Blog Martina Humpolce

Podcasts in Lotus community

Martin Humpolec — Tue, 27 Jul 2010 09:00:00 +0200

There is more and more of them and I start to like them - podcasts about Lotus technology. If you don't know what podcast is - the talk audio recording.

This week in Lotus is the newest one and at the same time probably the one I like the most. Just plain talk about what happened in community during last week. Perfect and natural English so I have time to time serious trouble understand what's going on (especialy when they say some joke), but incredible amount of information is included.

The Taking Notes Podcast is the oldest one with more than 100 episodes. It is getting slower and slower and I'm not surprised - it really needs a lot of will to continue when you already spoke about everything twice. Anyway, each podcast is focused on something and I think that a lot of them are still relevant nowdays.

The 1352 Report started a while ago as well but I never really listed to it. Don't know why, it just didn't catch my attention.

The last one I occassionaly listen to is Chris Miller podcasts. They are usually pretty well technically focused and I like them because they talk about not so common stuff.

Would you like to find them all at one place, use the famous PlanetLotus, where you can find them all together. And I know, each episode usually takes about 1 hour but it is usually worth it. If for nothing else than your English.

Agendy služebn�ch cest

Martin Humpolec — Tue, 20 Jul 2010 09:00:00 +0200

Když jsme točili video o dalš�m modulu našeho syst�mu BOSS, dlouho jsme přem�šleli jak� n�pis d�t na jeho zač�tek. Modul se jmenuje jasně - TREX - ale to m�lokomu něco řekne.

Je to složenina slov Travel Expenses a slouž� to pro schvalov�n� cestovn�ch př�kazů, vy�čtov�n� proveden�ch služebn�ch cest včetně všech souvisej�c�ch n�kladů, schvalov�n� těchto vy�čtov�n�, sledov�n� vyplacen�ch a vr�cen�ch z�loh a dalš� a dalš�. A teď to cel� rozumně zkraťte. Prostě to nejde a tak jsme to nazvali agendy služebn�ch cest.

Takže pokud hled�te řešen� ve kter�m budete moci:

vytvořit cestovn� př�kaz
prov�st jeho schv�len� dle procesů, kter� si nastav�te sami
zvl�dnout tuzemsk� i zahraničn� cesty
evidovat vyplacen� z�lohy v různ�ch měn�ch
vyk�zat v�daje s respektov�n�m jejich omezen� (třeba u spropitn�ho)
nač�st v�pisy z platebn�ch karet pro v�daje
připojit doklady v elektronick� podobě, aby se neztratily
spoč�tat diety a kapesn�
schv�lit vy�čtov�n�
cel� ho za�čtovat a roz�čtovat na střediska a projekty
to cel� dostupn� pomoc� webov�ho prohl�žeče
v několika jazykov�ch mutac�ch

tak pak jste u n�s spr�vně. Pod�vejte se na kr�tk� video s představen�m produktu (nav�c s titulkami v angličtině), prostudujte si web s dalš�mi informacemi a nev�hejte se zeptat, pokud něco nen� jasn�.

Al Cafetero

Martin Humpolec — Thu, 15 Jul 2010 09:00:00 +0200

Nest�v� se mi to často, ale tady se stalo. M�m za sebou tři n�vštěvy, což pr� profesion�lov� mus� m�t, než nap�š� recenzi o konkr�tn�m podniku. Pokažd�m jsem si dal něco jin�ho a pokažd� byl nadšen.

M�m pocit, že poprv� jsem o Al Cafeteru slyšel už neuvěřitelně d�vno ve spojen� s ochutn�vkou čokol�dy (ve skutečnosti to nejsp�š bylo tak před půl rokem). Pak jsem si někde přečetl recenzi a nakonec po dlouh� době konečně dorazil osobně, abych je z nejrůznějš�ch důvodů navšt�vil v n�sleduj�c�m měs�ci ještě několikr�t.

Mal� �tuln� rodinn� nekuř�ck� kav�rnička - tak sami sebe tituluj� na jejich str�nk�ch. Mus�m souhlasit se vš�m.

Dohromady asi šest stolků (plus předzahr�dka, ale tam to ztr�c� kouzlo). Vkusně zař�zen�, nepřepl�can� a přitom zaplněn�, pokud m�te štěst� nebo jste si předem rezervovali m�sto můžete se rozvalit i na pohovk�ch.

Rodinn� - muž (Karel) a žena (Ant�nia), při m� prvn� n�vštěvě ještě maminka jednoho z nich. Jak kdyby měli role rozdělen� - Karel běh� po place a děl� k�vu, Ant�nia zařizuje pokrmy a v� o k�vě i čaji ještě v�ce detailů. Nevt�rav�, s neuvěřitelnou snahou pochopit co chcete i když to ani sami nev�te a občas až moc pokorn�, v�c razance by jim dle m�ho neškodilo.

Nekuř�ck�. Tady nen� co dodat, zakouřen� prostory nem�m r�d, tady je prostor zaplněn pouze WiFi s�t� dostupnou zdarma takže můžete i v klidu chvilku pracovat.

Kav�rnička. Ano, k�va je jedn�m z hlavn�ch položek na l�stku, z různ�ch oblast� a různ�m stylem připraven�. Na jednu věc se ale mus�te připravit vy - cukr v�m nedaj�, protože pr� kaz� chuť a je pak �plně jedno, co v�m uvař�. Když budete škemrat tak dostanete možn� ml�ko. Ale když budete tvrd�, tak dostanete i ten cukr. V každ�m př�padě to zkuste bez něj, je to �plně jin� z�žitek. J� tak zkusil čokol�du, ze zač�tku hrůza, ale na konci ... skvěl�.

Kromě k�vy maj� i čaje, v�na, rumy, čokol�dy, v�born� j�dla po cel� den a ještě lepš� z�kusky včetně dom�c�ho štrůdlu. Bohužel zrovna došel. U j�del ale pozn�te, že jde o kav�rnu - nemaj� tady nic velk�ho, sp�š drobnosti a sn�daně, kter� ovšem připravuj� cel� den. Ta vaj�čka se slaninou a čerstvou bagetou - poř�d na ně nemohu zapomenout.

A když už jste konečně naprosto naplněn� všemi těmi dobrotami, tak se projdete okolo stěn, vyberete nějakou tu k�vu, čaj nebo hrneček domů a už se těš�te, kdy se budete moci zase vr�tit. Tedy alespoň j� už se nemohu dočkat, až budu m�t zase důvod pro n�vštěvu.

Honzova pojistka

Martin Humpolec — Tue, 13 Jul 2010 09:00:00 +0200

Je jedna věc, kterou na cestov�n� nem�m r�d - v�běr cestovn�ho pojištěn�. Č�stečně jsem tomu unikl zaplacen�m cestovn�ho pojištěn� k platebn� kartě, ale to nezahrnuje vše a občas je potřeba se dopojistit.

Udělat si obr�zek a srovnat pojistky je běh na dlouhou trať. Existuj� k tomu servery, kter� pomohou, ale zat�m jsem s ž�dn�m nebyl spokojen, vždy mu něco chyb�, divně se ovl�d� a ve fin�le najdu na webu pojišťovny �plně jinou sazbu.

Relativně čerstvě se nyn� objevila HonzovaPojistka, kter� by mě mohla tohoto tr�pen� ušetřit, protože na prvn� pohled děl� vše co potřebuji.

Um� srovnat nab�dky např�č pojišťovnami (v současn� chv�li jich srovn�v� 15), zvl�dne i celoročn� pojistky, okamžitě mohu porovnat limity a dokonce je i filtrovat dle sv�ch potřeb a co mě vždycky těš� nejv�c - na ikonk�ch přesně vid�m, co je v pojistce zahrnuto a m�m i odkaz na všeobecn� podm�nky, kter� ve fin�le hrozně r�d studuji. Str�nky nav�c slibuj� pravidelnou aktualizaci, takže by měly podchytit všechny prob�haj�c� reklamn� akce a zv�hodněn� ceny.

Do budoucna n�s pr� ček� i možnost podělit se o zkušenosti s jednotliv�mi produkty (i když si to nedok�žu moc rozumně představit, budou si lidi ps�t "tihle mi neproplatili ukraden� zavazadla, kter� jsem neměl vůbec pojištěna"?) a poradny, kam budou přisp�vat samotn� pojišťovny sv�mi radami. To zn� dobře, zvl�šť pokud je bude někdo korigovat.

Pokud se na to pod�v�m z pohledu IT odborn�ka (kter�m pr� jsem :-)), jsem nadšen jednoduch�m uživatelsk�m rozhran�m; potěšen př�tomnost� blogu, kde se dozv�m o dalš�ch v�vojov�ch pl�nech (pr� bude i životn� pojištěn�, to jsem zvědav) a pravděpodobně i o novink�ch vztahuj�c�ch se k pojištěn� obecně; a konečně jsem unešen možnost� okamžitě nahl�sit chybu na str�nce. To je věc, kter� na většině webů chyb� a protože najdu chybu skoro vždy, tak mi uděl� opravdu radost, pokud ji mohu rovnou nahl�sit. Nav�c dostanete informaci o jej�m vyřešen� a dostat takovou informaci do hodiny od nahl�šen� - klobouk dolů.

HonzovaPojistka patř� do skupiny projektů ChytryHonza, kam patř� i server HonzovaHypoteka, poskytuj�c� obdobn� služby, byť č�stečně v offline režimu, pro nab�dku hypot�k. Když na ty lidi za těmi servery koukne člověk trochu l�pe tak zjist�, že mezi nimi nen� vůbec ž�dn� Honza a cel� je to zjevně opravdu nads�zka, protože Honzy u n�s m�me r�di a pravděpodobně se tak str�nky budou dobře pamatovat. Ostatně Jiř� Pat�k, obchodn� ředitel webu, k tomu s�m ř�k�: "Chytr� Honza je projektem pro všechny Čechy, kteř� chtěj� b�t jako česk� Honza – chytře zjistit potřebn� informace při vynaložen� minim�ln� n�mahy.“

Tak ať se jim dař� a nezaniknou, protože je hodl�m př�ště využ�t už v praxi. Cestovn� pojištěn� online m�m snad pro sv� dalš� cesty vyřešeno.

Cafe de Paris

Martin Humpolec — Thu, 24 Jun 2010 09:00:00 +0200

Dalš� restaurace na našem seznamu k navšt�ven� - Cafe de Paris na Mal� Straně. Podle n�zvu by člověk tipoval malou hogofogo kav�rnu a m�sto toho projde trochu podivn�m průchodem do pěkn�ho dvorka, kde s�dl� tato restaurace, nab�zej�c� na j�deln�m l�stku pouze minimum j�del, takže v�běr je velice snadn�.

Na internetu snad nejde nal�zt jedin� česky psan� čl�nek, restaurace je v�c vyhl�šen� mezi cizinci žij�c�mi v Česku. V době naš� n�vštěvy to mohlo b�t tak půl na půl, ale vůbec to nevad� - obsluha se věnujeme každ�mu stejně dobře.

V�běr j�del je omezen�, což ale neznamen�, že budete vyb�rat rychleji. My nakonec skončili u cibulačky se s�rem, hověz�ho steaku s "hranolky" (pr� jim neradi ř�kaj� hranolky, protože jsou v�razně lepš� než hranolky), parmaz�nov�ho rizota s houbami a Cr�me br�l�e (jsem si to musel zkop�rovat z jejich str�nek, s�m bych to nenapsal) jako dezert.

Obsluha je př�jemně živ�, trošku drz� (nicm�ně tak př�jemně a v mez�ch normy), dok�že poradit a hlavně se objevuje v rozumn�ch intervalech, takže člověk nem� pocit, že na n� mus� čekat nebo že ho naopak hon�.

