Chození v údolí řeky Lech bylo super. Ale co když chození není pro vás ta pravá zábava. Respektive co dalšího tam dělat, když nechcete jenom chodit?
Další sporty
Příležitostí pro další sporty je tady spousta. Stačí si vybrat ten váš šálek kávy.
Cyklisté
Kde se dá chodit se dá většinou i jezdit na kole. Tady jsou desítky kilometrů značených cyklistických cest, od těch jednoduchých až po ty pořádně terénní.
Mimochodem hodně se tady jezdí na elektrokolech, skoro bych řekl, že jsme jich viděli víc než těch obyčejných.
A myslí na vás i s dopravou – každý autobus má vzadu nosiče asi pro pět kol, kromě toho během dne jezdí několik autobusů s vlekem na kola.
Motorkáři
Jedna věc mě zaujala – máte problém zahlédnout motorkáře. Myslím jednoho motorkáře, naopak skupiny osmi a více přestanete po chvíli počítat, protože jich tady jezdí neuvěřitelně moc.
Všechny ty horské průsmyky, zatáčky a výhledy lákají. Je nutné ale dávat pozor, protože zvláště v některých průsmycích jsou silnice občas široké na jediné auto a zatáčky tak prudké, že na víkendy zejména kvůli motorkářům raději přesouvají záchranářskou helikoptéru z Reutte víc do údolí.
Výlet na Plansee, přes tři průsmyky (Reutte – Lermoos – Fernpass – Nassereith – Imst – Landeck – St. Anton am Arlberg – Arlbergpass – Flexenpass – Zürs – Lech – Warth – Steeg – Reutte, cca 200 km), Hahntennjoch (Reutte – Stanzach – Elmen – Bschlabs/Boden/Pfafflar – Hahntennjoch – Imst – Fernpass – Reutte, cca 110 km) a další lákají k jízdě.
Veteráni
Jsou závody veteránů sport? V každém případě na konci června tady podle všeho probíhají pravidelně a je to krásné pokoukání. Přes sto různých starých aut, ta, která za veterány vnímáte i ta, která jsou prostě jenom dost stará. Klasická i futuristická. Ten první podvečer kvůli nim dokonce uzavřeli cestu z Lechu do Warthu, zjevně aby omezili riziko srážek.
Vodáci
Ze Steegu dál bych si to troufnul jet i já, v Häselgehru je vodácká základna odkud vyrážejí na kajaky, rafty i na canyoning
Teče to, takže do Füssenu podle mě dojede nejpozději během dvou dnů, ale každý den na vodě dobrý.
Golfisté
Goflisté musí počkat na příští rok. Zatím je spíš tréninkové hřiště v Lechu, od roku 2016 bude hřiště v Zugu. Vypadá to pěkně, 18 jamek po obou stranách Lechu, dva nové mostky a k tomu třetí, kamenný postavený ručně 70letým chlapíkem. A samozřejmě v okolí cca 100 km je spousta dalších hřišť.
Co vidět dál v okolí
Napříč údolím je pár dalších atrakcí, které jsme viděli a které si myslím, že byste mohli vidět také.
Vesnička Fallerschein
Největší “letní” vesnička, kde je 40 starých domů. Uprostřed údolí, daleko od civilizace, kam musíte dojít pěšky. Místo, kde je neskutečný klid, kde můžete pozorovat jeleny (viděli jsme!) a další divokou zvěř, kde na vás čeká hned několik občerstvoven.
Kde se dřív žilo celý rok, což nechápete, protože to je přímo uprostřed údolí ze všech stran obklopeno prudkými kopci, které přímo lákají ke shazování lavin. A kde se můžete ubytovat i dnes.
Bazény
O bazénech jsem psal v průběhu cesty, vyzkoušeli jsme skoro všechny nekryté i krytý Alpen Therme v Reutte. Mimochodem ten jejich venkovní slaný bazén byl fajn.
Sýrárna
O sýrárně Sojer jsem se už zmínil, kromě ní je jedna ještě u jezera Plansee. Už samotný výlet kolem jezera je super, ohromná plocha, serpentiny a sýrárna Muster Alpe je až na jeho konci. Každý čtvrtek od desíti tak povídají o tom, jak se sýr vyrábí a mají ochutnávku. Kromě sýrů mají i zmrzlinu, kterou dělají ze zbylé syrovátky a … mňam.
Brýle ze dřeva
Přímo uprostřed Reutte v bývalé čerpací stanici sídlí prodejna brýlí ROLF Spectacles. Otevřeno mají jenom v pátek odpoledne, na výběr neskutečný sortiment ručně vyráběných brýlí ze dřeva. A z kamene. Nepoužívají v nich jediný kousek kovu, všechno je slepeno z mnoha velmi tenkých vrstev dřeva.
Bosá stezka
Na chůzi naboso jsme nějak začali ujíždět, takže nám nemohla ujít ani zdejší bosá stezka. Je na konečné lanovky z Höfenu na Hahnenkamm, měří něco přes kilometr a v jejím průběhu si vyzkoušíte chůzi po různých površích.
Důležité je, že končí na chatě Höfener Alm, kde vaří o kousek lépe než nahoře v hospodě přímo na konečné lanovky.
Kde jste hledali ubytování?
Ten dotaz na začátku – ubytování máte zajištěné? Jak se vám to povedlo?
Ubytování je v celém údolí spousta a myslím, že můžete klidně přijet do vybrané vesničky a hledat ho až na místě. Zejména pokud vám nesejde na nějakém tom euru.
My hledali předem a zjistili jsme, že ani Booking ani AirBnB ani Tiscover tuhle oblast moc nepokrývají. Takže jsme skončili na oficiálních stránkách Lechweg, kde mají pro každý úsek některé vybrané ubytování. Něco bylo také na Lechtal.at a na Lechtal-Reutte. Úsměvné bylo, že když jsme se na informacích v Reutte ptali, zda nám najdou ubytování ve Füssenu, kde končí další etapa, tak se zmohli jenom na “to je ale Německo” a tím celá snaha skončila.
Fakt, že Lechweg vede přes čtyři oblasti (Lech, Lechtal, Reutte a Füssen) občas život trochu zkomplikuje. A internet zdarma dostupný na informacích na vyhrazeném počítači je fajn, dokud nezjistíte, že ten počítač je tak neskutečně pomalý, že byste hledáním na něm strávili celý den a dovolí vám jenom hodinu.
Vybavení
Pokud vás zajímá, zda jsme s sebou měli nějaké speciální vybavení, tak neměli. Na rozdíl od všech těch důchodců, kteří měli hole, vysoké pohory, batohy se vším možným a k tomu neskutečně namakané nohy.
Šátky na prcky, batohy co už máme léta. Prckové vzali svoje bundy Fantom na dny se špatným počasím, já funkční triko od Hannahu. Jana se dlouho odhodlávala, že si konečně koupí nové a pořádné pohorky a nakonec skončila u bosých bot Vivobarefoot a nemohla si je vynachválit.
No a to je asi tak všechno z našeho velkého dobrodružného výletu.