V úterý 30. 10. pokračujeme v relaxačním pojetí našeho cestování. Ráno jsme si pěkně přispali, a pak zařazujeme něco spšl a jdeme se vykoupat do bazénu. Včera se nám v něm moc líbilo. Je to super, krásné uvolnění těla a příjemné na pozvolné probuzení. Cestou od bazénu míjíme klokanku s mrňousem, kteří se námi nedávají moc rušit a mrňous saje z máminýho vaku jak o život. Po snídani vyrážíme do recepce na internet, abychom si zamluvili potápění v Cairnsu, kam bychom za nějaký ten den měli dorazit.
Rezervace potápění je veselá – celé to jde snadno přes internet, dokonce při rezervaci přes internet dostaneme i slevu. Nicméně za platbu kartou nám zase něco přirazí a pokud bychom chtěli platit zdarma převodem na účet, tak máme zavolat. A tak voláme, je to zdarma, tak proč si nepokecat. První infolinka, jasně není problém, počítáme s vámi a posíláme číslo účtu. Akorát částka je vyšší – jasně, vy to rezervujete přes naši mateřskou společnost, tak to musíte volat jinam. A tak voláme na druhé číslo, zase vysvětlujeme, že potřebujeme jenom číslo účtu kam poslat peníze, zase procházíme výslechem co všechno a kdy chceme a nakonec je to opět super, posíláme číslo účtu a částka je zase jiná. Opět krátké dohadování a je to jasné – buď můžeme poslat peníze na účet a neplatit za použití karty, ale nedostaneme internetovou slevu, nebo dostaneme internetovou slevu a zaplatíme kartou, za což nějaká procenta zase přičtou. Nicméně platba kartou je i tak levnější, takže si Martin procvičil čtvrt hodinku svoji angličtinu a vrací se na internet zaplatit vše kartou. Jana mezitím hledá drobné, aby je nacpala do automatu a mohli jsme ještě internetit.
Vše zařízeno, takže si ještě jdeme vedle do obchůdku koupit zmrzku. A světe div se, dokonce pořizujeme první dary domů. Hurů do auta a 40km k návštěvnickému centru. Tady je výstavka o Kakadu a Aborigincích a také pěkně vychlazený obchůdek. Akorát ty teploměry na magnetkách, které tam prodávají, ukazují 28 stupňů, což je vzhledem k zimě trochu divné. Nebo že by venku bylo takové horko?
Další zastávka je naplánována na Guluyambi Boat Cruise, aneb projížďka na lodi s Aboriginci, kde by nám měli něco hezkého povědět. Je to směšných 40km odtud, tak hurá. Dojíždíme a máme štěstí, loď odjela asi před hodinkou a další pojede až odpoledne, tedy za pěkně dlouho. Tak alespoň sjedeme dalších pár kilometrů na Ubirr Rock Art Sites
, kde jsou Aboriginské malby na skalách. Není to vůbec špatné, mezi skalami je pěkná procházková cesta, dokonce nás to vede i na vyhlídku, a ta fakt stojí za to. Všude je taky spousta informačních cedulí, takže se i něco dozvídáme.
Jak tu tak člověk jezdí parkem, 40km sem, 40 tam, tak čas nějak rychle ubíhá. Rozhodujeme se nechat si další část parku na zítra a vyrážíme směr kemp, alespoň tam přijedeme zase jednou za světla. Razíme tedy do Malabanjbandju, směšných 55km. V kempu nás upozorňují na možnou přítomnost krokodýlů. Jdeme se podívat k jezírku na kraji kempu, jestli nějakého uvidíme. Jana sice vyhrožuje, že jestli nějakého uvidí, tak hned jedeme do jiného kempu, ale zvědavost jí nedá. Bohužel, nic. Akorát všude spousta much. Za chvíli začíná pořádně pršet, což nám nadherně ochlazuje vzduch, ale jakmile to skončí, tak je jak v prádelně. To je snad ještě horší než to vedro předtím. Do kempu dorazili další návštěvníci a Jana se raduje, protože zaparkovali mezi námi a jezírkem, takže pokud se tu objeví nějaký ten krokodýl, tak prý nejsme hned první na řadě. Děláme si párečky na zdejším grilu, a potom se usazujeme na lavičkách a na „čerstvém“ vzduchu koukáme na Hair Spray. Pak už hurá do hajan a pořádně se vyspat na zítra.
Najeto kilometrů dnes: 250
Najeto kilometrů od počátku cesty: 8 675