Lotus Notes 7 – má smysl upgradovat?

V poslední době se čím dál tím častěji bavím se ákazníky na téma upgradu na verzi 7 a společně přemýšlíme, zda to stojí za to. Za tu práci, čas, nervy, školení uživatelů (aby uměli používat novinky). Zda vlastně není lepší počkat až na verzi 8 (mimochodem už jste viděl jejich demo?), která by měla opět patřit mezi ty revoluční a hlavně by měla přinést i možnou změnu technologie.

V poslední době těch dotazů a úvah přibývá, možná i s blížícím se ukončení podpory verze 6.0.x, které je naplánováno na 30. dubna 2007. Pro verzi 6.5.x platí, že poslední verze bude 6.5.6, která by měla být uvolněna ještě v tomto čtvrtletí. Ukončení podpory verze 6.5.x zatím není stanoveno, nicméně se neočekává, že bude nějak brzy.

Nicméně zpět k verzi 7 a jejím novinkám. Když se mě zákazníci ptají tak říkám, že nemám několik vybraných vlastností, pro které stojí upgradovat, nicméně kdyby se mě zeptali, co je nového, tak mohu mluvit celý den (což mi přijde zvláštní). Před časem napsal krásný článek o sedmičkách i Petr Kunc – je v něm popis spousty novinek, ale co z toho člověk opravdu ocení po roce (možná i víc) používání a co je jenom pro propagační materiály?

Z pozice uživatele

Ať si kdo chce co chce říká, důvod zda upgradovat většinou leží na bedrech uživatelů. Je krásné, když to přinese super spoustu funkcionality administrátorům a vývojářům, ale když to nepřinese nic uživatelům tak většinou není důvod upgradovat.

Co oceňuji tak jednou za měsíc je funkcionalita automatického ukládání dokumentů – přibližně jednou za měsíc mi totiž LN spadnou a pak jsem rád, když mohu maximum své práce obnovit. Zní to jako hloupost, ale oceníte to 🙂

Každý den naproti tomu oceňuji označování emailů podle toho, kolika příjemcům šel. Takže když vidím plnou modrou kuličku tak vím, že bych na to měl opravdu odpovědět. Spolu s tím oceňuji i možnost vidět související emaily přímo v otevřeném emailu (volba Show threads). A také SwiftFile – věc, která se instaluje bokem a umožňuje snadnější třídění emailů do složek. Objevilo se to již v šestkách, v sedmičkách je to zase a málo kdo to používá. Ale mít v otevřeném emailu nahoře lištu, ve které jsou 3 nejpravděpodobnější složky, do které email zařadím – super věc.

Okno pro otevírání příloh – výrazně větší, výrazně popisnější, pro uživatele to musí být super. Vlastně, oni to stejně nečtou.

Jako uživatel velké firmy, bych možná ocenil propojení se SAPem. Bohužel (nebo naštěstí?) ho nemáme, takže není co oceňovat.

Co naopak jako uživatel moc neoceňuji – možnost uložit rozvržení oken při ukončování programu, aby LN nastartovaly se stejnými otevřenými okny jako když jsem je ukončoval. Otevírání pohledů na pozadí – pokud je pohled náročnější na přepočet indexů, tak se objeví hláška, že obnovuje pohled a já mohu dělat něco jiného. Zní to dobře, ale většinou potřebuji pracovat s tím pohledem a nemám čas na něco jiného, případně bych chtěl pohledů najednou obnovit víc, což se mi zatím nikdy nepodařilo. Kdyby tak Ctrl+F9 vyvolalo obnovení pohledů na pozadí, to by bylo.

Pohled administrátora

Výhodou serverů je, že jdou upgradovat i bez stanic, což se někdy může vyplatit.

Takže těší mě politiky. Respektive ony už byly i ve verzi 6, ale nyní již je možné nastavení zamknout, aby je uživatel nemohl změnit (na což asi bude potřeba mít sedmičkového klienta :((). Víc mě asi těší Servers only skupiny. Tento typ skupiny pak jde použít v Connection dokumentech i například při ručním replikování, což je super zvláště ve velkých implementacích. A samozřejmě mě těší zase o něco vyšší bezpečnost – drobnější dělení administrátorů, delší klíče (byť je to asi v dnešní době ještě relativně zbytečné) a možnost mít klíče pro elektronický podpis emailů na kartě.

Hezké, ale v zásaadě zbytečné je asi DDM. Vypadá to hezky, hrozně rád to používám, ale vlastně to nic nepřináší. Kdyby IBM předdefinovala stejně užitečné event dokumenty, tak by mě to naprosto stačilo. Takhle to sice všechno končí v DDM, ale nemám čas do něj koukat, takže to stejně nepoužívám. Vymoženosti ve Smart Upgrade, aby šlo omezit počet současně upgradujících lidí, aby bylo možné upgradovat mašiny, na kterých nejsou lidi administrátory. Zní to hezky, ale stejně to nikdo nepoužívá, všichni používají jiné metody upgrad, takže je to zbytečné. A jedna z největších chloub IBM – zvýšený výkon až o 400% (což platí pro Linux). Osobně si myslím, že toto zvýšení výkonu je oprava chyby, když se člověk koukne na ty grafy, tak se mnou asi bude souhlasit.

Jako vývojář

Jako vývojář asi nevidím žádný extra hit. Nebo si ho alespoň nyní neuvědomuji. Super hit – Shared columns, pro snadnou změnu sloupců ve více pohledech. Nepoužívám – kdyby bylo možné definovat set sloupců, tak by to bylo jiné kafe. Možnost definice akcí na pravé tlačítko myši – nepoužívám, uživatelé to tam stejně nejsou zvyklí hledat.

Jeden z největších hitů, když se o sedmičkách začalo mluvit, bylo spojení s DB2. Ve finále je tato funkcionalita dostupná oficiálně pouze pro omezený počet zákazníků a moc se to nepoužívá (i když někdy by se to hodilo.

Webservices, agent profiler – zase to zní hezky a zase to asi nikdo nepoužívá.

Že by největším hitem bylo DXL? To sice již bylo tuším i ve verzi 6, ale tady se vylepšilo a trochu dotáhlo. A zase ho nepoužívám 😉 Vlastně ještě jeden hit – zapínání debuggeru tlačítkem, což jsem se do dnešního dne nenaučil používat. A ještě jeden hit – možnost cyklů ve formulích, kterým jsem sice ještě nepřišel moc na chuť, ale už je párkrát použil.

Vyplatí se tedy?

Váhám s hodnocením – rád bych řekl, že určitě (a když se mě zeptáte, tak to řeknu), ale když tak kouknu na těch pár věcí, které jsem vyjmenoval (a které jsou opravdu jenom zlomkem novinek) tak mi to za tu práci a čas asi nestojí. Ale vždyť je tam tolik fantastických novinek o kterých jsem se ani nezmínil – pojďme do toho!

1 komentáře

Leave a Reply