Tak a je tu druhý školní týden (30. 4. – 4. 5.). Už jsme zkušení studenti, takže pohoda. Ve třídě se objevil nový student – Lászlo z Maďarska. V Austrálii už je pěkně dlouho a na naší škole už je šestý měsíc a prošel už skoro všemi kurzy, co tu jsou. Což je skvělé, alespoň z něj můžeme vytáhnout rozumy 🙂
Odpoledne vyrážíme do National Bank. Jana našla na internetu kde, že se National Bank nachází (jen tak mimochodem jsme kolem ní v pátek několikrát šli, ale ani jeden jsme si jí nevšimli). Vypadá to, že tahle banka by mohla být ta pravá volba. Nejen, že by stejně jako všechny ostatní banky, měla mít všechno kolem studentského konta zadarmo, navíc by měla vracet 18$ za ISIC kartu a ještě navíc nabízí konto zvané iSaver, což funguje stejně jako Oranžové konto od ING, akorát má úrok 6,5% a ING jen 6%.
Ostatní banky jsme obešli již minulý týden a zjistili podmínky. Skoro všechny banky nabízejí studentská konta, takže je v zásadě úplně jedno, kterou si vybereme. Původně jsem byl pro St. George, která má ve znaku krásného Soptíka, ale ta bohužel má relativně málo poboček a bankomatů, takže ji nakonec zavrhujeme. CommonWealth vypadá dobře, je skoro všude, ale přeci jenom dostat 18$ za nic je lákavá nabídka 🙂
V bance se nás ujímá Daniel, kterému skoro vůbec nerozumíme. Trochu ho zaskočíme dotazem, jak vlastně funguje to vracení 18$ za ISIC kartu. Chvíli si vyjasňujeme, že nechceme zřídit ISIC kartu, že už jednu máme, že chceme akorát vrátit ty peníze. Jde někam pro nějaké brožurky a tam zjišťuje, že je tam opravdu napsáno, že by nám měli ty penízky vrátit. Brožurky dostáváme s sebou a musíme si v nich nechat od školy potvrdit, že jsme studenti. Domlouváme si schůzku na druhý den po škole. Běžíme do školy, kde zvládneme jak to potvrzení, tak si udělat tick za odpolední docházku.
V úterý si ve škole vybíráme tzv. Electives na příští tři středy. Normálně se to vybírá na čtyři středy, ale my jsme o jednu středu přišli, díky státnímu svátku minulý týden. Těšíme se jak si vybereme kurz Barista a Cofee maker a užijeme si trochu srandy a vypijeme spoustu kafe a čokolády. Tak to jsme se pěkně spletli – v tomto běhu se tato electives nenabízí. No co, tak si tedy alespoň na Lászlovu radu dáme Australien Studies a dozvíme se trochu něco o Austrálii a hlavně Sydney.
Odpoledne vyrážíme do National Bank si založit konto. Založení konta probíhá naprosto v pohodě, tady až na to, že Daneilovi rozumíme každé páté slovo. Zakládáme jen jedno konto pro oba, s tím, že dostaneme dvě platební karty a oběma nám vrátí ty penízky za ISIC karty. Jsme mile překvapeni. Nějak jsme čekali, že na to aby nám vrátili peníze za obě karty si budeme muset založit každý konto vlastní. Je tu jen jeden zádrhel, Jana nemá s sebou fotku, takže se domlouváme, že tu dodáme zítra. A zase je tu běh do školy udělat si tick.
Je tu středa. Tenhle den bude fakt super. Včera jsme mi si vybrali jako volitelnou hodinu Australien Studies, takže nás dneska čeká výlet po Sydney. Tak ještě zabalit sluneční brýle a krém na opalování, počasí se dnes fakt vydařilo, takže obojí bude potřeba, a můžeme vyrazit. Ejhle, ve škole zjišťujeme, že bylo málo zájemců, takže nás přeřadili do skupinky Listenning and Speaking. Dost zklamaní si jdeme najít naši třídu, cestou potkáváme Lászla a i on je děsně nadšený, že žádný výlet nebude.