Pol�vka byla v�born� doprov�zen� čerstvou bagetou, před steaky n�s ještě čekal sal�t, kter� n�s trochu zaskočil, ale stačili jsme ho spoř�dat předt�m, než přišly vlastn� steaky. Steaky samy o sobě - nejsou vůbec špatn�, hranolky jsou tak� dobr�, ale že by to byla zase extra tř�da, kterou jsem nikdy nejedl, to bych neřekl. Pr� je to nav�c všechno bio, což mě tedy vůbec nic neř�k�, j� sn�m v podstatě všechno, co na tal�ři najdou.

Fajn je serv�rov�n� - j�dlo nepřinesou na tal�ři, ale serv�ruj� ho z t�cu, kter� odkl�daj� na ohř�vač, aby bylo poř�d tepl�, a průběžně se objevuj� a přid�vaj�. Což bylo určitě fajn v tom chladn�m dni, že jsme to nejedli studen� a zaj�mav� je, jak to člověk j� po trošk�ch tak se mi zd�lo, že do sebe dok�žu poř�d něco dostat, takže jsem se musel s�m m�rnit.

Rizoto nebyla ž�dn� hutn� kaše, jak jsme občas zvykl� u n�s, ale bylo v�c kr�mov� a velice chutn�, jako ostatně i zm�něn� z�kusek, kter� nejsem schopen napsat natož vyslovit.

Posezen� na dvorku je fajn, hr�la n�m př�jemn� hudba, ani nahlas ani potichu, maj� připravenou pergolu i vyt�pěn� na chladn� dny a př�padně se d� ukr�t dovnitř domu, kam jsme se tedy ostudně nebyli ani pod�vat.

Př�ště až se budeme toulat po Mal� Straně, tak se asi zatoul�me opět, člověk by ani neřekl, kolik tahle čtvrť m� tajn�ch zakout� a restaurac� na každ�m rohu - to je snad ještě horš� než Žižkov.

Světov� poh�r ve vodn�m slalomu

Martin Humpolec — Tue, 22 Jun 2010 09:00:00 +0200

Po dvou letech n�s opět na kan�le v Troji čekal z�vod světov�ho v�znamu - tentokr�te ve vodn�m slalomu. Akce byla zjevně hodně důležit�, pod�l cel�ho kan�lu byly rozesety televizn� kamery, kter� zajišťovaly sestřih př�mo na velk� pl�tno na m�stě, ale hlavně přenosy do zahranič�.

Důležitost akci dodala i nutnost akreditace pro vstup na ostrůvek na druh� straně kan�lu. Akreditaci šlo naštěst� zajistit dost snadno a byl to dobr� n�pad - člověk se dostal na m�sta, kam byl norm�lně vstup zak�z�n a odkud bylo vidět l�pe než z tribun, a tak� nemusel platit vstupn� na celou akci :-)

Cel� akce měla pěkn� sp�d, jezdily se semifin�lov� a pak fin�lov� j�zdy v singlech, deblech a na kajac�ch. Moder�toři mleli rychle a k věci, byli až neuvěřiteln�, jak to stihli cel� dny upov�dat.

Vlastn� akce přinesla n�dhernou pod�vanou - s�lu, kter� by mohla p�dla l�mat; triky a riskov�n� d�ky kter�m se občas branka projela neuvěřitelně rychle; odhodl�n�, kdy se z�vodnice raději vracela po eskymov�n� o dvě branky zpět než aby se j� započ�taly trestn� vteřiny i snaha potěšit div�ky, kdy se z�vod odjel s vodou v lodi, kter� se tam dostala po spadnut� špricky. Bylo opravdu na co koukat.

Videa z jednotliv�ch j�zd je možn� shl�dnout na str�nk�ch z�vodu, stejně jako v�sledky. Důležit� je, že i my letos nalovili nějak� medaile - Štěp�nka Hilgertov� bronz, Luboš Hilgert stř�bro a Michal J�ně zlato.

PDF Signer

Martin Humpolec — Thu, 17 Jun 2010 09:00:00 +0200

Od verze 8 se Lotus Notes rozš�řily o postrann� panel, do kter�ho je možn� vkl�dat různ� miniaplikace. A od t� sam� verze všichni přem�šlej�, k čemu ten panel opravdu rozumně a smysluplně využ�t, aby tam nebyl jen tak.

DIGI TRADE na letošn�m Symposiu prezentoval nově vyvinut� widget, kter� slouž� k snadn�mu a rychl�mu opatřen� PDF souborů elektronick�m podpisem.

Způsob použit� je jednoduch� - nainstalovat, nastavit elektronick� podpis a použ�vat. V bočn�m panelu se nab�zej� vaše disky a PDF soubory na nich uložen�, kter� stač� nat�hnout buď do dokumentu v Lotus Notes (třeba do emailu) nebo i přet�hnout na plochu nebo jin� um�stěn� mimo LN. Ve zlomku vteřiny je vybran� soubor opatřen vaš�m elektronick�m podpisem, aniž by bylo nutn� někde něco otev�rat či potvrzovat a můžete odes�lat. Třeba do Datov�ch schr�nek, kter� elektronick� podpisy sice př�mo nevyžaduj�, ale spousta lid� je r�da použije. Samozřejmou funkcionalitou je v�cen�sobn� podepisov�n� jednoho PDF souboru.

Pokud se chcete pod�vat na praktickou uk�zku, můžete využ�t toto video.

PS: PDF Signer je placen�m pluginem od společnosti DIGI TRADE.

Co dok�že Adobe Acrobat?

Martin Humpolec — Tue, 15 Jun 2010 09:00:00 +0200

V r�mci pravideln�ch sn�dan�, kter� poř�d�me pro z�jemce v DIGI TRADE, jsme tentokr�t prezentovali produkt Adobe Acrobat a jeho možnosti. Trochu netradičn� t�ma, protože sn�daně jsou většinou zaměřeny na produkty Microsoft. Lid� toto t�ma v každ�m př�padě oslovilo dost a bylo plno, ostatně jako skoro vždycky, někter� t�mata mus�me dokonce několikr�t opakovat.

Na dalš�ch sn�dan�ch už v�me, že n�s ček� pov�d�n� o online služb�ch Microsoftu (BPOS) a efektivn�m zabezpečen�m emailov� komunikace pomoc� produktu Forefront. V�ce o připravovan�ch t�matech najdete na našem webu.

Zpět k Acrobatu a k tomu, co jsem si zapsal. Z�klady asi zn�me všichni - PDF je ISO form�t (ISO 19005-1), multiplatformn� a multijazyčn�, jehož c�lem bylo v poskytnout elektronickou obdobu pap�ru. D�ky ISO standardu je zajištěna dlouhodob� čitelnost form�tu a nemůže se tak st�t, že někdy v budoucnu by tyto soubory (ve form�tu PDF-A) nešlo přeč�st, protože to ž�dn� aplikace nebude umět.

Vlastn� PDF se skl�d� z několika vrstev - prezentačn�, business logika a formul�ře, koment�ře a př�padně dalš�. D�ky těmto vrstv�m je na sebe v podstatě možn� kupit informace, podepisovat je elektronick�mi podpisy, něco dopsat či přidat a znovu podepsat, takže je doložiteln�, jak to v jednotliv�ch okamžic�ch vypadalo.

Adobe Acrobat existuje ve verz�ch Standard, Pro a Pro Extended a liš� se v možnostech, kter� nab�zej�. Může tak b�t možn� do PDF přev�dět nejenom "běžn�" dokumenty, ale i dokumenty ze skeneru, webov� str�nky nebo dokonce 3D data z CAD v�kresů (a pak s nimi v Readeru točit, vyp�nat vrstvy, ps�t koment�ře, ...). V�hodou je, že pro převod nemus�te m�t aplikace, ve kter�ch soubor vznikl, ale Acrobat s�m je um� přeč�st, v př�padě v�kresů určit kter� vrstvy v�s zaj�maj� a přev�st pouze ty.

Př�mo v něm existuje modul pro OCR, kter� um� respektovat jazyky, ve kter�m je dokument vytvořen a m� pro ně př�slušn� slovn�ky, um� respektovat rozdělen� slova a dalš� vychyt�vky. Po rozpozn�n� textu je pak v jedn� vrstvě uložen zdrojov� naskenovan� obraz a v dalš� vrstvě je pak rozpoznan� text, takže je možn� v něm fulltextově vyhled�vat (a vyhledat to um� i rozdělen� slova).

Psac� stroj je celkem fajn funkcionalita, kter� umožňuje př�mo do naskenovan�ch formul�řů vypsat �daje, přestože ten obr�zek nen� rozpozn�n jako formul�ř. Nebo můžete zapnou rozezn�v�n� formul�řů a pak se zamysl� a přid� formul�řov� pole tam, kde si mysl�, že by měly b�t. Nav�c je možn� u každ�ho pole nastavit jeho typ a masku. A pak je možn� je vyplnit i v Readeru. Co teprve dynamick� formul�ře, třeba pro ž�dost o vizitku, kdy si člověk zad� jm�no, vybere oddělen�, automaticky se dopln� dalš� věci a ještě ke všemu vid� rovnou n�hled, jak bude vizitka vypadat. Schv�len� - př�mo pomoc� tlač�tka v Acrobatu, kde dojde k odesl�n� emailem nadř�zen�mu, kliknut�m schv�l� a už se to odes�l� do v�roby.

Formul�řů v každ� firmě vymysl�te asi spoustu, někter� použit� jsou trochu překvapuj�c�. Někde v tom p�š� z�pisy z jedn�n� - co ř�dek to jeden bod, je možn� je dynamicky přid�vat, použ�vat připraven� kategorie. Nebo použit� jako spis, do kter�ho se přid�vaj� dalš� soubory, je možn� ho zaheslovat a v jednom PDF m�t vše. Poř�d je to fulltextov� a lze v tom vyhled�vat. Skoro mě zlomil, tohle jednoduch� navrhov�n� formul�řů vypad� hrozně fajn, vyplnit je může kdokoliv s Readerem, takže ani cenově to nen� nic hrozn�ho.

Archivace emailů z Outlooku - vznikne PDF dokument, kde jsou jednotliv� ř�dky pro emaily, ve spodn� č�sti je pak n�hled na email včetně př�padn�ch př�loh. Velice hezk�.

Byl to rychl� průlet t�m, co Acrobat um�, pr� se o tom d� mluvit cel� den. A pak se d� dalš� den pov�dat o Adobe Live Cycle. Mus�m ř�ct, že pěkn�, standard použiteln� a poslateln� komukoliv, rychl� n�vrh formul�řů s logikou, elektronick� podpisy, bezpečnost. Je toho dost co to um�, určitě jeden produkt, o kter�m se d� přem�šlet pro nasazen� ve firmě. A nemus� to b�t drah�.

Praktick� uk�zky použit� při prezentaci jsou dostupn�, po rychl� registraci, na webu Adobe.

Co čtete za noviny, časopisy, weby?

Martin Humpolec — Thu, 10 Jun 2010 09:00:00 +0200

Pochlubte se jak� časopisy, noviny nebo webov� str�nky čtete (a zda vůbec).

Přem�šl�me o vhodn�m m�stě pro inzerci a chtěli bychom vědět, co lid� opravdu čtou, protože informace o n�kladech a demografick�m složen� čten�řsk� obce jednotliv�ch časopisů asi nen� možn� br�t za bernou minci. K tomu je spousta zaj�mav�ch webov�ch str�nek, o kter�ch se možn� obecně nev�, ale mohou b�t zaj�mav�.

Tak co, porad� a poděl�te se o zaj�mav� zdroje informac�?

Osteria Da Clara

Martin Humpolec — Tue, 8 Jun 2010 09:00:00 +0200

Tak jo, budu ps�t i o j�dle. Jen těžko budu schopen použ�vat složit� slov�čka jako Cuketka a pravděpodobně nebudu ps�t o tom co jsem uklohnil s�m jako Anna Grosmanov�. Ale když už Jana vystřihuje z novin ty hodnocen� restaurac� a občas do někter� vyraz�me, tak proč bych se nepochlubil, kde bylo fajn. Což možn� znamen�, že o těch negativn�ch zkušenostech ani ps�t nebudu, ale kdo v�.

