Refinancování hypotéky

• Nezařaditelné •   1

Nastal čas na zveřejnění – původně jsem chtěl počkat, až bude proces opravdu u konce, ale asi nemá smysl na vše čekat, je lepší informovat postupně.

mBank logoObčas má člověk pocit, že ten čas letí až moc rychle. Něco takového mě potkalo letos, když jsem zjistil, že prvních 5 let splácení hypotéky je pomalu za mnou a je na čase přemýšlet, komu budu splácet dál. Úroky hypoték šly zrovna nahoru, naštěstí se z refinancování stal ohromný byznys a nabízí to úplně každý, takže to snad nebude takový problém.

Refinancování nás čekalo na konci května, takže v únoru jsem si zavolal do České Spořitelny, zda mají ideu, jakou mohu očekávat orientačně sazbu. Tři měsíce dopředu to samozřejmě nikdo neví určitě, ale dali mi čísla, která zrovna dávají klientům ve stejné situaci (a všem dávají asi stejné). Smutné je, že toto číslo bylo výrazně jiné od čísla na jejich stránkách (ano, píše se tam pro nové klienty) – přeci jenom je rozdíl zda platit 4,99% nebo 5,89%. Pak je prý ještě možné změnit ten můj super výhodný program, ve kterém nyní jsem (a pro který nyní slibují 5,89%) na jiný a tam platit jenom 5,49% (škoda, že když od nich člověk nakonec dostane písemnou nabídku tak se tam o tom nic nepíše). Celé je to bez práce, k uvedeným procentům je ovšem třeba připočítat 150Kč měsíčně za vedení účtu, což to procento trochu zvedne. O kolik konkrétně poradí skvělá hypoteční kalkulačka.

A tak jsem začal pátrat, kdo nabídne méně. Člověk si udělá výlet po bankách (nebo tím pověří finančního poradce) a dozví se, že všechny banky chtějí 150Kč měsíčně za vedení účtu (není to možné považovat za kartelovou dohodu?), procenta mají relativně podobná (nejnižší asi Volksbank) a že některé banky si dokonce odvažují účtovat poplatek za vyřízení úvěru.

Nakonec jsem skončil v mBank. Kromě toho, že hypotéky začali dělat asi až letos (což znamená, že informace různých pracovníků se liší a že celý proces není úplně hladký a bez nutné spolupráce) nabízejí hned několik věcí, které mě zaujaly.

Jednak není potřeba platit poplatek za vedení hypotečního účtu (jak je něco zadarmo tak je to pro mě :-)), umožňují variabilní úrokovou sazbu navázanou na PRIBOR 3M (prý by měly jít úroky zase dolů, tak uvidíme, zda spíš vyděláme nebo proděláme, navíc je možné to kdykoliv změnit na fix a zpět) a nakonec mají něco nazvaného Bilanc mechanismus. Ten může být na všem možná nejzajímavější, funguje totiž tak, že peníze, které se dají na vyhrazený účet se sice nijak neúročí, ale zase se z této částky nepočítají úroky hypotéky. Neodečtete si to tedy z daní, ale zase když si řeknete, že na hypotéce platíte 5% úroky a díky těmto penězům je neplatíte, tak vám vlastně vydělávají 5% ročně. A ukažte mi jiný účet, který vydělává tolik, není to zdaněné a můžete z něj peníze kdykoliv zase vytáhnout (což je rozdíl oproti tomu, když kus hypotéky předčasně splatíte).

Práce na refinancování se ovšem musí zahájit brzy. V mBance se služba sice jmenuje Refinanc24, ale jak jsem pochopil, tak 24 neznamená počet hodin, ale spíš dnů. Ve finále to naštěstí bylo jinak, ale postupně.

V půli dubna jsem tedy požádal Spořitelnu o zaslání vyjádření o tom, kolik jim budu na konci období dlužit. Po dvou týdnech to urgoval. Po třech týdnech se mi tento papír, který je pro refinancování skoro nejdůležitější, dostal. Důležitý je proto, že je tam částka, kterou člověk dluží.

