být na instalačním CD, pokud jste z webu stáhli jenom instalační soubor Lotus Notes, tak ho rozbalte do dočasného adresáře a máte je tam.

Teď už nám nic nebrání spuštění nového programu. Hned v prvním dialogu se nás zeptá na cestu k *.ITW souboru, najdeme a pak už nás přivítá jeho krásná plocha, na které zvolíme položku Create new Transformation File. Zde v horním poli vyplníme cestu k *.MSI souboru a ve spodním poli vyplníme název našeho „projektu“. Chvíli počkáme, až se všechno přechroupe a můžeme začít.

Možností je před námi spousta, většina z nich velice snadno pochopitelných. V sekci Organizace vyplníme název firmy, zbytek můžeme nechat jak je. Zajímavá je sekce Features, kde můžeme přesně určit co se bude instalovat a pokud nechceme spustit instalaci automaticky tak můžeme i zvolit, co mají uživatelé vidět a co ne. Jak zjistíte, tak těch možností je tam výrazně víc, než se při běžné instalaci nabízí.

Tuner1.gif

Vzhůru do Files and Folders. Všechno vypadá jasně – nahoře vidíme svoje disky, dole určujeme, kam se má který dodatečný soubor uložit. Leč není všechno tak jednoduché, protože již předvyplněná cesta ProgramFilesFolderIBMLotusNotes zní naprosto jasně, ale má chybičku. Pokud budete instalovat do jiného adresáře (třeba C:LotusNotes), tak soubory, které zde vidíte, se sice nahrají samy do správné cesty (tedy té, které zadáte při instalaci), kromě souborů, které tam přidáte vy. Ty se totiž uloží opravdu do C:Program FilesIBMLotusNotes. Takže pokud instalujete do jiného umístění tak musíte vytvořit příslušnou stromovou strukturu a nové soubory umístit do správného místa.

Tuner2.gif

Druhou cestou (a asi tou čistčí), jak to vyřešit, je nahrát soubory do předpřipravených složek a pak se přepnout na úplný konec, do sekce Additional ToolsDirect Editor. Tady zvolíte Components a odjedete úplně na samotný konec, kde naleznete položku CST_COMPONENT2, u které ve sloupci Directory vyberete hodnotu VDIR_SHARED.

Pokud se ptáte, proč nějaké soubory přidávat, tak díky tomu můžete společně s instalací LN instalovat i dodatečné nástroje, upravit dodávané šablony, připravit repliky vašich databází, …

Další zajímavá oblast a pokud chceme automatizovat maximum tak i důležitá – přidání řádku do notes.ini. Přepneme se do sekce INI Files, rozbalíme strom až na úroveň adresáře Notes, na kterém stiskneme pravé tlačítko a zvolíme New ini file. Soubor přejmenujeme na notes.ini, rozbalíme a název NewSections1 přejmenujeme na Notes. V pravé části potom místo NewKey napíšeme ConfigFile a místo New Value cestu ke konfigurančímu souboru (který vytvoříme později). Cesta musí být plná a soubor můžete umístit buď na síťový disk nebo přímo do instalační sady (což jste mohli udělat v předchozím kroku). Pokud chcete rovnou do notes.ini přidat další řádky, tak můžete. Tím jsme ovšem neskončili, opět se přeneme do Direct Editory, v Components najedeme až na konec a položku Directory pro hodnotu CST_COMPONENT změníme na VDIR_INI. Tím jsme ovšem neskončili, dále v Direct Editoru najdeme položku IniFile a i u ní ve sloupci DirProperty nastavíme VDIR_INI.

Tuner3.gif

Další zajímavá nastavení jsou v Setup Properties. Zde hlavně můžete zadat cestu, kam se má aplikace nainstalovat a kde má mít data, pokud chcete, aby se LN nainstalovaly v režimu, že každý uživatel má vlastní datový adresář tak musíte položku ApplicationUsers změnit na AllUsers.

Tuner4.gif

Tím jsme nastavili snad všechno zajímavé, ale předtím, než vygenerujeme výslednou sadu, je potřeba připravit soubor pro automatickou konfiguraci klienta (k němuž jsme zadávali cestu v notes.ini a který můžeme přibalit do instalace).