Tou prvn� restaurac� na našem seznamu byla Osteria Da Clara. Cuketka ji ve sv� recenzi celkem vychv�lil a tak jsme vyrazili natěšen�.

Co jsme udělali dobře byla rezervace - restaurace je minim�lně večer opravdu celkem našlapan� a tak je fajn m�t m�sto zajištěn�. Naproti tomu studovat j�deln� l�stek předem na webu nem� valn� smysl - kromě st�l�ho j�deln�ho l�stku (což je ten na webu), maj� v restauraci ještě dvě cedule, na kter� p�š� aktu�ln� speciality (a j�dla jsou na každ� ceduli jin�). N�pad je to dobr�, když přijdete v okamžiku, kdy je restaurace pr�zdn� a vy se po n� tak proch�z�te od ceduli k ceduli a přem�šl�te, co je lepš�, tak je to skvěl�. Když je to pak plnějš� tak už to nen� tak fajn, ruš�te ostatn�, občas se prod�r�te, ... ale n�m se to l�bilo (tedy přišli jsme do t� pr�zdn� restaurace).

Obsluha byla na �vod trochu pomalejš�, ale postupně se rozjela a byla velice vstř�cn�. Vysvětlili n�m, že maj� jenom jeden spor�k, takže v�c jak 4 různ� j�dla najednou ale opravdu neudělaj�. Umožňuj� a nab�zej� sd�len� j�del, což jsme s radost� přijali - na stole se za chvilku objevily velk� tal�ře, před n�mi menš� a postupně jsme si brali, co n�m chutnalo. To je tak� asi jedin� cesta, jak přež�t všechny ty chody, kter� by spr�vně měly n�sledovat.

Chutnalo n�m vlastně všechno co jsme si objednali a tak jsme postupně vyzkoušeli několik pol�vek, těstoviny i masa. Jakkoliv to na prvn� pohled nevypad�, tak porce jsou relativně solidn� a najedli jsme se dobře. Cel� jsme to završili dom�c�mi kol�či (opět v�born�) a k�vou, kter� sice nebyla špatn�, ale vypadala dost hrozivě - pr�ce s ml�kem by si zasloužila v�razně vylepšit.

No a teď přem�šl�me, kdy si to tam vyraz�me zopakovat, protože jsme byli nadšeni.

BOSS Newsletter červen 2010

Martin Humpolec — Thu, 3 Jun 2010 09:00:00 +0200

Přem�šleli jsme, jak naše z�kazn�ky l�pe informovat o novink�ch, kter� se objevuj� v našem syst�mu BOSS, a vymysleli pos�l�n� pravideln�ho newsletteru. Nic objevn�ho, všichni to tak dělaj�, ale my stejně m�me radost a douf�me, že n�m toto odhodl�n� vydrž� i do budoucna.

V prvn�m č�sle představujeme co to vlastně ten BOSS je a co vše um� s�m od sebe, vložili jsme obr�zek, ze kter�ho jsou tušit dalš� existuj�c� moduly, detailněji popsali zbrusu nov� modul pro Spr�vu sd�len�ch složek, přiložili odkaz na video o Datov�ch schr�nk�ch a pochlubili se č�st� referenc�.

Cena řešen� byla př�jemn�. Lepš� však bylo, že jsem nemusel školit uživatele, protože BOSSe začali použ�vat intuitivně. (Vladim�r Cabalka, Lucas Varity)

Odkaz na stažen� prvn�ho č�sla: BOSS Newsletter červen 2010.pdf

Dojmy z Lotus Symposia 2010

Martin Humpolec — Tue, 1 Jun 2010 09:00:00 +0200

Je za n�mi - dalš� ročn�k Lotus Symposia. Zase to bylo jedno z těch větš�ch, pr� bylo přes 300 přihl�šen�ch a nakonec dorazilo v�c jak 250 lid�, takže se musely přistavovat dalš� židle. A možn� i z toho důvodu se IBM letos rozhodla př�sně limitovat počet �častn�ků od partnerů a všechny nepovolen� zpoplatit č�stkou 990,-, což jsou pr� n�klady na jednu osobu. To jen tak, ať si všichni hned na zač�tku uvědom�te, kolik do v�s IBM investuje a to v tom nejsou započteny hodiny str�ven� nad př�pravou ze strany IBM ani partnerů, pouze pron�jem prostor a zajištěn� občerstven� (a občerstven� bylo letos dostatek a po celou dobu, za což je pochvala).

Twitter byl i letos v pohotovosti, ale počet aktivn�ch uživatelů je poř�d mal� na to, aby to mělo nějak� re�ln� př�nos. Pokud se někdo chce vr�tit k prezentac�m tak budou k dispozici u IBM, video z�znam ani letos bohužel nebyl, k tomu je budeme muset ještě dotlačit. Ale jedna z ot�zek v dotazn�ku byla, zda by se lid� chtěli z�častnit vzd�leně, takže se možn� i toho videa dočk�me.

Přesn� program se i letos objevil sp�š později než dř�ve, ale asi nikdo z n�s na něj doopravdy nečekal, důležit� nen� vědět co bude, ale z�častnit se (možn� se v tom ale IBM m�l�).

Zah�jen� konference si vzal na triko Byron Lawson a Američana v sobě nezapřel. Sršel energi�, angličtina z něj šlehala na všechny strany a j� hodně přem�šlel, kolik lid� mu opravdu rozum�. Z prezentace byly vidět dvě zaj�mav� věci - reference a mr�čky. Reference n�s prov�zaly i po zbytek dne, kdy (a podle mě to v předchoz�ch ročn�c�ch neb�valo nebo alespoň ne tak moc) po skončen� každ�ho bloku jsme se dozvěděli, kdo dan� technologie použ�v�. A to bylo fajn. Mr�čky (cloudy) se objevily tak� už tady s informac�, že je to hlavně pro ty, kdo danou technologii použ�vaj� čas od času a nem� smysl ji tedy implementovat interně. To je asi poprv�, co jsem slyšel takov� zdůvodněn�. V každ�m př�padě LotusLive byl pr� vyhodnocen jako nejlepš� cloudov� řešen� roku 2009 pro organizace.

Když jsem ho tak na p�diu pozoroval (a pak i Manfreda), tak mi došlo, že cel� symposium je vlastně pouze v rukou dvou mlaďochů, kteř� ho sp�chli od A do Z. Sp�chli ho moc pěkně, ale sp�š jsem si uvědomil, že většina lid� v s�le byla starš� než oni a že u n�s vlastně tihle starš� zkušen� borci hodně chyb� a moc se nechtěj� ukazovat, což asi nen� dobře.

Lotus Knows - trochu jsem minul zač�tek konference, takže netuš�m, zda na to bylo nějak zvl�šť upozorněno, ale videa z t�to s�rie n�s prov�zela v podstatě po každ� přest�vce. Že by se to ofici�lně dostalo do Česka m�sto Chytr� planety?

Lotus Notes a Lotus Domino

Prvn� česk� prezentace je tu. Trochu šok po tom energi� nabit�m Američanovi, Tom�š V�vra působil trochu rozpačitě a unaveně, absolutně nenabit� energi� a přesvědčen�m. Stejně tak jsem na zač�tku přem�šlel, kdo je vlastně v publiku - podle prezentace lidi, kteř� o t�to platformě nikdy neslyšeli, což asi nebyla �plně pravda.

Vlastn� prezentace mě ale nadchla - kluci �plně zapomněli na klasicky nudn� IBM slidy a svou prezentaci pojali ve stylu Steva Jobse. Čist�, pr�zdn� slidy, dost obr�zků, kr�tk� a snadno zapamatovateln� hesla. To mě opravdu nadchlo. Zas na druhou stranu, u někter�ch č�sel se mohou lid� pt�t, zda jsou opravdu zaj�mav�.

Opravdu někoho zaj�maj� marketingov� č�sla jako "o 147% lepš�" či "$72M �spor"? Lokutus

Ale zpět, co jsme se vlastně dozvěděli? Upozornili na zjednodušen� licencov�n� - m�sto b�val�ch 11 licenc� jsou nyn� jenom 2 (Messaging CAL a Enterprise CAL). Licence v sobě zahrnuj� i spoustu dalš�ch IBM produktů, což je př�jemn� a zač�n� mi to připom�nat styl Microsoftu, kter� to tak� nah�z� na jednu hromadu a kupuje se to dohromady. O Lotus Designerovi zdarma jste už asi slyšeli - jde na něm zdarma testovat a vyv�jet aplikace v neprodukčn�m prostřed�.

Zazněly tak� tři způsoby nasazen� Domino serveru - na sv�m hardwaru (nejčastějš�), na dodan�m hardware (pravděpodobně Lotus Foundation) a již zm�něn� cloudy (mysleli ten od Amazonu?).

Ve verzi 8.5.1 je kompletně přepracovan� spellchecker a je dostupn� i v češtině, mus� se však doinstalovat dodatečně. O možn�m použit� XPages i na klientsk�ch stanic�ch jste možn� už slyšeli tak� předt�m, ale je ot�zkou, kolik lid� vlastně tuto funkcionalitu použ�v�, zda se opravdu naše způsoby v�voje měn� nebo jsme r�di, že poř�d funguje to star�, co už um�me. Co vy, chcete po dodavatel�ch, aby je použ�vali nebo je v�m to vlastně jedno?

Petr Kunc uk�zal kr�sně v praxi změny ve vyhled�vac�m pol�čku. Je to jasn�, všichni v�me, že lze vyhled�vat v libovoln� aplikaci, ale až když v�m to uk�že, jak se to třemi kliknut�mi nastav� a co to znamen�, tak to plně docvakne. Dalš� pěkn� věc byl widget People Pad, kter� použ�vaj� interně v IBM. Luxusn� věcička, uk�že detaily o lidech, se kter�mi si p�šete, dohled� a zobraz� organizačn� strom, abyste rychle viděli vz�jemnou vazbu a dalš� a dalš� detaily. Vypad� to opravdu pěkně, před lety takto ukazovali Atlas a hle, ta věc už se d� koupit.

Praktick� integrace se Symphony pomoc� uk�zek z Notes of a Symphony Plug-in. Funguje to neuvěřitelně hezky, je to kr�sně připraven� a podle všeho d�ky tomu i uživatelsky použiteln�, bez z�sahu program�tora. Takže sami můžete tvořit dokumenty na z�kladě dat z aplikac� Lotus Notes. A chyst� se na n�s třet� verze Symphony, zat�m je v betě, ale zkoušet už můžete.

Novinky ve verzi 8.5.2

Tak tady všichni ožili a začaly šustit bloky. P�r informac� už předem pros�klo na bloz�ch, ale tady to bylo hezky pohromadě a vypadalo to kr�sně. Ostatně nen� se co divit:

v�cevl�knov� replikace, kdy replikujete v�c datab�z� najednou
automatick� uzavřen� emailu když na něj odpov�te/přepošlete ho
nejčastějš� adres�ti se nab�zej� při vyhled�v�n� nahoře (a jdou odebrat)
export emailů do EML form�tu
možnost zobrazen� aktivit z Lotus Activities v kalend�ři
priv�tn� kontakty
přepos�l�n� priv�tn�ch skupin a pracovišť a jejich import u př�jemce
vylepšen� kalend�ř pro iPhone Traveler a podpora iPadu

Lotus Protector

Dalš� cizinec, v půlce dne ho asi nikdo nečekal. Znamen� to, že Lotus Protector v Česku nikdo vlastně neum�? Nevad�, Manfred Stadler ho odprezentoval velice hezky, zm�nil důležit� č�slo (2000$ ročně na uživatele jsou pr� n�klady na SPAM a dalš� nevyž�danou poštu), pochlubil se 99,5% �spěšnost� (dle ICSAlabs) Protectoru v nal�z�n� těchto špatn�ch emailů a tak� se pochlubil, že IBM do něj zapracovala svou speci�ln� technologii.

