Jak jsem vybíral kreditku
Patřím mezi ty, kteří věří, že kreditky jsou dobré. Celý měsíc utrácet za cizí a pak dostat čtrnáct dní na to poplatit všechny dluhy. Jsem takto spokojen už hezkých pár let. Bohužel, platnost každé karty jednou skončí a protože její stávající vydavatel nesmyslně změnil podmínky a začal chtít platit za věci, které byly předtím zadarmo, tak jsem se rozhodl, že se porozhlédnu trochu okolo, zda již neexistuje něco lepšího.
A tím začal můj výlet po hlubinách ceníků bank, všeobecných podmínek a studování výhod, které přinášejí.
Požadavky jsem měl na začátku dané celkem jednoduše:
- chtělo by to nějaké výhody, když už přes kartu točím všechnu svojí útratu, tak by mi mohlo kápnout něco zpět
- měsíční vedení by mělo být ideálně zdarma (což dřív byla celkem samozřejmost ale nyní se jedná snad o výjimku)
- měla by být embosovaná, pořád to ještě na některých místech přináší výhody (naposledy nás zachránila třeba na Zélandu)
- měla by mít dostatečně vysoký úvěrový limit
Původně byla jednou z mnoha, s pocitem jistého luxusu, který ve mě tato banka vždycky vzbuzovala. Čím víc jsem ovšem studoval podmínky, tím více se mi líbila. Různých programů mají spoustu - speciální s výhodami pro časté cestovatele se sbíráním leteckých mil (Citi ČSA kreditní karta, za kterou se tedy platí nekřesťanský roční poplatek), další je vhodné pro pravidelné návštěvníky čerpacích stanic Shell a ta poslední byla jak dělaná pro mě - absolutní novinka Citi Life.
Embosovaná, MasterCard (VISA už se mi v peněžence krčí a na cestách je fajn mít na výběr), první rok vedení zdarma (když s ní alespoň jednou měsíčně zaplatím, což se daří snad vždy - v opačném případě poplatky podobné jako jiní poskytovatelé) a bomba na závěr - z každé platby vrací zpět 2 %. K tomu mají dohodnuté slevy ve vybraných obchodech, kde člověk může dostat až 25 % slevu.
Na první přečtení to znělo až příliš dobře, na ten druhý člověk začne počítat a zjistí, že i když dostane z každé platby 2 %, tak v dalších letech bude muset každý měsíc utratit 2 500Kč jenom aby zaplatil měsíční poplatek (což ale pozor, měsíční poplatek 50Kč mají snad všechny kreditky a některé i vyšší). V každém případě mě nebude stát tolik, což je fajn.
Bylo rozhodnuto, teď ji ještě získat. Možnost sjednání online (pozn. zprostředkovatel pro Citibank, dle vyjádření jejich infolinky je to v pořádku) je něco pro mě, i když ve finále jsem si za ní trochu nadával. Vyplníte dotazník, ve kterém mě potěšilo, že chtějí minimum údajů. Mimo jiné nemusíte dokládat příjem, což mě, věčného odpůrce všech možných dokladů, potěšilo. Přijde SMS zda vám ji spíš dají nebo nedají, za pár dní se ozve operátor a domluví schůzku, za dalších pár dnů dorazí kurýr podepsat smlouvu (a chce ji vyplňovat znovu, přestože všechny údaje jste už zadali a smlouvu má připravenou v obálce) a za pár týdnů konečně dorazí karta. Kdybych to uzavíral přes telefon tak věřím, že těch prvních pár dní se přeskočí.
Nakonec dorazila, krásná, do modra laděná karta, se kterou se platí úplně samo. Navíc s ještě delším bezúročným obdobím než které měla ta původní. Vzhůru na nákupy.
Technorati: Citibank kreditní karta Citi Life Placla Nezařaditelné
Jak jsem vybíral kreditku
Ahoj,
proč nelinkuješ web CitiBank, ale web Michala Vávry (Elephant Orchestra)?
Jsem to tam málem vyplnil :)
Re: Jak jsem vybíral kreditku
Jedná se o prostředníka Citibank, nicméně dle vyjádření Citi infolinky je to v pořádku a člověk se nemusí bát. Nicméně odpověď na tvůj dotaz - placený článek (tag Placla).