Pak už to bylo jednoduché – skočit si na libovolné kontaktní místo CzechPointu a nechat si vyjet výpis z katastru, na Katastrální úřad pro katastrální mapu (jasně, tam se dá dostat i výpis, ale to že budu potřebovat mapu, která je mimochodem úplně na nic, jsem se dozvěděl až dodatečně, v původních podkladech napsaná není), dodat čestné prohlášení o výši příjmů a zažádat na pobočce mBank o hypotéku. To už bylo trochu naknap, spořka chce peníze 4 dny před koncem období, ony tam pár dní jdou, mBank prý potřebuje pár dní na to aby je poslala. Nakonec to klaplo – hypotéku schválili snad do dvou dnů, podepsali jsme smlouvu, ověřili podpisy, donesli na katastr (největší výdaj), vinkulovali pojistnou smlouvu na novou banku (původně mi v Generali paní tvrdila, že musím uzavřít novou smlouvu a tu starou potom zrušit, ale nakonec se podařila vinkulovat stará smlouva a nebylo tedy nutné uzavírat novou za horších podmínek), donesli zpět do banky a za pár dní už peníze odešly a hypotéka u spořky byla splacená.

Sláva nazdar výletu, mise se povedla a díky nové lince metra to nebylo ani tak náročné – stanice Kobylisy je totiž přímo před katastrem. Přemýšlím o kolik snadnější to může být s jinou bankou – možná se nemusí pro výpis z katastru (zvládnou si to přes internet), ale podat na katastr se to bude muset určitě (což obnáší i ověření podpisů), vinkulovat pojistnou smlouvu také, takže mi ušetří vlastní jeden krok. No a teď už jenom radostné splácení s mBank, vedení hypotečního účtu i normálního účtu (to vyžadují snad všechny banky) zdarma, karta zdarma, všechny služby včetně předčasného splacení zdarma. Úžas, sporožiro ruším jak jen to půjde jsem zrušil jak to šlo a po 15 letech mizím od spořky, asi né úplně ale určitě s tím, za co platím nejvíc viditelných peněz.

Douška na závěr – v dopise od Spořitelny vyčíslující můj dluh ke konci období byla informace, že do 10 dnů po splacení úvěru mi zašlou potvrzení o jeho splacení a zrušení vinkulací a zástav. Jsou za mnou dvě urgence a místo 10 dní celý měsíc, prošvihnutý termín, ve kterém jsem to měl dodat mBank (ale poslal jsem jim něco jiného, co by snad mohlo stačit) a pořád dokument nemám dokument jsem konečně dostal. A také vím co bylo důvodem – paní, která má zasílání dokumentů na starosti má spoustu práce, tak prostě musím počkat, to je jasné, ne? Tým ombudsmana ČS je z toho trochu špatný, pokud mě prý mBank bude pokutovat tak se pokusí prosadit, aby to zaplatili oni – ale nic negarantují!

A ještě jedno překvapení – v půlce července přišla smlouva z katastru a zápis je proveden. Před 5 lety jsem na to tuším čekal půl roku a jen tak tak neprošvihl termín, ve kterém jsem to měl bance dodat. Tak teď už se jenom dočkat toho, až zruší zástavní právo Spořitelně a bude to úplně komplet.

Douška dvě – po třech měsících po změně už se mi úroková sazba dvakrát třikrát snížila. Kéž by to vydrželo.

Náklady na změnu:

  • ověření podpisu pro katastr 2x30Kč (jsme dva dlužníci)
  • výpis z katastru 140Kč
  • výpis z katastrální mapy 50Kč (musí se jít na katastr a je to, dle mého, úplně na nic)
  • podání na katastr 500Kč
  • poštovné 10Kč pro zaslání potvrzení o splacení původního hypotečního úvěru (ano, mohl jsem to zanést osobně)

Úspory:

  • 150Kč měsíčně za vedení účtu
  • snad nižší úroková sazba – aktuálně 5,06% 4,70% oproti navrhovaným 5,89% či 5,49% podle typu programu

Návratnost nákladů na změnu:

  • odhadem 5 měsíců (díky Bilanc mechanismus už jsme po dvou měsísích ušetřili víc než byly náklady na změnu, ale to není úplně fér srovnání, protože ty peníze mohly někde něco vydělat – byť málo) 
Napiš komentář, díky!