Druhou č�st� bylo představen� Lotus Protectoru for Mail Encryption. Věc, kter� (pokud uživatel� chtěj�) šifruje emaily po cel� cestě tak, aby se o to uživatel nemusel starat. Samo si to zajist� veřejn� kl�če protistrany a zvol� ten nejlepš� způsob (nav�c je kompatibiln� s PGP). Poř�d jsem jeho v�hody zcela nedocenil, ale můžete si poslechnout podcast, kde se dozv�te v�c.

Lotus Sametime

Všechny produkty se vylepšuj� a tento tak�. Jedn�m z největš�ch hitů byla informace, že nov� webov� klient již nen� vyvinut v Java, ale př�mo v HTML, stejně tak rozhran� pro webov� konference. Konference ostatně nemiz� po skončen�, ale zůst�vaj� uloženy na serveru pro pozdějš� použit�, je možn� je rovnou zaznamen�vat a při konferenci použ�vat sd�len� aplikac�, prezentaci souborů, video přenosy �častn�ků, diskuze a historie všeho co se dělo.

Informace o př�tomnosti jde jedn�m kliknut�m zapnout v dodan�ch aplikac�ch (i od partnerů), o p�r kliknut� složitějš� je konfigurace na webov�ch str�nk�ch - vlastně se jenom přid� DIV s vhodn�mi parametry. Stejně tak je možn� integrace do Microsoft Outlook a pr� okolo 40% z�kazn�ků to kvůli tomu pořizuje.

Nov� jsou i použit� kodeky, těšit se tak můžeme na H.264 a G.722.1, což by mělo přin�st z�zračn� zlepšen� v kvalitě. Upozornili i na možnost připojen� v�ce komunit k jednomu klientovi, což ale nen� licenčně dovoleno v edici, kterou dost�v�te zdarma k Lotus Notes.

Jak to všechno zn� neuvěřitelně nudně, tak tady se Petr už začal rozj�ždět a vtipkovat a lid� se sm�li, konečně to z�skalo poř�dnou šť�vu (ani nen� divu, když je schopen komunikovat přes Sametime s�m se sebou).

Lotus Connections, Lotus Quickr

Soci�ln� software t�hne d�ky obměně pracovn�ků, ti mlad� pr� nic jin�ho než facebook neznaj� a jak se jim ned� něco podobn�ho, tak jsou nespokojen�. No nev�m, mě ty jejich produkty zat�m snadnost� použ�v�n� neoslovily.

A už to jelo - blogy, wiki, z�ložky, soubory, profily. Hmm, ukažte mi vašeho kolegu, kter� ten blog a wiki bude plnit, ukl�d�n� z�ložek a souborů věř�m v�c. A hled�n� v profilech je moc pěkn�, pokud je m�te č�m naplnit. Ve spoustě společnost� nejsou schopni d�t dohromady ani organizačn� strukturu, natož č�m se kdo zab�v� a v čem je dobr�. A lidi sami to zad�vat nebudou.

Co se použ�t d� a smysl to d�v� jsou Activities - č�st Lotus Connections, kter� se d� nasadit sama o sobě a d�ky kter� si můžete l�pe organizovat pr�ci na konkr�tn�ch projektech a na jednom m�stě sd�let všechny dostupn� informace a �koly a sledovat jejich plněn�. Někteř� lid� jsou t�m tak nadšeni, že to použ�vaj� sami, protože se jim to v tom prostě l�pe organizuje.

Čekaj� n�s Connections Next (pravděpodobně verze 3), kde by mělo b�t v�razně vylepšeno doporučov�n� lid�, odkazů, blogů a dalš�ho podle toho, č�m se zab�v�te a mohlo by v�s zaj�mat. Přibude diskuzn� f�rum a j� zač�n�m m�t pocit, že ten rozd�l od Lotus Quickr se zmenšuje č�m d�l t�m v�c. Ostatně podle rozhovorů s lidmi m�lokdo z nich pochopil poř�dně rozd�l mezi Quickr a Connections, prostě soci�ln� software a spl�v� to dohromady.

Na podzim n�s ček� i nov� Lotus Quickr, kde by se měl vylepšit vzhled, nahr�v�n� souborů, vložen� editor, verzov�n� a větš� integrace s ECM produkty.

A kdo si to chce vyzkoušet v praxi, tak kromě zn�m�ho Greenhouse je možn� využ�t i komunity na developerWorks.

Reference

Reference se t�hly cel�m dnem, někter� byly hodně hezk� a spousta lid� o nich moc nev�. Takže Lotus Notes použ�v� třeba Policie ČR pro vyšetřov�n� a evidenci nehod v cel� republice (věděli jste?). Využ�vaj� i WebSphere Portal, na kter�m maj� vystaven syst�m pro evidenci uměleck�ch děl. Lotus Notes použ�vaj� i BVV (Brněnsk� Veletrhy a V�stavy) nebo RaiffeisenBANK. Již zm�něn� port�l použ�v� třeba Alliance Healthcare, Město Liberec nebo TSK Praha. Tuš�m že prvn� reference Lotus Connections je ve společnosti AOPK, kter� m� pobočky rozm�stěny po cel� republice.

Odpoledne

Je asi oškliv� cel� odpoledne shrnout do jedn� kapitolky, ale třeba se to povede.

Na zač�tku se představil Sutol, kter� se v posledn�ch dnech otevřel veřejnosti. Navnadili lidi na připravovan� semin�ře a podzimn� konferenci a možn� je trochu zchladili informac�, že členstv� bude placen�. Nech�me se překvapit, kolik lid� vstoup�.

Honza Krejc�rek z DIGI TRADE mluvil o widgetech a k čemu je možn� je opravdu a prakticky využ�t. Př�klad se sledov�n�m serverů byl pěkn�, praktick� uk�zky několika vybran�ch ještě lepš� a pak uk�zal tři věci z vlastn� d�lny - vyhled�v�n� osob v libovoln�m LDAP adres�ři, evidence v�kazů pr�ce a konečně, v době Datov�ch schr�nek hodně zaj�mav�, podepisov�n� pdf souborů prost�m přetažen�m do LN dokumentu. Kr�sa, zač�n�m ty věci v bočn�m panelu m�t č�m d�l t�m raději.

Cubeteam zastoupen� Danem Vr�nou předvedl praktick� využit� Lotus Activities. Dan to uvedl kr�sně, neuvěřitelně skeptickou řeč� k čemu to tak může b�t dobr� a skončil optimisticky pov�d�n�m jak to za 140 minut nainstalovali. A pak už n�s čekalo video, ve kter�m uk�zal jak přesně a k čemu to použ�vat - jo, tahle věc d�v� smysl.

BlackBerry v pod�n� společnosti System4u. Pov�d�n� o technologii nebylo špatn�, ale představen� produktu Dysant Mobilizer, kter� v re�ln�m čase zpř�stupňuje Lotus aplikace na BlackBerry opravdu přit�hlo pozornost. Vypad� to skoro jako poh�dka. Mimochodem zpř�stupněn� aplikac� na mobiln�ch zař�zen� pr� d�v� praktick� smysl, protože se pak třeba v�c fakturuje - pokud lid� mohou zapsat v�kaz pr�ce ihned, tak na to nezapom�naj� a zjist� se, že toho odpracovali v�c, než si mysleli.

Aleš Lichtenberg z KAISER DATA ukazoval Lotus Traveler v praxi a zmiňoval se i o nov� verzi, kter� bude podporovat Android. A shodou okolnost� na Sutolu o tom vyšel čl�nek. Současně n�s v nov� verzi ček� pl�novan� synchronizace nebo server pro Linux. A vidět naživo Sametime na mobilu je tak� hezk�.

Pomalu se bl�ž�me ke konci a Ondřej Fuxa z YOUR SYSTEM pov�d�n� o propojen� Lotus Notes a dalš�ch syst�mů. Nen� to špatn�, ale pak najednou osv�cen� a pov�d�n� o Tivoli Directory Integr�toru. Tahle věc je zdarma v ceně LN a neslouž� pouze (překvapivě) k synchronizaci adres�řů, ale libovoln�ch dat. Omezen� je jedin� - hlavn� zdroj nebo c�l dat mus� b�t v Dominu, ale jinak synchronizujte s č�m chcete. Skoro by se chtělo ř�ct zapomeňte na DECS nebo LEI (pokud to nechcete v re�ln�m čase) a použ�vejte toto, m� to konektory v podstatě všude.

Co n�s čekalo v pozdn�m odpoledni, kdy se s�l pomalu vyprazdňoval a lid� už neměli energii? Třeba spojen� Quickr a FileNet (VUMS Legend), implementace port�lu (DNS) nebo praktick� využit� Connections (IBA) (což bylo hodně podobn� s prezentac� dopoledne i když ot�zky proč to použ�vat byly kladeny spr�vně a d�valy velk� smysl). Ale tady už jsem si nic nezapsal, tužka obdržen� r�no přestala ps�t a nic zaj�mav�ho mě netrklo, abych si to poznamenal.

Konec

Rozešli jsme se ihned po skončen� posledn� prezentace. Nečekala n�s ž�dn� panelov� diskuze, raut�k ani nic podobn�ho. To je možn� trochu škoda, ot�zky by si prostor zasloužily a raut�k ch�pu, že stoj� dost peněz.

Jen hrstka zůstala ještě d�le, aby popov�dala a cel� to shrnula do jedin�ho - povedlo se a za rok se uvid�me. A co vy, doraz�te?

Sutol se otev�r� veřejnosti

Martin Humpolec — Thu, 27 May 2010 09:00:00 +0200

Trvalo to trochu d�le, než jsme čekali, ale nakonec se dobr� věc povedla a sdružen� Sutol (Sdružen� Uživatelů a Technologů Okolo Lotusu) se otev�r� veřejnosti.

Nab�z� několik různ�ch �rovn� členstv� a každ� �rovni nab�z� různ� v�hody a chce za to různ� věci. Z�roveň pl�nuje v�ce aktivit, kromě technick� konference tak� pravideln� workshopy vždy �zce zaměřen� na dan� t�ma nebo slevy u partnerů sdružen�.

Teď se tedy uvid�, zda cel� ta věc měla smysl. Zjistěte v�c.

Konference Datov� schr�nky po roce

Martin Humpolec — Tue, 25 May 2010 09:00:00 +0200

Manažersk� shrnut�: p�r zaj�mav�ch informac�, ale jinak nemastn�, neslan�, se spoustou ot�zek a bez šance z�skat najednou odpovědi od různ�ch osob. Vše poř�d ve f�zi dohadů a nejasnost�.

Předem se omlouv�m všem zm�něn�m, ale tituly u jmen se nebudu obtěžovat.

Minul� t�den se konala v hotelu Aquapalace Hotel Prague v Čestlic�ch konference nazvan� "Datov� schr�nky po roce ... a teď už pro všechny". M�sto pěkn�, s�l velk�, kvalitně ozvučen� i když projektory mohly b�t o fous zaostřenějš�. Skvěl� servis v oblasti j�dla a pit�, takže ze strany organizace naprosto poveden� akce.

Program konference zněl zaj�mavě stejně jako prezentuj�c� - pov�d�n� o zkušenostech s konverzemi, současn�m stavu eGovernmentu, jak digitalizovat dokumenty a jak se chovat k časov�m raz�tkům. Co mě st�lo za pozn�mky?

Pan Zaj�ček mluvil o budoucnosti datov�ch schr�nek a vzhledem ke sv�mu aktu�ln�mu působen� v oblasti justice hlavně o budoucnosti zde. Do justice podle statistik putuje 37% všech datov�ch zpr�v a v�ce odes�laj� než přij�maj�. Asi nic zvl�štn�ho. V roce 2012 by měly b�t aktivn� z�kladn� registry, d�ky kter�m by se cel� syst�m zase posunul d�l a podle všeho neexistence těchto věc� čin� probl�my i v dnešn� době. Pokud třeba jsou nedostatečn� �daje o �častn�c�ch ř�zen�, tak soudy přirozeně nemohou ISDS využ�vat pro doručov�n�.