Vytvoříme si tedy textový soubor (cestu i jeho název máme daný) a do něj napíšeme hodnoty pro všechno, co chceme automaticky nastavit po prvním spuštění klienta. Klient automaticky přeskočí dialogy, pro něž má dostatek podrobností, takže ve finále se to může uživatele zeptat pouze na jeho heslo a po chvíli přesýpání být hotovo. Všechny parametry jsou opět v administrátorské nápovědě, já uvedenu pouze ty nejdůležitější:

  • Username – jméno uživatele, ideálně v hierarchickém tvaru
  • KeyfileName – cesta k ID uživatele
  • Domino.Name – název Domino serveru (opět je dobré ho mít v hierarchickém tvaru)
  • Domino.Address – IP adresa serveru
  • Domino.Port – port, po kterém se bude komunikovat, většinou TCPIP
  • Domino.Server – 1 znamená nastavení spojení se serverem, 0 instalaci bez spojení
  • AdditionalServices – hodnota -1 zajistí, aby se dialog pro zadání dalších služeb nezobrazil (další služby jsou replikace, proxy servery, …)
  • Replication.Schedule – hodnota 1 povolí plánovanou replikaci
  • IM_NO_SETUP hodnota 1 přeskočí zadávání informací o Sametime serveru

A to je vše, teď už jenom připravit vlastní instalační balíček. Skočíme do sekce Package, zadáme kam se má instalace připravit a kliknutím na ikonu CD (případně z menu ProjectPackage) spustíme vytvoření instalačního balíčku. Pokud tuto volbu nemáte povolenou je potřeba ještě předtím spustit validaci (menu ProjectTransform Validation).

Aplikace do určeného adresáře nahraje všechny potřebné soubory a nás pro bezdotykovou instalaci čeká poslední krok – úprava setup.ini. V tomto souboru upravíme řádku CmdLine, aby vypadala následovně:

  • CmdLine=/l*v %TEMP%notes8.log TRANSFORMS=Uprava.mst /qb+

Důležitý je název souboru Uprava.mst, kde zadáte název vašeho transformačního souboru, parametr /qb+ zajistí, že se to uživatele nebude vůbec na nic ptát, ukáže mu to akorát instalační teploměr a na závěr zda se instalace povedla nebo nepovedla.

Pak už stačí jenom spustit setup.exe a kochat se, jak se vše samo instaluje. Po dokončení instalace spustíte klienta a pokud jste do konfiguračního souboru zadali všechny potřebné hodnoty tak pouze zadáte heslo k ID souboru a zase se kocháte. Já jsem se na virtuální mašině kochal dlouho, dokonce už jsem v půlce myslel, že to skočilo. Pak to ovšem napsalo, že konfigurace byla dokončena a po dalších pár minutách se mi opravdu ukázalo vše, co se mi ukázat mělo.

Tuner5.gif

3 komentáře

  1. Zdravím, je to sice starší článek, ale dle příruček na stránkách (aktuálně HCL) by to stále mělo fungovat. Nicméně po spuštění mi stále vyskakuje okno s prvotním nastavením jména, serveru atd. Username je položka povinná? To totiž není nikde možné zjistit, co je povinné a co ne. Měl jsem totiž za to, že nastavím věci jako server atd. a při prvním spuštění by stačilo zadat jen jméno a heslo. Možná to ale takto nefunguje a nebere to můj setup.txt kvůli chybějícímu username. Chtěl jsem se tedy spíše zeptat na praktické zkušenosti, jestli Vám to takto fungovalo.

    • Toť otázka, jak to funguje v posledních verzích. V každém případě username je položka povinná a server člověk také chce vyplnit, protože jinak má problémy kde sehnat ID a další radůstky. A ano, fungovávalo to.

      • Ano, server určitě, jen mi pak asi uniká ten smysl, když stejně musím upravovat vždy texťák s username. Chtěl jsem mít instalaci, která předkonfiguruje server, IM, a tyhle věci při prvním spuštění a zeptá se jen na jméno, ID si stahuje samo ze serveru, takže to už také nějaký čas nezadáváme. Každopádně díky za odpověď.

Leave a Reply