Do desíti – s Václavem Ševčíkem

• Do desíti •   0

Václav Ševčík Václav Ševčík, spolumajitel společnosti Actis a současně (nejen) programátor, který si oblíbil integraci Lotus Notes s dalšími systémy pomocí lclsx, xsl:fo a případně dalších zkratek. K tomu všemu znalec Ytria nástrojů a propagátor jednoduchosti v programování.

Proč jsi se vlastně před lety začal věnovat Lotus Notes, co tě na nich tehdy zaujalo?

Nikdy jsem se necítil být opravdovým programátorem… Zaujal mě především poměr stráveného času mezi programováním a rozebíráním požadavků se zadavateli. Úžasný je rychlý vývoj, bohužel tím výhody po stránce programování asi zatím končí, ale vypadá to, že se to s verzí 9 zlepší. Většinu otravných postupů jsem vyřešil navázáním partnerství s Ytria.

Kdybys měl v Lotus Notes jednu věc zrušit, co by to bylo?

Možnost editace toolbaru ikon uživatelem.

Co naopak víš, že se lidem na Lotus produktech líbí nejvíc?

Vždy a snadno se zorientují v nové aplikaci – „Vlevo mám seznam, vpravo nahoře tlačítka, pod nimi pohled a když řádek rozkliknu, můžu změnit hodnoty“. Hrozně rádi si celé dokumenty přeposílají nebo doc-linky (už používají i Edit – Copy as – Table).

Web, plný klient nebo mobilní zařízení – co nyní letí? A pro co se ti lépe vyvíjí?

Ze začátku jsem se domníval, že vývoj pro webového klienta bude tím, co budu dělat denně. Nyní stále více programuji aplikace pro plného a hlavním důvodem je pravděpodobně zachování jedinečnosti platformy tak, aby nebyla snadno nahraditelná konkurenčním prostředím – „Když máme aplikace na webu, proč potřebujeme Domino?“

Pro mobilní zařízení jsme kromě pár drobností pro účel ukázky nevyvíjeli, uživatelé si raději otevřou plnou verzi webového klienta, např. v Opera Mobile.

Když se koukneš na osmičky jako vývojář, co považuješ za nejlepší novinku a které věci máš pocit, že se opravdu uchytnou a budou hojně používat?

Pro nás je to jednoznačně užší integrace s Javou, pevně doufám, že omezíme DocLinky v e-mailech a nahradíme je právě šikovným sidebarem, kde uživatel uvidí jeho aktuální souhrn záležitostí vyžadujících jeho aktivitu. První kroky jsme už učinili a jsou vítány, avšak většina klientů ještě plné 8 nevyužívá.

Vy dodáváte nástroje Ytria, takže úplně na rovinu – fakt dává smysl to koupit a naučit se to opravdu používat, není lepší a jednodušší si psát jednorázové agenty? Používáte tyto nástroje sami každý den, nebo jednou za čas?

Nástroje používáme každý den, především scanEZ (obsahuje mraky drobných toolů), jednou za čas pak využíváme ostatní – je jich 8. scanEZ je nedocenitelný při ladění aplikací a hledání chyb. Pro jejich opravu lze využít jak vlastních agentů, tak právě utilit, které obsahuje. „Dodáváte“ nástroje mi přijde hodně nadnesené, jsme partnery Ytria a přátelskou, nedotěrnou formou nástroje prezentujeme ostatním vývojářům a administrátorům. Nástoje zatím vzbudily po hodině prezentace obdiv u všech profesionálů, kterým jsme je představili. Lotusový junioři je ze začátku nedocení, protože nezažili tolikrát situace, které nástroje elegantně řeší (přidat jednu sdílenou akci do všech pohledů, vyřešit replikační konflikt na profilovém dokumentu, atd.). Hlavní osobou vývojářů Ytria je Lotus Notes guru, který dohlíží na jejich přirozenou použitelnost, takže školení není nutné. Jedním z hlavních problémů je spíše cena, která i při současném kurzu k dolaru, je vyšší, nicméně od toho jsme tu my a umíme to Ytria docela dobře vysvětlit 🙂 (a zařídit tak lepší cenu pro případné zájemce).