Do budoucna jako důležit� vid�, aby jejich spisov� služba automaticky vyhodnocovala platnost elektronick�ch podpisů, protože v současn� době to pr� stoj� �ředn�ky hodně času a sil, aby si to ověřili, stejně jako by se mělo vyřešit snadn� označov�n� zpr�v časov�m raz�tkem a to jak těch odes�lan�ch tak přij�man�ch na straně OVM - pap�rovou poštu tak� označuj� "časov�m raz�tkem" tak proč by ta elektronick� měla b�t odlišn�.

Je skvěl�, že m�me možnost k ISDS přistupovat pomoc� Outlooku nebo řešen� v Adobe Air. (Zdeněk Zaj�ček)

Osobně se sp�š pt�m, zda je to opravdu dobře, zda to nemělo b�t sp�š natolik intuitivn� a př�větiv�, aby se tyto věci nemusely použ�vat. A vzhledem k četnosti zmiňov�n� těchto dvou alternativn�ch př�stupů blednu z�vist� a přem�šl�m, jak to zaonačit, aby se mluvilo i o našem řešen�.

Došlo tak� na zm�nku serveru Egon Academy, kter� si klade za c�l "zv�šit informovanost, znalosti, vědomosti a dovednosti v oblasti modern�ch informačn�ch technologi� a elektronick�ch služeb u občanů, u subjektů podnikatelsk� sf�ry, i u org�nů st�tn� spr�vy a samospr�vy." Najdete na něm v současn� době videa k použ�v�n� datov�ch schr�nek z různ�ch �hlů, od přihlašov�n�, přes elektronick� podepisov�n� až k využit� alternativn�ch př�stupov�ch cest.

Vladim�r Smejkal

Jedna z předn�šek, ze kter� jsem si odnesl pozn�mek nejv�c, prvn� kdo se otevřeně chlubil t�m, že bude do tvůrců kopat a kritizovat je, ale že douf�, že to bude ku prospěchu věci.

Přem�šl�, co přinese 1. 7., tuš�, že to bude fat�ln� změna. Ovšem nen� mu jasn�, zda fat�lně pozitivn� nebo negativn� (na což s�z� v�c). Nadšen, že d�ky datov�m schr�nk�m doch�z� ke změně komplikovan�ho jedn�n� za společnosti, kde muselo podepisovat v�ce jednatelů najednou - pr� těchto firem hodně ub�v�.

Od zač�tku roku pr� došlo k přenosu neuvěřiteln�ch 480 komerčn�ch zpr�v, což je podle něj jasn�, neboť př�jemce mus� jednak povolit př�jem těchto zpr�v, je to placen�, ale hlavně př�jemce mus� potvrdit přijet�. Proti tomu on i pan Korbel hodně brojili a mě sp�š přišlo, že si to nikdy nevyzkoušeli v praxi - doporučen� dopis, přeci mus�te tak� na poště (nebo u doručovatelky) nejdř�v potvrdit jako přijat� a až pak v�m ho daj�.

Pouk�zal na podivnosti lhůty 90 dnů, po kter� zpr�vy miz� ze schr�nky a kter� zjevně byla vymyšlena n�hodně. Ostatně jej� smysl bude č�m d�l t�m divnějš�, protože d�ky vzniku institucion�ln�ho archivu se vlastně alespoň č�sti zpr�v budou ukl�dat.

Datov� schr�nky jsou nejbezpečnějš� způsob komunikace - HTTP, FTP, SMTP a dalš� nejsou šifrov�ny.

Tady nějak �plně došlo k pozapomenut� na SSL certifik�ty. Zase na druhou stranu poznamenal, že ISDS v dnešn� době nem� ž�dn� bezpečnostn� audit ani certifikaci, takže vlastně nikdo netuš�, jak na tom s tou bezpečnost� je.

Zaj�mav� je, že ISDS nen� služba pro elektronickou komunikaci, ale služba ukl�d�n� dat. Takže se na něj nevztahuj� z�kony pro zaznamen�v�n� př�stupů ke služb�m, možnost jejich vyž�d�n� Polici� a dalš� konsekvence. Teoreticky by pr� bylo možn� si tyto z�znamy vyž�dat, ale byl by k tomu potřeba souhlas soudce, takže v�razně pracnějš� postup.

Hloupost je pr� nemožnost komunikovat s katastr�ln�mi a dalš�mi �řady, protože digitalizovat jde v z�sadě všechno, nabyt� pr�vn� moci dokumentů tak� nen� probl�m a všechny dalš� obezličky a vymyšlen� v�mluvy jsou pr� k sm�chu.

Okamžik doručen� zpr�vy org�nu veřejn� moci pr� nen� definov�n z�konem - nikdy jsem ho takto detailně nečetl, takže mě to celkem překvapilo. Velk� �řady jsou pr� většinou připojen� nonstop, takže dod�n� = doručen�, u mal�ch pak b�v� doručen� opravdu až okamžik, kdy se do schr�nky přihl�s�.

A kdo m� r�d žaloby, tak pr� už je několik žalob na Ministerstvo vnitra pro nemožnost př�stupu k datov�m schr�nk�m, d�ky nutnosti instalovat 602XML Filler.

Kdo si myslel, že ho Datov� trezor Česk� pošty ušetř� probl�mům s vypršen�m certifik�tů a dalš�ch věc� tak se m�lil, tahle věc nepřeraz�tkov�v� ani neřeš� vypršen� certifik�tů. Pan Zaj�ček se pr� tak� snaž�, aby se automaticky prodlužovaly certifik�ty (což mi nen� jasn�, jak bude fungovat).

Ostatně dokumenty od OVM by ani nemělo b�t nutn� pro jistotu konvertovat, vždy jde vyž�dat jejich stejnopis až je někdy budete opravdu potřebovat.

Upozornil i na fakt, že při konverzi se ztr�c� informace o tom, kdo dokument konkr�tně podepsal, což by se možn� do budoucna mohlo uk�zat jako probl�m.

Někter� exhibice autorů na internetov�ch serverech jsou myln�, samo�čeln�, ale v podstatě neškodn� - syst�m totiž funguje.

Jaroslav Bureš

Jedin� prezentuj�c�, kter� neměl prezentaci, takže pozn�mky se špatně dělaly, protože člověk musel b�t 100% soustředěn� celou dobu.

Potvrzuje, že v justici došlo opravdu k re�ln� �spoře n�kladů stejně jako že ověřov�n� certifik�tů je opravdu velk� časov� probl�m. A tak� tvrd�, že d�ky institutu doručen� přihl�šen�m může doj�t k probl�mům v někter�ch soudn�ch ř�zen�ch (typicky snad v insolvenc�ch). Stač� totiž, aby se do schr�nky přihl�sila pověřen� osoba a dojde k potvrzen� přijet� všech zpr�v, přitom někter� musej� b�t doručeny pouze statut�rn�m org�nům. A pr� je hodně př�padů, kdy se tato obezlička již dnes použ�v� a ř�zen� jsou d�ky tomu neplatn�.

To mě přišlo jako hodně zaj�mav�, protože m�m pocit, že jako uživatel� nejsme schopni zjistit, ze kter�ho konkr�tn�ho �čtu byla zpr�va posl�na, stejně jako kter� konkr�tn� �čet způsobil jej� doručen�, ale OVM možn� tuto možnost maj�.

Zbytek dopoledne

Před obědem jsme stihli ještě dvě předn�šky - Tom�š Sokol n�m potvrdil, že v podstatě ž�dn� advok�ti v dnešn� době datov� schr�nky nepouž�vaj� a všichni čekaj�, co to uděl� (když maj� 2 roky odklad tak se ho snaž� využ�t do maxima).

V�clav Koudele přišel s někter�mi zkušenostmi s integrac� datov�ch schr�nek do IS �řadů, kde asi nezaznělo nic zvl�štn�ho, sp�š skvěl� myšlenka navrhnut� formul�řů pro různ� agendy, kter� by se automaticky odes�laly na �řad př�mo konkr�tn�m řešitelům. Na to jsme ty datovky asi nepotřebovali.

Oskar Macek

Člověk, kter� pr� m� r�d poobědov� předn�šky, protože to je v�zva. V�zva to byla i pro mě, udržet pozornost bylo skoro nemožn� a z jeho předn�šky jsem si zapamatoval jedinou věc - domněnku pravosti, proti kter� spousta jin�ch lid� protestuje. Aneb pokud byl dokument kdy podeps�n opr�vněnou osobou a opatřen časov�m raz�tkem, pak je platn� dokud se neprok�že opak. A argumentoval t�m, že dokument v elektronick� podobě se různě kop�ruje a vždy se někde bude d�t dohledat jak v t� době vypadal, což si osobně mysl�m, že je trochu nemožn�.

Vladim�r Stř�lka

Společnost Adobe se postavila za produkt Multischr�nka a je podle všeho hrozně r�da, že něco takov�ho vzniklo a umožňuje j� to podporovat jej� platformu. Dokonce existuje k tomuto produktu i video na serveru Egon Academy.

Upozornil na fakt, že PDF form�t je pops�n ISO normou a proto je to ten spr�vn� form�t pro komunikaci. A pak uk�zal kr�snou aplikaci vytvořenou tak� v Adobe AIR (souč�st produktu Live Cycle) , kam stač� nat�hnout soubor a dojde k jeho zkonvertov�n� do PDF form�tu.

Richard Kauck�

Ten p�n je prostě skvěl�, ž�dn� nudn� informace ale spousta vesel�ch novinek.

Nejdř�v trocha statistiky - datov� schr�nky jsou skvěl�, protože �spěšnost doručen� je 96% (jenom 4% zpr�v jsou doručov�ny fikc�), kdežto pap�rovou poštou se to pohybuje pouze okolo 60%. Přem�šl�m, jestli t�m srovnal hrušky s jablky, nebo se mi to jenom zd�lo.

To nebyl projekt, to byl čist� adrenalin. Syst�m funguje, protože ho navrhovali špičkov� lid� a m� to schopn� �ředn�ky.

Dokonce datab�zi pr� navrhoval jeden z stovky nejlepš�ch lid� na světě.

Instalace 602XML Filleru nevn�m� jako probl�m (což se nediv�m) a poukazuje, že i pro dř�ve zm�něnou Multischr�nku je třeba přeci něco instalovat, takže o nic nejde. Ale tah s distribuov�n�m tohoto programu se zjevně povedl, nyn� totiž nab�zej� �řadům možnost poř�zen� většiny formul�řů, kter� použ�vaj� pro sv� agendy, za směšnou cenu cca 2 500,- pro každ�ho �ředn�ka a jenom zanedbateln�ch 6,- za každ�ho obyvatele př�slušn�ho okresu/kraje/regionu.

Zazněla jedna důležit� informace t�kaj�c� se konverz� - pl�nuje se, že při konverzi se bude zjišťovat, zda dokument kdysi prošel datov�mi schr�nkami v t�to podobě a pokud ano, tak ke konverzi dojde i s vypršen�mi certifik�ty a časov�mi raz�tky. Takže přeraz�tkov�vat asi nebude třeba. A tato kontrola bude pomoc� 2 hashů, kter� budou pro každ� soubor spoč�t�ny.

V z�ř� se můžeme těšit na 602XML Filler na USB, kter� se nebude muset instalovat a mělo by ho tak b�t možn� použ�vat i ve všech těch kav�rn�ch, kde to nyn� pr� nejde. Takže pokud se chyst�te na dovolenou, pl�nujte ji až na ř�jen a budete v klidu (pokud jste tedy ti, kteř� toto vn�maj� jako ten nepřekonateln� probl�m).

Neprod�v�me technologie, ale zkušenosti jak je aplikovat - kdysi jsme naučili lidi na poč�tač�ch ps�t, nyn� uč�me dalš� dovednosti.