No nakonec to není tak hrozné. Ve třídě se seznamujeme se spoustou nových lidí z různých koutů světa, učitelka na to připravila docela prima cvičení – něco jako pokecejte všichni se všema a ani jí nevadí, že místo otázek, které máme na papíru se ptáme a bavíme úplně o jiných věcech. Odpoledne pak koukáme na video na film Prime (fakt nevím jaký název to má v češtině). Už jsme ten film viděli, ale to neva. Vzhledem k různé úrovni znalostí v této skupince je film puštěn i s anglickými titiulky – je zajímavý jak to může člověka rušit.
Martin přes oběd vyplňuje žádosti o rozšíření stávajících víz o pracovní povolení na 20 hodin týdně, což je maximální povolený počet hodin pro studenty. Jde to jako po másle a do 24 hodin bychom je měli dostat. Akorát se pro ně pak musí osobně zajít 🙁 Zároveň jsme díky tomu o dalších 120$ chudší – zjevně vědí, jak z lidí vytáhnout co nejvíc peněz.
Po škole běžíme do banky, dodat Janinou fotografii a vyzvednout si PINy ke kartám. Tentokrát mluvíme s nějakou paní a té je zaplaťpámbůh rozumnět. Všechno proběhne hladce, karty přijdou za týden. Martinovi se podařilo aktivovat telefonické a internetové bankovnictví – mají na to v bance speciální budlík s telefonem, odkud si člověk zavolá a všechno zařídí. Samozřejmě se dá volat i z domova nebo odjinud, ale možnost zavolat si přímo z banky, nám připadá super. Hlavně je to grátis 🙂 Zase jedno plus pro zahraniční banky ve srovnání s bankami v Čechách.
Tak a jde se konečně domů. Počasí je super, takže čapneme knížky a TimTamy a jdme si sednout na lavičku před dům. Sluníčko hřeje fakt suprově. Časem dorazí Míša z navštěvy na imigračním úřadě. Hned vyzvídáme, co a jak. Tak co jak jsi pořídila? Uvolnili tě ze školy? Jo super. Ze školy mě pustili v pohodě a autobusem jsem dojela až před budovu. Byl jen jeden problém, ve středu jsou tam jen do 13.30. No tak holt zítra nový pokus. Kecáme pak společně na verandě než nám začne být zima a máme hlad. Jdem si udělat večeři. Tak co bychom si dali, že by fazole a párky? To nepůjde, nemáme otvírák na konzervy. Stejně to dopadne i s dalším návrhem – těstoviny s tuňákem. Tak holt budou těstoviny se smetanovou omáčkou a šunkou. Nebudou. Někdo nám vybrakoval tašku v ledničce a nechal nám tam jen strouhaný sýr, prevít jeden. Jana jde napsat výhružný papír a lepí ho na lednici (Kdo jsi snědl mou šunku a smetanu, koukej ji koupit a vrátit). Tak nakonec jsou špagety, rajčatová omáčka a ten zbylý strouhaný sýr.
Večer pak Jana píše úkoly, rovnou dvakrát (za sebe i za Martina) a Martin studuje průvodce po Austrošce. Tomu se říká dělba práce.
Čtvrtek je docela nářez. Místo Ramiho, který je na svatební cestě máme Simona. Ten chlap je fakt drak. Hyperaktivní, ukecanej, původem z Anglie, takže si užíváme typického anglického humoru. Někteří, tedy spíš některé jsou z něj pěkně vykolejené. My si to s Martinem a Lászlem dost užíváme. Den utekl ani nevíme jak. Spoustu jsme se toho naučili a hlavně hodně pokecali. Rádi se s vámi podělíme o naše nové poznatky:
Základní nadávka v různých koutech světa:
USA: Fuck you!
GB: Fuck off!
AU: Get fucked!
Janě se stýská po její roli kulturního a sportovního referenta, takže kolem oběda naverbuje několik lidí na náš víkendový výlet na Manly. Martin se nestačí divit.
Pátek se nese v podobném duchu jako čtvrtek. Místo hlav máme balony, ale máme pocit, že tohle je výuka, za kterou jsme si zaplatili. Odpoledne jdeme zase do National Bank pomoct Míše založit ta samá konta jako máme my. Jana asistuje Míše a Martin mezitím vyjasňuje s Danielem, jakto že nám nejdou převést peníze na iSaver. Chybička se vloudila, Daniel nám to špatně zadal do systému. Martin si rovnou nechává upravit ještě nějaká další nastavení. Tak teď už jen nakoupit a hurá domů.