Je dobré mít hodně kontaktů na LinkedIn?

Akceptovat na LinkedIn pozvánky od každého, kdo se vám ozve, nebo si vybírat a akceptovat pouze ty, které znáte? Aneb mít tam všechny možné, kdyby se to hodilo, nebo z něj mít opravdu adresář těch, se kterými chci být v kontaktu?

Před delším časem na toto téma vyšel článek na serveru Podnikatel.cz, kde to bylo tak půl na půl. Já osobně to mám tak, že akceptuji jenom ty, které znám a se kterými jsem se potkal. Asi právě proto mě tak „rozčilují“ headhunteři, kteří právě tento způsob používají i k tomu, aby dostali kontakty na jiné lidi. Kurnik, mají k tomu přece jiné metody, tak ať nejsou skrblíci a zaplatí si InMail, když na tom stojí jejich práce!

Před časem jsem se takto nějak vyjádřil ve svém statusu na LinkedInu a překvapivě to vyvolalo slušnou reakci i od naprosto neznámých lidí. Včetně té, že dobrý headhunter je jako dobrý doktor, se kterou souhlasím, ale bohužel jsem zatím takového nepotkal. S výjimkou té jedné personalistky, která jediná mi přišla, že opravdu přemýšlí, všichni ostatní byli přeposílači emailů.

Vyhledávání

Při té příležitosti jsem si ale dopisoval s jedním člověkem, který má kontaktů pár tisíc, prý proto, že díky tomu najde lépe vhodného člověka. Nedalo mi to a trochu jsem zapátral, jak to je.

Jak už to tak bývá, je to tak napůl. Vyhledávání funguje napříč všemi profily, ale pro ty, kteří nejsou ve vaší síti, vám to zobrazí jenom minimum informací.

Omezené zobrazení profilu pro lidi, kteří nejsou ve vaší síti

Druhým omezením je, že můžete prohlížet maximálně prvních 100 nalezených výsledků, čemuž se dá možná trochu pomoci zpřesněním dotazu.

Co přinese mít hodně kontaktů?

Řekněme tedy, že čím víc kontaktů, tím opravdu větší šance, že tohoto člověka mám ve třetí úrovni své sítě a mohu o něm zjistit více detailů. Ale co dál přinese tolik kontaktů?

Hezky toto téma zpracoval Larry Kim. Budete se totiž častěji zobrazovat lidem, spousta lidí bude komentovat vaše aktualizace a příspěvky, získáte větší návštěvnost vašich stránek – což je na celé té věci asi nejužitečnější věc. Ohromné množství doporučení (endorsementů), což zní krásně, ale vzhledem k tomu, jak to tam LinkedIn lidem sází a oni to jenom potvrzují, tak jim moc nevěřím.

Spousta lidí se bude chtít stát vaším kontaktem a začnete dostávat tunu spamu.

Celý článek končí bodem, který je podle mě nejdůležitější – budete se objevovat u lidí jako člověk, přes kterého je možné se spojit nebo který je pro ty další společný. Což si mohou někteří přeložit tak, že o něm něco víte a jste schopen ho doporučit a vy přitom o něm nemáte ani tucha.

Jak používají LinkedIn personalisté

Narazil jsem také na pár pěkných článků, jak tuto síť používají personalisté. A je to tak, jak byste čekali – vyhledávání, projetí vašich zkušeností a znalostí. Překvapivě hledají email nebo telefon 🙂 A chtějí se s vámi spojit, aby se mohli dostat dál. A nadávají, jak mají lidé ty profily nekompletní, chybí jim tam dokonce i fotografie – tak proč ho tam potom vůbec mají?

Příjemný je i článek How useful is your LinkedIn profile to your future?

Závěr

Budu naprosto šťastný mít v kontaktech jenom ty lidi, které opravdu znám. Jedním z důvodů je i to, že chci, aby viděli, koho dalšího mám v kontaktech a současně nechci, aby mi seznam kontaktů projížděl každý bezejmenný headhunter a odvolával se na mě. Myšlenka převzatá z knihy Nikdy nejez sám – je důležité se dělit o své kontakty, ale nikdy je nedávej všanc všechny najednou.

Pokud chcete číst ještě něco relevantního, tak článek na Forbes.cz je vhodný k zamyšlení. Odnáším si z něj – motivujte lidi, aby tam byli a spojovali se, protože i vaše firma bude víc vidět.

1 komentář

  1. Pracuji v lidských zdrojích – i když bych měl radši říkat, že jsem taxikář z turistického centra Prahy, jak to tak sleduji. 🙂
    Nebudu předstírat, že LinkedIn nepoužívám, ale není dobré jej brát jako jediný zdroj informací a nástroj, který zastane práci lidských zdrojů. Řekne o nás asi tolik, že existujete a že jste se setkali s nějakou technologií, když to tam napíšete (endorsementy a komentáře nejsou v mých očích důvěryhodné).
    Proto se snažím maximalizovat research část, kdy hledám maximum zdrojů, abych našel validní informace (další sociální sítě, osobní weby, zájmy atd.). Nejvíce mi stejně řekne až komunikace a setkání s dotyčným. Jsou lidé, kteří tvrdí, že LinkedIn je univerzální nástroj pro HR. Já si myslím, že lidské zdroje a kariérní poradenství nejsou letáková kampaň do schránek (ano – když „random“ oslovíte 300 lidí, najdete 5-6 lidí – statistika, né umění lidských lidských zdrojů). Tady se dostáváme k tomu, proč nepoužívám RecruiterLite za cca 3000/měsíčně, ikdyž jsem to zkoušel dva měsíce. LinkedIn je pro mne kartotéka pracovního trhu, která ve své free verzi nabízí vše, co je věrohodné. Fakt, že jsem si to zaplatil, mě nutil to využívat jako hlavní pracovní nástroj a začal jsem přepadávat do práce se statistikou a počtem oslovení. Více času jsem strávil rozesíláním neosobních oslovení, méně času jsem věnoval research, čísla výsledků byla srovnatelná. Rozdíl byl v kvalitě – akorát jsem nasí**l lidi, z práce neměl takovou radost a osobní setkání pak nebyla tak radostná, jako spíš formální. Nepotřebuji rozšiřovat velikost sítě, nevnímám to jako zásadní, neb se to dá obejít. Používám email a „Navázání spojení“. Někdy používám spojení, jako oslovení člověka, neb se mi opravdu nepodařilo najít jiný způsob kontaktu. Svou síť rozšiřuji druhotně, popř. když chci zůstat v kontaktu s dotyčným a znát jeho příspěvky – viz. Martin Humpolec a jeho blog. 🙂
    Na LinkedIn mám jen 96 spojení, přesto se živím jako Researcher v HR, své babičce se nestydím říct, co dělám a v noci můžu spát.

Leave a Reply