Čtvrtek 8. 11. jsme zahájili snídaní ve velkém stylu. Každý jsme si totiž dali něco jiného, takže jsme měli plný stůl různých dobrot. Pak následovala ranní očista, pobalení věcí a hurá na výlet. Cílem dnešní cesty je Daintree National Park
. Je to park, který je asi 75 km od Cairnsu a je to oblast s deštným pralesem.
První zastávku na naší cestě děláme na vyhlídce Rex Lookout, odkud je opravdu prima podívaná dolů na oceán.
Další zastávka je u informační centra Rainforest Information Centra, kde Martin studuje informační brožury a Jana s Hankou nakupují suvenýry.
Pak už stavíme až v Daintree Village. Zastavujeme se na informacích, abychom zjistili, co se tady vlastně dá dělat. Nabízí nám jízdy na člunech po řece, kde možná uvidíme krokodýly, návštěvu samotného národního parku, kde se dá buď jít do Discovery Centra, kde člověk dostane informace, co to vlastně takový deštný prales je a nebo se v parku dají podniknout i nějaké vycházky zdarma. Rozhodujeme se pro poslední variantu a vyrážíme směrem zpět odkud jsme přijeli, najít přívoz. Za 18 AUD se necháváme převézt na druhou stranu řeky.
Po vylodění pokračujeme podle bodů, které nám v informacích zaškrtli na mapce parku. První zastávka je na Alexandra Range Lookout Pointu. Výhled je přímo kýčovitý.
Popojíždíme kousek dál k Jindalba Boardwalk. Je čas oběda, takže využíváme piknikové arei, která tu je a dáváme si oběd. Posilněni se vydáváme na okružní procházku tropickým pralesem. K vidění je toho spousta, takže koukáme a fotíme. Jsme docela překvapení, že je tu nízká vlhkost, nějak jsme všichni čekali, že to tu bude jak v sauně.
Na začátku poznávací procházky byly kromě mapičky také informace, jak se chovat, když člověk potká kasuára. Prý má před sebe dát batoh a začít couvat a případně se schovat za strom. Jana zjišťuje, že nemá žádný batůžek ani nic jiného, co by před sebe dala, tak žebrá na Martinovi taštičku od foťáku, ale marně. Asi v polovině procházky máme štěstí a narážíme na kasuára, ale naštěstí si nás nevšímá, i přesto, že tam je s mládětem.
Vidět kasuára je opravdu asi něco extra, protože v oblasti jsou i nějací fotografové přes ptáky a za chvíli už to jeden z nich šine po cestičce na horu, hrozně zadýchaný se ptá, jestli jsme viděli kasuára a kde a jen co ukážeme směr tak vyráží rychle dál.
Vyrážíme směr další procházka, a to Marrdja Boardwalk. Na začátku trasy je varovná tabule, že se máme nastříkat repelentem, což taky děláme. Málem jsme se z toho udusili, ale na hmyz to asi fakt zabralo, nic nás nepoštípalo. Zase tropický prales, ale tentokrát tudy teče i nějaká voda, takže jsou tu kromě jiného taky mangrovníky. O těch už něco víme z naší procházky v mangrovníkových porostech nedaleko letiště v Cairnsu, kde jsme byli před pár dny. Přeci jen je to tu ale trochu jiné, jsou tu zase jiné druhy mangrovníků, například takové, které mají kořeny jako desky nebo stromy, které vypadají jako spletené. Ty prý vznikají díky liánám, které opletou zdravý strom, postupně ho udusí a on se potom rozpadne a zmizí a liány už drží samy o sobě a vypadají jako strom.
Po dokončení této procházky se rozhodneme začít se vracet, protože dál na sever už toho prý k vidění moc není neboť jsou tu hlavně turistické ubytovací kapacity. Cestou se ještě zastavujeme na Thornton Beach. Holky si jdou smočit nohy do vody, ale moc nadšené z toho nejsou, protože voda je teplá jak kafíčko, takže žádné osvěžení, které očekávaly. Nicméně je to tu hezké a kousek dál v moři je hezký malý zelený ostrov. Martin hecuje Janu aby tam doplavala, ale té se nějak nechce.
Písek na pláži je docela dost tvrdý a je na něm spousta malých pískových kuliček, mezi kterými jsou občas díry. Po chvilce zjišťujeme, že mezi kuličkami se semtam objeví pidikrabík. Vypadá to, že si všechny ty pískové kuličky vyrobili krabi, ale jak a proč to fakt netušíme.
Vyrážíme směrem na přívoz a ven z parku. Všude míjíme spoustu čajových plantáží, čemuž samozřejmě holky nevěří, ale Martin je ve finále přesvědčuje a ukazuje, že i na mapě je to značené.
Zastavujeme kousek za městem Mossman v Mossman Gorge, poslední doporučené místo. Zjišťujeme, že je to taky část Daintree National Parku, který se viditelně rozkládá na více místech. Je tady zase krátká okružní procházka a kromě tropického pralesa je tady pořádná řeka a docela vysoká vlhkost. V informačním centru v Daintree Village nám řekli, že se tady dá koupat, ale tady jsou všude tabule, že koupání je zakázané. No co, stejně už se pomalu stmívá, takže se jdeme jen projít. Nicméně cestou zjišťujeme, že se tady pár lidí, zákaz nezákaz, cachtá.
Kromě koupání je tu další atrakce, a to „houpací“ most (swing bridge) přes řeku, který se moc líbí Martinovi a vůbec nelíbí Hance.
Už jsme toho dneska viděli docela dost, takže vyrážíme směr kemp. Vybrali jsme si v naší chytré knize kemp cca 30 km od Cairnsu, ale když odbočujeme na cestu, která k němu má vést, tak zjišťujeme, že je to ta cesta, po které jsme před několika dny přijeli, tedy ta cesta, kde je jedna zatáčka za druhou po celých 15 km. Rozhodujeme se, že to fakt nemá cenu, kroutit to dneska po cestě směrem na kemp a zítra zase zpět, a jedeme do našeho starého známého kempu v Cairnsu. Všichni jsme docela unavení, takže si dáváme k večeři jen něco malého a zatímco Jana pak píše deník, tak Hanka čte australský časopis a Martin české noviny, co Hanka přivezla. A to je pro dnešek vše.
Najeto kilometrů dnes: 316
Najeto kilometrů od počátku cesty: 11 788