Ukaž, co děláš!, Austin Kleon

Příběh Jana P. Martínka o výborném kamarádovi, který mu jedním telefonátem dokáže překazit pár dní volna a následně ho na měsíc zaúkolovat, mě nalákal – knihu Ukaž, co děláš! bych si chtěl přečíst. K tomu ještě recenze od Michaely a bylo jasno – napíšu Melvilovi, aby mi ji také poslali.

Když přišla, tak k ní byl přibalen lísteček, který očekávání ještě zvětšil:

Nový Austin je naprosto báječný a aspiruje na titul nejoblíbenější guru tohoto roku.

Propagujte se

Dejte vědět o tom, co děláte. Nejde o chlubení, ale o to, aby vás lidé mohli najít, aby vás „znali“ a nebáli se na vás obrátit, až přijde ten správný čas. Takže zatímco při tolik módním networkingu „ztrácíte“ čas obcházením akcí a tlacháním, tady tvoříte jak jste zvyklí, jenom o tom dáváte vědět dalším. Lidé vás pak (snad) budou oslovovat sami – a to je přeci každého sen. Nemuset se nabízet, ale být poptáván!

Všimněte si, co ostatní nesdílejí a zkuste zaplnit tuto díru. Pak máte ještě lepší šanci být nalezeni. Vzpomněl jsem si na knihu Make Money Blogging in 2014 and Beyond, kde autor radil témata na články vyhledávat stejným způsobem.

No a? test

Výsledný produkt je fajn, ale lidi zajímá proces tvorby. Říkají to v knize It Will Be Exhilarating a znám to také. Když Ivan Petrův začal na Facebooku zveřejňovat fotky, jak staví na nohy Brašnářství Tlustý, tak mě to velmi zaujalo. Stejně tak ve spoustě dalších případů mě zajímá – jak to dělají, co všechno je třeba udělat? Ať se jedná o organizování konference, tvorbu knihy či cokoliv jiného.

Takže dokumentujte. Foťte, točte, nahrávejte. Sdílejte něco malého každý den a nemusí to být vůbec perfektní. 90 % čehokoliv jsou totiž stejně jenom hovadiny.

Pak přišla kapitola No a? test. A zatočila mi hlavou, kurnik co mám tedy zveřejňovat? Zaujme to někoho? Proč by mělo? Aneb dejte tomu 24 hodin a pokud to pořád považujete za dobré, tak to zveřejněte. Tak to je tedy zabiják úsilí.

Příběh prodává

Vědí to všichni copywriteři, akorát ti, co je nepoptávají, o tom nejsou přesvědčeni. Ale proč bychom jinak kupovali originály obrazů a nikoliv levnější (a stejně dokonalé) kopie?

Nechejte nakouknout publikum do kuchyně, budete mu bližší.

Přesně proto si tak rád čtu blog „firmy“ Keboola. Protože ukazují jaké úžasné věci dělají a jak. Možná to není úplně sdílení obchodního tajemství, ale stejně je to skvělé. Výrazně lepší pocit, než když jsem prosazoval na web jednoho produktu velké snímky obrazovky, aby bylo vidět, co na nich je, a dozvěděl se, že to není dobrý nápad – ještě by to někdo mohl okopírovat nebo, nedej bože, kritizovat.

Nestaňte se lidským spamem

Všeho odsud posud. Pokud chcete fanoušky, musíte se chovat jako fanoušci. Nesmíte jenom ukazovat, musíte také poslouchat, propojovat.

Musíte se naučit přijímat rány a nekrmit troly, není třeba mít vždycky poslední slovo.

Nebojte se „zaprodat“ i když je to těžké a mohou to lidé kritizovat. Udržujte si seznam emailů svých příznivců a lidí, kteří čtou vaše stránky. Když jim čas od času pošlete zajímavou informaci, tak budou rádi. A možná vám to někdy v budoucnu pomůže rozjet byznys (jako v již zmíněné knize It Will Be Exhilarating). Akorát já s tím mám pořád psychický problém 🙂

Odejdi, aby ses mohl vrátit

Fantastická kapitola, která tvrdí, že je možné dělat sabbatical – jednou za pár let na rok odejít, užít si klidu a pak se plný nápadů a energie vrátit zpátky. Slyším to už po několikáte, v Austrálii jsme potkali lidi, kteří to tak udělali a je to něco, co rád dělám také. Zéland byl takový tříměsíční sabbatical 🙂 A po rodičovské bude určitě čas na další.

Zajímavé doporučení je číst nekrology, abyste se nechali inspirovat tím, co ti lidé ve svém životě dokázali. Zajímavá myšlenka, ale přiznám se, že vůbec netuším, zda v češtině někdo vůbec nějaké vydává. A tak raději čtu životopisy a inspirace v nich opravdu nacházím dost.

Dělám to správně

Kniha mě potěšila, podpořila mě v tom, že tak jak to dělám nejsem úplně mimo. Že když jsem při natáčení konference Social Connections chtěl vyfotit všechnu naši techniku pohromadě (nedostali jsme se k tomu) tak to mohla být ukázka toho, co děláme. Jasně, jinak úplně na nic, ale spousta lidí si nedokáže představit, kolik toho je pro takové natočení konference potřeba.

Že dává smysl psát o tom co a jak tvoříme, přestože to všichni ostatní považují za hloupost, za něco co nikoho nezajímá a že nehotovými věcmi se přeci nebudeme chlubit, aby nás někdo nekritizoval.

Že je fajn být amatérem, protože ten se nebojí prorážet zdi, zkouší a znovu si nabíhá. Všichni sice tvrdí, že chtějí profíky, že nechtějí, aby se to na nich někdo učil, ale dost často jim problém pomůže vyřešit právě amatér. Protože na to koukne jinak.

Kde to koupím?

Ideálně přímo u vydavatelství Jan Melvil, ale určitě to budou mít i jinde. Papírová je fajn, ale ani ta pro Kindle není špatná, těch pár grafik a obrázků na něm vypadá také dobře.