Jaké mají zákazníci požadavky na integraci LN s dalšími systémy (i třeba s MS Word) – je to časté, nebo lidé integrovat nechtějí a v každé aplikaci, kterou mají, si řeší tu část, kterou systém podporuje? A pokud integrují tak s čím nejčastěji?

Základním požadavkem je především sběr dat tak, aby je zakládali pouze na jednom místě. Většinou je snadno přesvědčíme, že LN budou data sbírat a následně distribuovat do dalších systémů, nejčastěji se jedná o relační databáze. V případě exportů připadá v úvahu vždy PDF, které má spoustu krásných vlastností, následuje MS Word, nebo jiný výstup. Pro generování využíváme XSL:FO, takže na formátu výstupního souboru záleží méně.

Lotus Notes a integrace s externími systémy – jde to nějak snadno, nebo se to spousta psaní a ošetřování mezních stavů?

 Lze to snadno využitím dalších nástrojů, jako je např. GEDYS IntraWare Pump, kde se dá přenos nakonfigurovat např. i tak, že je jeden vstup a rovnou tři různé výstupy – do Oraclu pro systém, do XLS pro kontrolu uživatele a do TXT třeba pro syslog 🙂

Řešení na které jste nejvíce hrdí, co to je? A je to spíš nějaká drobnost nebo masivní systém?

Každý z našeho týmu je hrdý na svoje programátorské „děti“, avšak osobně mám nejradši integraci s AS400 konzolemi (takové to zelené písmo na černém pozadí s funkčními klávesami F1 až F24 = Shift F12), které jsme schopni z LN ovládat (za pomoci Javy) tak, že uživatel jenom sleduje, kde se v konzoli vyplňuje jaká hodnota. Nádherně rychle založí 20 obrazovek za sebou z jednoho LN formuláře.

Kromě Lotus Notes, co dalšího zákazníci poptávají a používají? Jaký je ten další super produkt od Lotusu?

Pro nás je to Lotus Notes & Domino na DB2 :-), zabýváme se tím relativně dlouho a kolega Martin Přádný jede odprezentovat pár zkušeností do Londýna na UKLUG.

Napiš komentář, díky!

Novinky ze světa SharePointu za srpen

• Měsíčník •   0

Tak tento měsíc jsem našel několik hezkých nových zdrojů o SharePointu. Prvním je stránka AllTop (taková trochu obdoba PlanetLotus, ale sami si vybírají koho přidají a prý na to mají složitý algoritmus, aby vybrali pouze ty nejlepší) a druhým SharePoint Magazine. Na něm je hlavně zajímavý nový seriál jak dostat ze SharePointu maximum – k čemu to slouží, co nasadit, protože to mívá úspěch, a čemu se naopak vyhnout. Zatím jsou venku dva díly a vypadá to dobře. S tím částečně souvisí i WhitePaper Jak více zapojit SharePoint, který je kraťoulinký, přináší pár zajímavých myšlenek a ještě nějaké odkazy, které zní také zajímavě.

Ukázkový checklist pro akceptaci nasazení – to zní zajímavě. Moc bodů to nemá, takže si člověk může myslet, že jsou to opravdu ty důležité.

Jak spustit workflow při změně pole. Zní to jednoduše, ale co se mi moc líbilo je fakt, že úplně stejně jsme to v zásadě vždycky řešili v LN 🙂 A jak zajistit, aby byli uživatelé na úkol upozorňování každý den? No přeci to workflow vždycky na den pozdržíme – to mě dostalo.

Metadata se vytváří hrozně snadno (stejně jako v jiných produktech). Na co si dávat pozor, abychom to s nimi nepřehnali a byly k něčemu?

Vyhledávání všechny smutky zahání. Když jsem byl před časem na Microsoftu na nějaké prezentaci tak se chlubili, že na každé řešení mají jeden produkt, pokud jich je víc tak zůstává jenom jeden. Postupně zjistíte, že to není až tak pravda – ať už se jedná o nástroje pro reportování (SQL Reporting Services, BI v rámci MOSS nebo Performance Point Server) ani pro vyhledávání (Search Server, Search Server Express a zase MOSS). Produkty nejsou samozřejmě stejné a jeden článek srovnává právě nástroje pro vyhledávání. Ještě tak najít stejné srovnání pro ty reportovací nástroje, to by byla krása.