A pravdou je, že ty předv�děn� formul�ře jsou hezky udělan�, někter� rovnou před odesl�n�m projdou nějak�mi z�kladn�mi kontrolami na �řadě. Slušelo by se zatleskat.

Michal Altair Val�šek

Podle všeho nejoček�vanějš� předn�ška cel�ho odpoledne, jakmile skončil, tak půlka s�lu odešla.

Narozd�l od všech ostatn�ch nesouhlasil s myšlenkou, že nen� třeba přeraz�tkov�vat, ostatně pro archiv�ře pr� může b�t i falsifik�t archiv�li�. V praxi uk�zal, jak je možn� dokument podepsat i prošl�m certifik�tem (stač� si nastavit datum do historie) a pak už se věnoval prezentaci jejich syst�mu InfoStream, kter� takov� přeraz�tkov�n� zajišťuje.

Syst�m velice pěkn� a elegantn�, doteď jsem si myslel, že přeraz�tkovat budu muset každ� jednotliv� dokument (a tedy platit tis�ce časov�ch raz�tek, kter� jsou pr� u zahraničn�ch certifikačn�ch autorit zdarma, takže m�me v Česku zase nějakou specialitu), ale on z těch dokumentů poč�t� dlouh� hash a třeba jednou denně (pokud nepotřebujete m�t raz�tko okamžitě, což potřeba vlastně nen�) oraz�tkuje cel� bal�k těchto hashů. A d�ky tomu se pak d� zpětně dohledat, jak se dan� dokument (spolu se spoustou dalš�ch) pravidelně oraz�tkoval a je tedy prok�z�no, že je poř�d pravdiv� a nezměněn� (pr�). Skvěl� je, že mu stač� jedno raz�tko denně (nebo i m�ně) a �spory jsou obrovsk�.

Zbytek odpoledne

Vypr�zdněn� s�lu po t�to předn�šce zjevně nebylo n�hodn�, n�sledovaly už jenom produktov� prezentace, což většinu lid� nezaj�malo. Nen� nad to b�t partnerem konference a zaplatit za to hezk�ch p�r des�tek tis�c (alespoň tolik to většinou stoj�).

Od StringData jsme se např�klad dozvěděli, že naskočili do tohoto vlaku později, protože to po nich z�kazn�ci chtěli, neboť nebyli spokojeni s kvalitou ostatn�ch produktů. A z�roveň uk�zali graf, jak raketově roste množstv� korespondence od exekutorů, o čemž se u našich z�kazn�ků přesvědčujeme každ� den.

IXTENT zm�nil �daj o �spoře 100 000,- za půl roku u jednoho jejich z�kazn�ka d�ky přechodu z pap�rov�ho na elektronick� zpracov�n� dokumentů a to je č�slo, pro kter� se možn� nějak� řešen� vyplat� nasadit.

Sokordia odprezentovala syst�m pro autorizovanou konverzi dokumentů a j� si (stejně asi jako dalš� firmy) posteskl, že je škoda, že si nemůžeme konvertovat dokumenty sami. Zas na druhou stranu - sl�va poč�tačům.

A to byl mil� děti konec poh�dky z konference o datov�ch schr�nk�ch.

Volby se bl�ž�

Martin Humpolec — Thu, 20 May 2010 09:00:00 +0200

a před n�mi stoj� rozhodnut�, koho volit.

Letos jsem se rozhodl, že ten v�běr nepodcen�m, ale zkus�m se mu opravdu věnovat a pak uvid�m, zda to vůbec k něčemu bylo. Prvn� ot�zka ovšem zn� - podle čeho vyb�rat? Možnost� je několik:

citem, odporem či přitahov�n�m ke konkr�tn�m stran�m
podle reklam
na z�kladě v�zkumů
prostudov�n�m volebn�ch programů
na z�kladě činů minul�ch

Kalousek predstavil jako "oficialniho podporovatele" TOP 09 Jirku Madla. Rozhodovani "koho volit" mi letos pripomina prekazkovou drahu. (Miloš Čerm�k)

Ot�zkou tedy je, kter� z variant je ta nejlepš�. Variantu prvn� jsem zam�tl skoro ihned - nějak m�m odpor posledn� dobou ke všem politick�m stran�m, jak se ukazuje ani ty nov� nejsou bez poskvrnky (např�klad posledn� af�rky okolo reklamy či sponzoringu Věc� veřejn�ch). Takže tudy ne.

Reklama vl�dne světu, takže i tohle je možn� hledisko. Bohužel dost jednoznačn�, reklamn� plochy drt� ČSSD. Občas je možn� zahl�dnout reklamu ODS či TOP09, pak je spousta negativn�ch reklam, kter�ch je možn� i v�c než těch pozitivn�ch a to asi tak� nen� spr�vně, a pak se občas objev� i nějak� jin� strana. K tomu mi do schr�nek chod� pl�tky ODS a Věc� veřejn�ch, u kter�ch se člověk mus� občas sm�t. Tak� nen� dobr� cesta pro rozhodnut�.

V�zkumy

Opř�t se o v�zkumy a podpořit stranu, kter� je nejm�ně odporn� a přitom m� šanci se dostat do parlamentu zn� jako rychl� a snadn� řešen�. Agentur pro veřejn� v�zkumy je několik, j� se pod�val asi na ty největš� z nich - CVVM, Stem a Median. V�zkumy jsou překvapivě podobn� - na prvn�m m�stě ČSSD, n�sleduje ODS, KSČM, TOP09, Věci veřejn� a pak ty dalš�.

Jin� v�sledky ale prezentuj� str�nky Vyměňte politiky. Ty nav�c uv�děj� p�r dalš�ch zaj�mav�ch informac�, jako třeba že stač�, aby se 270 000 lid� dohodlo (zd� se to moc?) a zvolili jednu stranu. Takov� množstv� lid� totiž je požadovan�ch 5% nutn�ch pro vstup do parlamentu. Když si to přepočtu na pen�ze, kdy (tuš�m) strany s 5% voličů dostanou něco okolo 20 milionů Kč, tak by to mohl b�t i dobr� podnikatelsk� z�měr.

Tak fajn, takže snažit se sledovat v�zkumy nemus� m�t smysl, protože i relativně mal� skupina lid� to může tot�lně nabourat.

Volebn� programy

Jdeme d�l, do t� �plně nejhorš� možnosti - studovat volebn� programy. Stran kandiduje moc, takže si vezmeme na pašk�l jenom ty největš� strany, všechny je proch�zet nebudu. Co tedy maj� v programech zaj�mav�ho?

Začneme podle pořad� ve v�zkumech - prvn� je jednoznačně ČSSD. Ta si připravila dvě verze programu - malou a velkou. Ta mal� obsahuje nejdůležitějš� v�křiky, z nichž po někter�ch člověka polije pot a u jin�ch si ř�k�, proč už to neprosadili? Ten velk� program snad řekne v�ce. A tady jsou ty zaj�mavosti:

budeme snižovat schodek, aby v roce 2013 byl pod 3% HDP
zv�š�me daně nebo tak� "progresivn� daň je spravedliv� a l�pe motivuje"
důchody budou garantov�ny st�tem ve v�ši 55% čist� mzdy - f�ha, to mi zač�n� zn�t dobře
zruš�me poplatky v l�k�rn�ch a nemocnic�ch
zjednoduš�me a zrychl�me čerp�n� fondů EU - jsem si vždycky myslel, že ty předpisy pro čerp�n� vymyslela EU, nikoliv naši byrokrati
dokonč�me silničn� s�ť a pos�l�me železnice
zavedeme EURO v obdob� 2015-16 - to v aktu�ln� situaci s Řeckem asi nezn� �plně skvěle
zjednoduš�me zakl�d�n� firem a daňov� z�kony
sjednot�me v�běr dan� a odvodů do jedn� instituce - hur�!
elektronizace st�tn� zpr�vy a pokud bude jeden dokument před�n st�tn� spr�vě nebude vyžadov�n znovu - to jsem tedy zvědav
založ�me dalš� �řad - N�rodn� krimin�ln� �řad
budeme bojovat s korupc� a zavedeme povinn� elektronick� aukce

Tak přem�šl�m, jak moc zvednou daně, aby jim to všechno vyšlo a byli schopni realizovat. P�š�, že pr� na �roveň let 2007 - 2008, ale moc mi to nevych�z�. Jinak to vypad� moc hezky, prostě mysl� na lidi.

Koho m�me d�l? ODS - pravič�ci, uvid�me jak moc se to bude lišit. Maj� podle všeho svůj program ještě složitějš�, vyd�vaj� ho totiž ve třech variant�ch a ještě umožňuj� zasl�n� emailem jenom těch věc�, kter� jsou pro v�s zaj�mav�. ~~Nicm�ně ani jedna varianta programu st�hnout nejde - soubor neexistuje. Takže k těm se ještě budu muset vr�tit.~~ Tak program již st�hnout jde a je to tedy počten�čko. Zač�n� kr�sn�mi řečmi, pokračuje z�kladn�mi programov�mi hesly, shrnut�m toho co se povedlo (a zapom�n� zm�nit co se nepovedlo), důrazně varuje proti vl�dě ČSSD a nakonec se člověk dopracuje i k tomu vlastn�mu programu. Copak n�s v něm ček�:

jednoduch� a n�zk� daně (rovn�), jedno inkasn� m�sto
vyrovnan� rozpočet do 7 let, �sporn� již v roce 2011
centr�ln� n�kup a on-line aukce nad určit� limit
platba DPH jen z uhrazen�ch faktur, současně živnostn�ci při ukončen� živnosti nemusej� platit daň z faktur v�ce než 4 roky po splatnosti (což je pr� zase proti EU, takže to v podstatě nemůže proj�t)
snižov�n� byrokracie podle n�zoru veřejnosti - no to čum�m
dostavba Temel�na - spr�vně
podpora dopravn� infrastruktury, konkurence na železnici, př�snějš� metr na pir�ty silnic
adresnějš� soci�ln� d�vky, jejich zjednodušen� a spojen�
podpora živnostn�ků, v�hodnějš� pr�ce na dohodu (max 300 hodin), možnost smluv na dobu určitou, podpora zkr�cen�ch �vazků a pr�ce z domova
podpora připojištěn� a spořen� na důchod, valorizace důchodů, dobrovoln� př�spěvek 1% na zv�šen� důchodů rodičů - ale nemaj� odvahu to nazvat důchodovou reformou
ponech�n� poplatků ve zdravotnictv�, neprivatizov�n� zdravotn�ch pojišťoven
v�ce policistů v ulic�ch, lepš� technika hasičům, st�t i �ředn�k pod kontrolou
elektronick� volby, veřejn� zak�zky na internetu, elektronizace soudů
povinn� v�uka angličtiny od 3. tř�dy - proč zrovna angličtiny?
studijn� spořen�, studijn� půjčky, fond pro vynikaj�c� studenty
rozvoj v�konnostn�ho sportu (co ten rekreačn�?), rozvoj a obnova sportovn� infrastruktury, vyšš� zdaněn� hazardu

L�biv� program, pr� tam nen� nic nov�ho, protože poř�d hl�saj� to sam�. Ale bodů co vymysleli tam maj� neuvěřitelně mnoho.

