Historie Lotus Notes

7. prosince oslavily Lotus Notes své oficiální 15. narozeniny. Tento den kupodivu nebyl v Čechách důvodem k žádným bujarým oslavám. Možná proto, že myšlenka Lotus Notes je o něco starší. Jak to tedy celé bylo?

S využitím článků http://www-10.lotus.com/ldd/today.nsf/lookup/NDHistory a http://www.nwfusion.com/news/2004/1202lotus.html.

Myšlenka Lotus Notes vznikla v době, kdy mnozí z nás nevěděli co znamená počítač a někteří dokonce ještě chodili na houbách. V roce 1973 na univerzitě v Illinois vytvořili produkt zvaný PLATO Notes. Jednalo se o systém pro hlášení chyb, do kterého mohli uživatelé zapsat chybu a odeslat ji ke zpracování. Program zajišťoval bezpečnost údajů, nikdo tedy nemohl smazat údaje jinému uživateli, každá chyba byla opatřena identifikací příslušného uživatele. V dnešní době věc samozřejmá, tehdy něco neuvěřitelného, co navíc fungovalo v prostředí více uživatelů.

Celou věc měli na svědomí tři mušketýři té doby - Ray Ozzie, Tim Halvorsen a Len Kawell. Všichni byli výborní programátoři a Ray vůdčí osobností celé skupiny.

V roce 1976 uvedli propracovanější verzi - PLATO Group Notes, který již měl nastavení přístupových práv, možnost anonymních příspěvků, pohledy na data dle nejrůznějších kritérií a vazba na jiné záznamy v systému PLATO.

Celá myšlenka trochu zapadla spolu s uvedením PC a systému MS-DOS v roce 1982, které byly značně levnější než mainframe, na kterém PLATO běželo.

Na konci roku 1984 ovšem Ray sehnal investora, který mu poskytl peníze do začátků nového projektu. Tímto investorem byl Mitch Kapor, zakladatel Lotus Development Corporation, který tak umožnil založení společnosti Iris Associates. Ray znovu sehnal své dávné kamarády ke kterým se brzy připojil i Steven Beckhardt a spolu započali vývoj Notes. Od začátku měli jasnou ideu systému, který musel umožňovat stejnou práci jak v kanceláři tak vzdáleně. Celý systém založili na myšlence PLATO Notes, použili ovšem architekturu klient-server. Původní myšlenka, že Notes budou umožňovat on-line diskuze, email, telefonní seznam a dokumentovou databázi, byla trochu nabourána možnostmi technologií v té době. Další debata byla o možnostech systému - zda bude dodáván včetně hotových aplikací či zda bude umožňovat vývoj zákaznických aplikací. Z dnešního pohledu se naštěstí rozhodli pro možnost uživatelských úprav a návrhu aplikací, díky čemuž se i v dnešní době jedná o velice flexibilní produkt, který je možné použít pro spoustu nejrůznějších úloh.

Celý základ systému naprogramovali v průběhu dvou let, další rok strávili portováním systému na platformu OS/2. V průběhu této doby používali celý produkt interně ke komunikaci s lidmi v Lotusu a díky tomu vznikla myšlenka replikace, která v původním návrhu nebyla. Zároveň se inspirovali systémem Macintosh a vytvořili nové uživatelské rozhraní.

V roce 1986 byla připravena první verze systému, která se dala nasadit interním uživatelům a předvést dalším zájemců. Na základě této verze Lotus přijal tento produkt za svůj a v roce 1987 k němu zakoupil práva. Ještě před svým oficiálním uvedením na trh zakoupila 10 000 licencí společnost PriceWaterhouse, která věřila, že jim Lotus Notes umožní zlepšit způsob své práce (za zmínku stojí že u tohoto systému vydrželi až do dnešní doby).

1989 - verze 1.0

Spolu se systémem byly dodávány předpřipravené aplikace jako Group Mail, Group Discussion a Group Phone Book. Zároveň byly předpřipraveny šablony pro snadný návrh dalších aplikací, což zapříčinilo vznik komunity, která začala navrhovat vlastní aplikace.

Funkcionalita verze 1.0:

• šifrování, podepisování a autentikace pomocí RSA klíčů (LN byly prvním důležitým komerčním produktem, který technologii RSA šifrování implementoval);
• možnost připojení k serveru pomocí telefonu;
• možnost importu a exportu dat;
• snadné zakládání uživatelských účtů a emailových schránek;
• emailový systém;
• on-line nápověda;
• formula jazyk;
• možnost provázání dokumentů mezi sebou;
• klíčová slova;
• přístupová práva;
• možnost centrální správy i vzdálených systémů.