Přemýšlíte na co se ptát zájemců o práci konzultanta SharePointu při pohovorech? Nebo byste se spíš raději o té technologii něco dozvěděli a považujete za zajímavé znát odpovědi na takovéto otázky? Ať je to jak chce, tak seznam 78 otázek je tu a dělejte si s ním co chcete.

Pokud si chcete vyzkoušet Communication Server tak Microsoft ve spolupráci s Unisysem rozjel možnost jeho vyzkoušení na dálku. A pokud si chcete vyzkoušet SharePoint tak je tu něco podobného.

Napiš komentář, díky!

Google Chrome

• Nezařaditelné •   1

aneb rychlostí světla na internet.

Před pár dny vydal Google svůj webový prohlížeč nazvaný Chrome a já (samozřejmě) neodolal a nainstaloval. První dojmy (nejen moje ale v podstatě všude po webu) jsou kladné a momentálně jsem vypnul Firefox a zkouším, zda se to dá používat (přestože je to první betaverze).

Instalace nejdřív negativně překvapila – z webu se stáhne pouze malý soubůrek a ten pak dotahuje celou instalaci. Tenhle přístup nenávidím, dost často se mi stávalo, že jsem si instalaci stáhnul a pak se k ní dostal až někde, kde nebylo připojení k webu – výsledek instalace tedy býval nula.

Nicméně tentokrát se instalace povedla (hodně rychle), naimportovala vše z Firefoxu (předvolený prohlížeč) a to včetně hesel – nějak jsem doufal, že taková věc je uvnitř FF zakódovaná a nejde to dostat ven a použít, což zjevně není pravda. Trochu šok, alespoň pro mě.

Pak první spuštění a je tu klasický minimalistický design ve stylu Google. Na první pohled mi chybí status bar (který se zobrazuje automaticky když je třeba, takže super), záložky pro přepínání oken se zmenšují, ale nerolují za jeho kraj, okna se dají přetáhnout mimo prohlížeč a stvořit tak nové okno, při otevření nové záložky dojde k jejímu otevření za aktuální záložku (stejnou jako v IE, což je mi celkem příjemné – nemusím ji hledat na konci) a hlavně – celé je to proklatě rychlé.

Google Chrome

Paměti do spotřebuje přibližně stejně jako FF (i když některé testy říkají že méně), hrozně se mi líbí „task list“ přímo uvnitř prohlížeče, který přesně ukazuje, který web spotřebovává tu spoustu paměti, provozu na síti nebo procesoru – to je úžasné.

A zatím jsem přišel na jedinou nevýhodu – když vyskočí nějaký prompt tak nejde použít mezerník pro odkliknutí předvoleného tlačítka, to mě nějak zpomaluje při surfování. Ale jinak krása, radím instalovat a hrát si.

Napiš komentář, díky!

Srpnové novinky ze světa Lotusu

• Měsíčník •   1

Tak nám IBM začala blogovat. Dostal jsem tuhle do ruky Hospodářské noviny a tam se inzerovaly blogy, které provozují na svých stránkách. Kromě mnoha ksichtíků jistě slavných osobností mě zaujalo logo ČEZ a IBM a tak jsem na blog kouknul – je super, už jsou tam dva příspěvky a vypadá to, že mu nebudu muset věnovat moc času :-))

Jinak srpen byl ve znamení vydávání nových verzí – vyšly Lotus Notes 8.0.2, druhá beta verze 8.5 a taky Symphony 1.1. Takže celkem smršť, u 8.0.2 lidi píší o rychlosti, ale také o celkem         překvapivých chybách nebo možnosti zakázat export pohledu (a jak to programově zjistit), 8.5 snad jenom chválí a velebí a zmiňují integraci s Connections či nové příkazy na serveru a ID vault, Symphony by konečně měla umožňovat třeba mail merge do LN. Pokud přemýšlíte, kterou verzi nasadit tak je tu i rada. Mimochodem věděli jste, kolik vývojářů má na starosti vývoj Lotus Notes? Prý 850. A když už si je nasadíte, tak jim můžete změnit i vzhled – jestlipak si je ty velké firmy budou upravovat?