Nevyh�bejme se ničemu, pojďme se pod�vat i na KSČM. Zat�m asi nejhezč� logo, to ovoce je prostě bož�. Jejich program ve zkratce tak� - nebudeme šetřit, budeme utr�cet a d�vat v�m co nejv�c. Takže konkr�tně:

nav�šen� minim�ln� mzdy postupně na 14 000,-
nav�šen� minim�ln�ho důchodu postupně na 10 000,-
zv�šit podporu matk�m a za dalš� děti
sn�žit DPH, sn�žit daně u n�zk�ch př�jmů a zv�šit u vysok�ch, zv�šit daně firm�m, zdanit dividendy
nesnižovat odvody na zdravotn� a soci�ln� pojištěn�, bohat� nebudou m�t jeho strop
st�tn� regulace cen plynu, elektřiny, vody, tepla, n�kladů na bydlen�
prodloužen� podpory v nezaměstnanosti na jeden rok - to by se mi l�bilo, ide�lně abych tam ještě nemusel chodit a mohl v t� době volně cestovat po světě
zrušen� poplatků u l�kaře a v nemocnic�ch
vytvořit soci�ln� fond pro OSVČ a drobn� podnikatele pro př�pad dlouhodob�ch ekonomick�ch probl�mů - to se to konečně bude podnikat samo
vyčlenit postupně v�c peněz na zdravotnictv�, vědu, školstv�
ž�dn� školn� na vysok�ch škol�ch (o tom se mluv� tuš�m už 15 let a poř�d nic)
zav�st st�tn� prospěchov� stipendia
pr�vo absolventů na prvn� pr�ci - tak nev�m, to budou nutit podnikatele zaměstn�vat absolventy nebo na to zř�d� nějak� �řad, kter� je všechny zaměstn�?
rovnopr�vnost odměňov�n� žen a mužů - jak to chtěj� dok�zat?
nezvyšovat hranici odchodu do důchodu
podpora v�stavby bytů
vytvořen� jedin� zdravotn� pojišťovny a nepřipuštěn� privatizace nemocnic
přijet� z�kona o česk�m jazyku a vys�l�n� ve spisovn�m česk�m jazyce
důsledn� sd�len� veřejn�ch registrů, možnost občanů aby na jednom m�stě mohli vyř�dit vše

No, tak to nev�m. Všichni se budeme m�t l�p, budeme podporovat drobn� živnostn�ky a ti, kter�m se bude dařit, to všechno zaplat�.

TOP09 - to je tuš�m ta strana, kter� se ř�k� strana přeběhl�ků. Str�nky maj� jednoduch� s eshopem nebo str�nkou, kam lid� p�š�, proč je chtěj� volit. Jsou všichni opravdu re�ln�? Jejich program je zat�m asi ten nejdelš� dokument, ale nen� zpracov�n formou bodů, ale formou textu jako programov�ho prohl�šen�, kter� i vysvětluje proč to dělaj�:

budeme snižovat v�daje st�tu
rušen� přebytečn�ch agend st�tn� spr�vy
sn�žen� objemu mezd vypl�cen�ch st�tem o 10% (net�k� se pedagogů)
sn�žen� platů �stavn�ch činitelů a zdaněn� jejich n�hrad
sn�žen� př�spěvků politick�m stran�m
sn�žen� soci�ln�ch d�vek (net�k� se mateřsk�ch a pěstounsk�ch), zrušen� porodn�ho
vym�cen� maxima daňov�ch v�jimek
�prava důchodů na v�cesložkov�, povinnost ČSSZ informovat každ� rok o odveden�ch př�spěvc�ch a pročet jak� důchod d�ky nim člověk bude dost�vat
zaveden� školn�ho, půjček a stipendi� pro motivaci studentů a podporu těch soci�lně slabš�ch
zpř�sněn� podpory v nezaměstnanosti - nebude pro ty, kdo dali sami v�pověď nebo pokud neodpracuj� 20 hodin veřejn�ch prac� t�dně
dobudov�n� komunikac�, otevřen� železnic dalš�m podnikatelům
podpora vesnic, biopotravin, lesů a st�vaj�c�ho půdn�ho fondu
podpora elektronick� komunikace, on-line demokracie
elektronick� aukce, veřejn� informace o veřejn�ch zak�zk�ch včetně všech souvisej�c�ch dokumentů
vybaven� soudů modern� technikou, vyškolen� a motivace pracovn�ků, elektronizace justice

D�v� to smysl, člověk je až překvapen jak na prvn� čten� jsou někter� argumenty smyslupln�. Že by tedy volba pro budoucnost?

Dalš� strana vstoupila do politiky dost agresivně, jejich časopis jsem dostal poprv� do schr�nky snad před rokem a postupem doby se veden� měnilo, až se do něj dostal zn�m� Radek John. Ano, řeč je o straně Věci veřejn�. Jejich styl zač�n� b�t klasicky bulv�rn� a se snahou o co největš� zviditelněn�, jak to m� ostatně Radek John ve zvyku. A t�m u mně trochu ztr�c�. I oni maj� kr�tkou a dlouhou (42 stran) verzi programu, kter� nav�c můžete sami rozš�řit o co chcete a ve kter�m mě zaujalo n�sleduj�c�:

př�m� demokracie, elektronick� referenda - aneb budeme moci ř�ct, že jste to chtěli vy
sn�žen� př�m�ch dan� ve prospěch nepř�m�ch, zdaněn� hazardu a prostituce, omezen� daňov�ch v�jimek
sn�žen� počtu st�tn�ch �ředn�ků o 10%
elektronick� aukce, centr�ln� n�kup, zveřejňov�n� vešker�ch informace o st�tn�ch zak�zk�ch na internetu
omezen� podpory stavebn�ho spořen� pokud nen� využito pro stavebn� �čely - jsem za
daňov� asignace - odv�dět 2% dan� kam poplatn�k chce - to zn� dobře
zaveden� odstupn�ho podle počtu odpracovan�ch let, pracovn� poměry na dobu určitou bez omezen�
zjednodušen� čerp�n� z fondů EU
vytvořen� jednoho inkasn�ho m�sta a jednoho spr�vn�ho m�sta, kde půjde vyřešit vše
omezen� imunity poslanců a sen�torů, zaveden� sankc� za opakovanou nepř�tomnost
umožněn� registrace lobistů a zv�šen� jejich "pr�v" - to je prostě super vyn�lez
důchodov� reforma
zrušen� poplatků za recept a regulačn�ch poplatků po proveden� reformy zdravotnictv�, sn�žen� odvodů na zdravotn� pojištěn�
zvyšov�n� platů učitelů, policistů

a dalš� a dalš�, zat�m snad program sest�vaj�c� z nejv�ce bodů. Zjevně do něj opravdu dali všechno, co si jejich podporovatel� př�li, takže je tam tohoto 1000+1 a to by bylo, aby se alespoň něco nepovedlo prosadit.

Strana zelen�ch se rozhodla b�t absolutně transparentn� a tak můžete sledovat jej� �čet pro volebn� kampaň. 140 000,- za kondomy se mi zd� jako hodně slušn� č�stka, ale čaje maj� zjevně ještě radši. I zelen� maj� kr�tkou verzi programu, shrnuj�c� nejdůležitějš� body, kompletn� volebn� program (80 str�nek), dokonce speci�ln� ekonomick� program (24 str�nek) a v�tah pro jednotliv� voličsk� skupiny. Když na ty skupiny kouknu, tak mezi nimi nejsem, takže to asi nen� strana pro mě. Nevad�, přečtu si kompletn� program - to bude čten�:

... (vzd�no na straně 20)

Jejich volebn� program by mohl b�t souč�st� zkoušek z češtiny, při kter�m by studenti měli za �kol hledat to důležit� a udělat souhrn. Je to nadm�ru těžk�, pečlivě rozepsan� body vyjadřuj�c� se ke všemu možn�mu a občas nar�žka na něco co chtěj� udělat, ale pokud možno co nejv�gněji. K tomu Burs�k a Jacques, kter� oba moc nemus�m.

Posledn� strana před n�mi - KDU-ČSL, na dalš� již asi nebudu m�t s�lu. 54 str�nek programu, ve kter�m se p�še třeba:

omezen� poslaneck� a sen�torsk� imunity
daňově zv�hodněn� zaměstn�v�n� rodičů, zř�zen� ministerstva pro rodinu - jsem za, m�me jich m�lo
daňov� a důchodov� reforma, č�st důchodů placen� z př�spěvků dět�
elektronizaci st�tn� spr�vy, elektronick� hlasov�n�
zaveden� st�tn� služby
vytvořen� z�kona o lobbingu
omezen� hazardu

Celkově pěkně seps�no, rozděleno do logick�ch kapitol a v každ� řečeno, co a jak chtěj� udělat. A těch bodů maj� v pl�nu tak� neuvěřitelně mnoho.

Shrnut� programů

Programy většiny stran jsou hezky dlouh� a jak sleduji n�ladu posledn� dobou tak m�m pocit, že se většina stran snažila vyhovět tomu, co zrovna chtěj� lid�. Zaj�mav� je, že spousta oblast� je společn�ch např�č politick�m spektrem, takže by podle všeho nemělo b�t probl�m takov� změny po volb�ch zav�st (což je ot�zka, zda je dobře). Konkr�tně se jedn� např�klad o n�sleduj�c� oblasti:

zrušen� akci� na doručitele
důchodov� reforma
omezen� imunity poslanců a sen�torů
blacklist firem, kter� se nebudou moci �častnit veřejn�ch zak�zek
elektronick� aukce, opravdu veřejn� veřejn� zak�zky

Rozhodov�n� na z�kladě činů minul�ch

Ti, kteř� programům nevěř� (skoro se mezi ně řad�m) a nechtěj� volit ž�dnou novou stranu, mohou vyzkoušet str�nky KohoVolit, kde jsou n�vrhy o kter�ch se hlasovalo v letech 2005 - 2009. Stač� si je proj�t, zvolit jak byste hlasovali sami a dozvědět se v�sledek.

Byl jsem překvapen, jak m�lo jsem se přibl�žil stran�m, maxim�ln� shoda byla 20% a to mi přišlo dost m�lo. Bohužel server nem� statistiku, jak by dle sv�ch programů měly hlasovat jednotliv� strany a jak nakonec hlasovaly, to by bylo hodně zaj�mav� srovn�n�.

S bl�ž�c�mi se volbami statistik přib�v� a je to celkem zaj�mav�. Udělal jsem si dvě - shrnut� hlasov�n� z minula (obr�zek vlevo) a předvolebn� test, ve kter�m strany slibuj� (obr�zek vpravo). V�sledek je zaj�mav�, ani mě tak nepřekvapuje maxim�ln� historick� shoda 20%, jako sp�š rozd�l v tom jak jsem se v historii trefil s ČSSD a jak bych se trefil do budoucna.

Dost mě to vyděsilo, už jsem si skoro myslel, že m�m stranu vybranou na z�kladě volebn�ch programů, ale asi jsem je nějak špatně četl.

Z�věr

Jak to rozumně uzavř�t mě nenapad�. Snad si jenom př�t, aby lid� letos hlasovalo co nejv�c a doufat, že z toho vyleze nějak� rozumn� vl�da. Asi je mi v dnešn� době už jedno jak�, důležit� je, aby to začalo alespoň někam směřovat a kormidlo se nekroutilo z jedn� strany na druhou, strany si navz�jem neodporovaly i když třeba maj� ve fin�le stejn� n�zor.

Pokud chcete odhadnout jak volby dopadnou, můžete využ�t i str�nku 100chytrych, kde stač� vyplnit svůj volebn� tip a kr�tk� test inteligence, na z�kladě kter�ho se n�sledně vybere nejchytřejš�ch 100 a uvid� se, jak moc se trefili do fin�ln�ho v�sledku voleb. Ještě by mohli zkusit k tomu využ�t i opice a uvid�me, kdo se tref� v�c.

Takže př�št� t�den vzhůru k volb�m.

Facebook = new internet?

Martin Humpolec — Tue, 18 May 2010 09:00:00 +0200

Looks like Facebook wants to be everywhere with their new functions for webpages. And is it good or is it bad?

The ability to add Like button to any web page for easier sharing with your friends, move comments to Facebook, login to any page with your Facebook login, Like box to show content from Facebook page outside Facebook, Facepile to show faces of your friends who already signed on the page, Graph API for publishing or getting information from Facebook or Open Graph protocol to add more information to the content people want to share.

Pretty impressive and also way how to make Facebook the hub of all your activities on the internet, place where you'll find even more information about your friends than now (and of course everyone will be able to find even more information about you).