1990 - verze 1.1

První rozšíření systému, která nerozšiřovala jeho možnosti ale sloužila spíše k přepsání kódu a tím ke zlepšení systému. Zároveň byla přepsána velká část produktu aby nebyla závislá na operačním systému a díky tomu mohlo dojít k rozšíření počtu podporovaných systémů - přibyly Novell Netware a MS Windows.

1991 - verze 2.0

Zatímco původní idea bylo použití Lotus Notes spíše v malých firmách (okolo 25 uživatelů), první verze ukázala že o produkt je zájem spíše ve firmách větších. Hlavním cílem tedy bylo přepsání aplikace tak, aby umožňovala připojení velkého množství uživatelů (10 000 uživatelů).

Zajímavé také je, že produkt bylo možné zakoupit v minimálním počtu 200 licencí (což trochu neodpovídá myšlence systému) a těchto 200 licencí stálo 62 000 dolarů. Lotus věřil, že pouze velké společnosti dokáží využít vlastností systému.

Na vývoji systému v této době pracovalo již 12 vývojářů, kteří vytvořili instalační balík o velikosti přibližně 7MB a podařilo se jim přidat zejména tuto funkcionalitu:

• C API;
• součtové sloupce v pohledech;
• styly tabulek a odstavců;
• podporu rich-textu;
• další příkazy formula jazyku;
• možnost více adresních knih a vyhledávání v nich při psaní emailu;
• přeposílání emailů.

1993 - verze 3.0

Dle slov Ray Ozzieho první velká verze s dostatkem uživatelů, kteří poskytovali potřebnou zpětnou vazbu, již bylo možné zapracovat do systému. V tuto chvíli systém používalo více než 2 000 společností a přibližně 500 000 osob. Cílem verze bylo zvláště zlepšení uživatelského rozhraní a Lotus se rozhodl k výraznějšímu rozšíření produktu na trhu, které podpořil snížením jeho ceny.

Na vývoji pracovalo již 25 uživatelů a verze 3.0 měla interní číslo 114.3c. Verze 6.5 má číslo 194 a málokdo asi ví, že toto číslo znamená, kolikátá úspěšně zkompilovaná verze to je. Verze 3.0 tedy byla 114 úspěšně zkompilovanou verzí a bylo nutné ji třikrát opakovat, aby byla úspěšná.

Přibyly nové funkce:

• fulltextové vyhledávání;
• hierarchická jména;
• další možnosti pro mobilní uživatele, zejména možnost replikace na pozadí a selektivní replikace;
• podpora AppleTalk sítí;
• kliet pro Macintosh;
• Notes F/X technologie pro integraci s aplikacemi pomocí OLE;
• server na platformě MS Windows.

V roce 1994 zakoupil Lotus Iris, což nemělo výrazný vliv na celý vývoj, spíše to vedlo ke zjednodušení cen a balíků produktů.

Rok 1995 přinesl koupi Lotusu IBM, což mělo výhodu finančního zázemí pro vývoj produktu, větší podporu prodeje a přístup k produktům, které postupně byly implementovány do Domina (HTTP server). Bylo možné investovat do dlouhodobějších projektů a díky tomu ke krátkodobějšímu "zpomalení" vývoje.

1996 - verze 4.0

Menší zpomalení ve vydávání nových verzí, které stálo za to. Uživatelské rozhraní bylo kompletně přepracováno dle připomínek uživatelů, došlo ke snížení ceny produktu a většímu pokrytí trhu.

Byla zapracována podpora webu dříve, než lidé pochopili že něco takového je. Vznikly nové produkty - Server Web Navigator a InterNotes Web Publisher, které umožňovaly jak prohlížení internetových stránek pomocí LN tak publikování z LN na web. Toto publikování mělo jisté zpoždění, protože dokumenty byly konvertovány na soubory a až tyto soubory byly zpřístupněny na webu.

Pomalu začal produkt vypadat tak jak ho známe dnes (co si budeme povídat, toto je první verze, kterou jsem viděl na vlastní oči). Novinkami tedy zejména byly tyto možnosti:

• LotusScript;
• možnost preview dokumentů spolu s rozdělením stránky na tři rámce v emailu;
• pass-thru servery;
• nové grafické rozhraní;
• podpora více pracovišť;
• možnost tvorby pruhu akcí, navigátorů;
• prohledávání databází bez nutnosti tvorby fulltextu.

Došlo k zavedení 90 denních verzí, které byly nazvány "quarterly maintenance releases" a obsahují pouze minimum nebo žádné nové vlastnosti. Tyto verze jsou určeny pro rychlé opravy chyb, se kterými není možné čekat na další hlavní verzi (což by se zrovna u verze 5 trochu protáhlo).

Zároveň také došlo ke vzniku dvou vývojových linií, které jsou dostupné zároveň, a třetí, která je ve vývoji. Tento trend trvá do dnešní doby a vzhledem ke zpomalení vývoje některých verzí se zdá, že možná nebude mít dlouhého trvání.