A když už jsme u těch nových verzí tak TeamStudio vydalo třetí verzi ScriptBrowseru. A SNAPPS pro změnu aktualizované šablony pro Quickr.

K LN se objevila také další reklama a tentokráte je vtipná.

Kurzy kam se podíváš, tak lze nazvat jeden kus IBM stránek (vstup pouze po registraci a nevím, zda je to ta co je zdarma). Byl jsem až překvapen, kolik jich tam je a musím říci, že příjemně naladěn po zjištění jejich kvality.

A pokud se ještě stíháte nudit, tak je tady křížovka s pojmy z Lotus Notes.

Můj oblíbený Luis (ten co nepoužívá email) zveřejnil záznam prezentace, kterou dával v Německu. A já pořád přemýšlím – je pro mě výhra, když budu mít mailbox plný upozornění na něco, co musím udělat? Současně ho také Google na čas vyhodil ze svých indexů (což ho hodně zarmoutilo) a díky tomu mohl napsat, jak se co nejrychleji dostat zpátky.

Poslední věc je sice až zářijová, ale zmíním ji již nyní. Paul Mooney (ten co organizuje ILUG a také ten, který nerad něco dostává a raději podporuje charitu) má v září narozeniny a jeho sdělení je jasné – nedávejte mi žádný dárek, podpořte charitu. Akce je primárně namířena na všechny, kteří se narodili v září, pokud se vás to týká tak se zamyslete, zní to rozumně.


The September Campaign Trailer from charity: water on Vimeo

Pro vývojáře

Posíláte v emailech dlouhé odkazy a ony se vám rozsypou (typicky v Outlooku)? Stačí je dát do uvozovek.

Objektové programování a obalení standardních událostí v LN. Už jsem o tom tuším párkrát psal tak tentokráte upozornění na obalování události onHelp – musí v ní něco být, aby to fungovalo.

GetNthDocument – vždycky se říkalo nepoužívat, pomalé, usekáme ti za to ruce. Asi se něco změnilo, proběhly kolem toho alespoň tři články a nejsou tak negativní, souhrn si udělejte každý sám.

Když už bude honit rychlost na webu tak nezapomeňte dát styly nahoru a skripty dolů – zrychlí to stránku (prý).

Web v plném klientovi a co s tím jde dělat za hrátky. Vypadá to hezky.

Jak kompilovat sidebar pluginy pro verzi 8.0.2 a současně 8.5.

Znáte parametr URL OpenField? Pokud ne tak o dost přicházíte.

Pro administrátory

Pokud ve verzi 8.5 přemýšlíte o nasazení DAOS, tak možná máte takové ty divné pocity a k tomu spoustu výmluv. Nathan vám je snad všechny vyvrátí.

Věděli jste, že nastavení HTTPQueueMethod=2 vám zrychlí webový server?

Ztratili jste certifikační ID (není to až tak výjimečná událost, nebojte :-)), pak je pro vás návod, jak ho obnovit.

Jak rozpohybovat poštovní pravidla i na lokální schránce? Existuje na to udělátko.

xACL – vždycky jsem to považoval za zbytečnost a raději se tomu vyhýbal, ale zjevně to byla škoda a dokáže to posunout bezpečnost zase o kousek dál.

Při zálohování Domina pomocí TSM prý není možné využívat vzdálený přístup. Naštěstí na to existuje finta (tedy spíš spouštěcí parametr).

Ve verzi 8 je možnost uzamknout uživateli webový přístup po určitém počtu pokusů. Jak to přesně funguje píše developerWorks.

Jak se pozná ve verzi 8 standardní klient od toho základního? Podle adresáře framework.

Ptali jste se někdy, jak široké pásmo potřebuje Sametime? Stephan dal dohromady nějaká čísla, otázkou je, jak moc se jim dá věřit (hlavně napříč verzemi).

Pokud budete provozovat Sametime proti Active Directory, tak Tomáš napsal krásné shrnutí jak to udělat.

Budete instalovat Sametime Advanced (prý začíná být populární a za těch pár babek navíc nabízí spoustu další muziky)? Gabriella napsala pár bodů jak to udělat.

Používáte někdo Domain Search? Já jsem to neviděl snad nikdy, ale prý to umí indexovat i soubory na disku.

Napiš komentář, díky!