1996 - verze 4.5

Konec roku 1996 a další verze. Od této chvíle začínáme mluvit o Lotus Notes jako klientovi a Lotus Domino jako serveru. A možná i toto je okamžik vzniku vtipů o vývojářích Lotusu, kteří musí být masochisti, když nad sebou mají neustále Dominu.

Výrazně byla vylepšena spolupráce s webem i když ve srovnání s dnešní dobou pořád nebylo o co stát. Rozšířila se podpora dalších protokolů (SMTP MTA, POP3) a další možnosti, zejména ty týkající se systému:

• internetový server s dynamickým publikování dat;
• možnost fulltextového vyhledávání přes více databází;
• podpora clusterů;
• vylepšení administračního procesu, directory assistance, Windows NT single log-on, správa uživatelů integrovaná do Windows NT;
• zavedení ECL a vypršení uživatelských hesel;
• vylepšení LotusScriptu, možnost tvorby LotusScript knihoven;
• podpora Javy 1.1;
• provázání s relačními databázemi;
• možnost skrývání návrhových prvků pro web či LN.

1999 - verze 5.0

Web, web, web. Magická slůvka, která se nesla celou verzí. Větší podpora internetových standardů, větší integrace s webem, kdy již nebylo možné oddělovat LN od webu (čemuž odpovídal i vzhled titulní stránky). Zajímavé je, že i tato verze podporuje neustále přístup pomocí klientů verze 1.0.

IBM o této verzi tvrdila že je revoluční a když se člověk vrátí o pár let zpět, tak revoluční byla. Pokud ovšem začne zjišťovat, co nového tato verze umožňovala, tak těch novinek vlastně tolik nebylo:

• nativní podpora SMTP a MIME;
• LDAP a directory catalog;
• podpora CORBA rozhraní, Javy, JavaScriptu;
• možnost integrace s IIS;
• transakční logy;
• iNotes klient;
• vývoj multi jazykových databází;
• nová struktura databáze.

2002 - verze 6.0

Narozdíl od předchozí verze, která byla revoluční, byla tato verze pouze evoluční. Tedy vylepšení těch několika málo nedostatků, které se našly a v zásadě nic nového. Snad jenom nižší TCO a ROI. Větší výkon na stejném hardwaru (což ostatně říkají skoro vždy, takže pomalu můžeme začít vytahovat ty staré, již skoro nefunkční, počítače ze skříní ať to máme na čem spustit). Snadnější správa uživatelů, snadnější nasazení, větší produktivita.

Člověk by řekl že již není kam přidávat funkcionalitu, co vylepšovat. Většina toho co zná, je implementována již od první verze a přece je co vyvíjet dál:

• launch pad pro rychlý přístup k aplikacím;
• single-copy template;
• rozšíření možností nastavení u agentů;
• těsnější vazba s relačními databázemi;
• větší podpora CSS v tlustém klientovi;
• automatické doplňování názvu funkcí a nápověda;
• možnost používání barev v pohledech;
• vylepšení formula jazyku;
• zavedení policy dokumentů;
• komprese přenášených dat;
• monitorování serverů;
• certifikační autorita;
• možnost delegování administrace serverů;
• hostování více organizací na jednom serveru;
• podpora více jazykových nastavení na jednom serveru.

2004 - verze 6.5

Velká diskuze ohledně čísla verze (byly návrhy, aby byla označena 7.0) utichla a na trhu se objevila verze 6.5. Zatímco rozdíly mezi verzemi 4.0 a 4.5 byly relativně markantní a bylo jasné, kterou z nich nasadit, v tomto případě tomu tak není. Největší změnou tak je integrace Instant Messagingu a možnost jeho snadného použití i ve vlastních aplikacích. Výrazná podpora vývoje ve WebSphere studiu je podtržena Lotus Domino Toolkitem a Domino Custom Tagy. Na straně serveru je to zejména podpora dalších platforem (MS Windows 2003 a Linux na zSeries).

Budoucnost?

Co nás čeká dále? V nejbližší době je to ohlášená verze 7, která by měla vyjít v prvním kvartálu tohoto roku (i když se začínají ozývat hlasy o první polovině roku). Jejím hlavním tahákem je integrace s DB2, kterou bude možné využít jako další datové úložiště. Vzhledem k orientaci na velké firmy, které často tento produkt mají, se jedná o zajímavý krok, který ukáže nové možnosti ve vývoji aplikací. Naplánovány jsou také verze 8 a 9, které by se postupně měly přibližovat k produktům Workplace. Na otázku zda je to krok dobrým nebo špatným směrem si musí každý odpovědět sám.

Článek byl zveřejněn na světNotes.cz ve dvou částech - první, druhá.

Technorati: Články

0 Komentáře

Dokumenty nenalezeny