It was cool a few years ago and we all wanted to be on Facebook as it was one of a few chances how to connect with your friends all over the world. But nowdays with all the changes in security, linking and sharing information with other pages outside Facebook and many other things I'm not surprised that there is a lot of people asking how they can delete they account on Facebook and get safely out of there, till it is possible.

I found also interesting that the other authentication protocols such as OpenID, Google ID, Windows Live ID or Yahoo ID are not as visible as before. Even Microsoft with their new Docs implemented Facebook login over their traditional Live ID used it all their technologies. As far as it is only experiment at this moment it is signal of Facebook strength.

For me, as the owner of this blog, it brings the question if I should implement some of this stuff on my site. And I decided to add the Like button as well as retweet button for those using Twitter. Not sure about using the Open Graph protocol to be able to include more information when sharing pages with your friends and probably won't include the other functionalities as login with your Facebook information to my site or see who else is reading this site (at this moment). Let me know, would you like the share and retweet buttons.

Hypot�ky jsou (pr�) levn�

Martin Humpolec — Thu, 13 May 2010 09:00:00 +0200

Přefinancov�val jsem před dvěmi lety, vsadil na variabiln� sazbu a dnes jsem spokojen - �rok necel�ch 2,5%. A tak celkem se z�jmem sleduji, jak banky v posledn� době "slevňuj�" hypot�ky a dostaly se už i pod 5% ročně, n�ž už to pr� nejde. Hezk� čl�nek na toto t�ma vyšel v časopise EURO, konkr�tně v č�sle 14/2010, kde se do bank celkem pustili, a tak si dloubnu i j� do p�r věc�, kter� mě zaujaly.

Člověk tak nějak žije v domněn�, že sazby hypot�k jsou nějak, alespoň trochu logicky, nav�z�ny na sazby vyhlašovan� ČNB. A tak prvn� co uděl� je, že si zjist�, jak se takov� sazby pohybovaly, v m�m př�padě konkr�tně sazba PRIBOR 3M, na kterou m�m nav�z�nu hypot�ku.

Kr�sn� graf ukazuj�c�, jak se v rozmez� let 2003 až 2007 sazby pohybovaly mezi 2 až 3 procenty a v dnešn� době je to kousek nad 1%. Skvěl�, nezb�v� než si vz�t graf v�voje �ročen� hypot�k.

Trochu nepoměr - v roce 2008 a 2009, když šly �roky ČNB nahoru, tak šly i sazby hypot�k, ale od t� doby se zasekly a dolů se jim nechce. Jasně, �roky ČNB nejsou vše, je nutn� započ�tat i rizikov� přir�žky. Zaj�mav� ale je, že n�s všichni informuj�, jak krize skončila, ale těmhle přir�žk�m se dolů zjevně nechce.

Hezky je to vidět i u mBank - když jsem hypot�ku pořizoval tak se sazba stanovila jako PRIBOR 3M + 0,9% přir�žka (rizikov�, ziskov�, za zprostředkov�n�, vše v jednom). Nyn� je tato přir�žka skoro 3%, takže rizik je na trhu zjevně dost.

Nicm�ně �roky hypot�k nejsou jenom sazba ČNB + přir�žka na zisk (kter� pr� většinou čin� 1%), ale i zisk pro zprostředkovatele (kter� je dle časopisu EURO běžně 1,3% a je to dle bank norm�ln�) a samozřejmě nějak� ta rizikov� přir�žka. K tomu je ještě třeba se poohl�dnout kolem, zda banky nemohou pen�ze investovat l�pe a s menš�m rizikem - nab�zej� se třeba st�tn� dluhopisy, kde se �roky aktu�lně pohybuj� kolem 3,5% a jsou velice likvidn�. Takže pak je jasn�, pod jakou sazbu ty �roky j�t nemohou. A to se ani nebav�me o řeck�ch dluhopisech s v�nosy 8%, kde je ale to riziko asi dost vysok�.

Variabiln� sazby

"Mysl�m, že i z pohledu ř�zen� finančn�ch toků klienta je delš� fixace �rokov�ch sazeb vhodnějš� a lid� si to uvědomuj�.", Jan Sadil, š�f Hypotečn� banky

Dalš� zaj�mav� informace v čl�nku byla, že Češi variabiln� sazby stejně nechtěj� a koukaj� se po těch fixn�ch. Popravdě na z�kladě zkušenost� s našimi bankami se jm ani nediv�m, skončen� fixace byl pro lidi vždy okamžik, kdy zjistili, že jim banka nab�z� o několik procent vyšš� sazby než měli dosud a i než dost�vaj� nov� klienti. Takže to, dle m�ho, nen� o variabiln�ch sazb�ch ale sp�š o tom strachu z těchto skoků. Což nav�z�n� na sazby ČNB relativně omezuje, neboť ta zvyšuje sazby pomalu a uv�žlivě (když už je zvyšuje).

Hezk� je i informace o zahranič�, kde jsou pr� �roky o přibližně 2% nižš�, ale hlavně - maj� z�konem d�no, že �roky se nemohou po skončen� fixace zv�šit o v�c jak 1% a za celou dobu maxim�lně o procenta 3. Tak to se pak člověk ani neboj�, když mu fixace konč�.

Z�věrem

Co ř�ci z�věrem? Snad to, že �roky z hypot�k jsou dle m�ho vysok� (ve srovn�n� se sazbami ČNB nebo sazbami na spořic�ch �čtech), že banky ch�pu, že na hypot�k�ch nechtěj� proděl�vat oproti jin�m možnostem investov�n� (a st�t by se měl zamyslet zda a jak tomu zamezit) a konečně že mě pobavila čerstv� zpr�va z Česk� spořitelny - vyd�vaj� hypotečn� z�stavn� listy (kter�mi financuj� 40% hypot�k) a nab�zej� �rok neuvěřiteln�ch 0,25%. To bych jim snad půjčil raději zadarmo.

Domino Blog template tweaks

Martin Humpolec — Tue, 11 May 2010 09:00:00 +0200

I didn't want to upgrade to the Domino Blog template for a reason - during the life of my blog I did a lot of changes in the old version of this template and I didn't want to lose them or transfer them. But finally, I gave up and tried to put all those changes in new version of this wonderful template. So, what I had to change?

Some changes were related to the fact that I don't blog (mainly) in English and this template just don't really count with some other languages. Others I just found more useful than the standard version.

So, here we are:

form Content Notes, field pagename - added the @Ascii function into Input Translation so I don't have non ascii characters in my URLs
form Content Notes, add the function Insert\Image from Database from the old version - I'm just used to have pictures separately
form Content Notes, enable Allow Autosave property - when we have this great function, why not to use it?
agent (archive), function getVar update setting of tmp variable to tmp=Split(cDoc.Query_String_Decoded(0),"&"+n+"=") - otherwise the header for DXSmartTagCloud wasn't correct
agent PublishHeldContent to publish once a day - variable dt1 set to Today, dt2 to doc.creation(0) and comparing for => - I just hate agents which run when nobody need them
agent PublishHeldContent, change security properties to not to run under Full Access Admin - it didn't work at all
library DXLiveContentEngine, procedure renderCommentItem - changes of DXCommentCreation due to the fact that my hosting is in another time zone, so I changed it this way:
Dim commentDate As NotesDateTime
Set commentDate = New NotesDateTime( doc.creation(0))
Call commentDate.AdjustHour( commentDate.TimeZone + 1, True)
templateText=renderTag(templateText,"<$DXCommentCreation$>", Format( commentDate.LSLocalTime, "DD.MM.YYYY HH:MM"))
library DXNotesContentProcessing, procedure genRecentComments - changes due to the fact that my hosting is in another time zone (as is in previous point)
library DXLiveContentEngine, procedure genGravatar - add class to the image so I'm able to style it better
library DXNotesContentEngine, class MimeToHTML, declaration - change boundary for naughties to 3
library DXNotesContentEngine, class MimeToHTML, procedure new - add naughties(3) = "< p>"
library DXNotesContentEngine, class MimeToHTML, procedure scrubHTML, change variable b to "< /p>< p>" - I just hate to have my paragraphs divided just with new line
view vTagCount, vTagCategoryCount add test if technorati field isn't empty into selection formula
page dxjs.js, function smartCloud2 - the level of tags counting just doesn't work as the min and max variables are adjusted on the go. So, split it into two cycles, in first just count the min and max, in second create the links.

Lotus Symposium 2010 (aktualizov�no o program)

Martin Humpolec — Thu, 6 May 2010 09:00:00 +0200

Dalš� ročn�k Lotus Symposia, největš� akce o technologi�ch Lotus v Česk� republice, n�s ček� již 27. května 2010. Letos došlo ke změně m�sta kon�n� a tak se pod�v�me do hotelu Andel's na Sm�chově.

Dopoledne bude již klasicky pod taktovkou IBM, kdy pravděpodobně představ� novinky v jejich technologi�ch, odpoledne maj� pod taktovkou partneři a těšit se můžeme jak na uživatelsk� tak odborn� předn�šky na někter� z n�sleduj�c�ch t�mat:

možnosti rozš�řen� klientů LN
XPages
Activites, Connections a jejich praktick� využit�
upgrade na nov� verze LN
propojen� LN a okoln�ch syst�mů
proč použ�vat jin� operačn� syst�my než Windows
Lotus Traveler
integrace Lotus produktů dohromady
Websphere Portal v mal�ch firm�ch
a dalš� a dalš�, uvid�me, co nakonec v programu zbude

Registraci nen� vhodn� oddalovat, loni bylo plno relativně rychle a přestože letos došlo k nav�šen� kapacity, tak poř�d nen� jist�, že se na v�s dostane.

Pozv�nka na Symposium

Fin�ln� program

Pidgin - můj nov� IM klient

Martin Humpolec — Tue, 4 May 2010 09:00:00 +0200

ICQ, Facebook, Sametime, MSN, GTalk a dalš� - člověk postupem doby nasb�r� nějak moc komunikačn�ch kan�lů a najednou zjist�, že už to nejde, m�t pro každ�ho z nich jednoho klienta. A tak začne hledat a zkoušet, zda existuje nějak� univerz�ln�, kter� by mu mohl vyhovovat.

A tak jsem hledal i j� - vyzkoušel Meebo, Digsby a moment�lně skončil u Pidgin.

Pidžin je souhrnn� n�zev pro dorozum�vac� jazyky, jejichž slovn� z�soba i gramatika je založena na alespoň dvou (někdy ovšem i v�ce) jazyc�ch.

Instalace byla bezprobl�mov� - hned na tituln� str�nce Pidgin.cz se nab�z� soubor ke stažen� a jde se na to. Až mě překvapilo, co vše je možn� instalovat, podporu pravopisu jsem opravdu nečekal. Trochu zamrzelo postupn� spouštěn� několika instalačn�ch bal�čků, ale za chv�li bylo vše hotovo a na mě vykoukla obrazovka klienta.

No, graficky to mohlo vypadat trochu l�pe, ale to nen� probl�m. Tak jsem rychle přidal většinu sv�ch �čtů a ejhle - ono to opravdu funguje. U někter�ch jsme si nebyl př�liš jist, jak se maj� spr�vně zad�vat a tak jsem rychle kouknul do f�ra, odpověď nenašel, ale sekce čl�nků naštěst� pomohla. Takže pokud budete cht�t komunikovat s Facebookem, tak jako protokol zvolte XMPP, jm�no uživatele sv� vlastn� facebookov�, dom�na je chat.facebook.com, pak už jenom heslo a na druh� z�ložce odškrtnout položku Vyžadovat SSL. A je to.

Sametime s IBM jede tak�, což je skvěl�, protože jsme zase schopen se dostat až př�mo na intern� server IBM (extst.ibm.com, port 80) a to stačilo jenom zak�zat, aby klient odes�lal svou identifikaci. �žasn�, hned se k nim c�t�m bl�ž.

Teď jenom do detailů prozkoumat, co všechno tahle věcička um� a budu spokojen. Zat�m to vypad�, že funkcionality je spousta, třeba upozorňov�n� na změny stavu konkr�tn�ch lid�, rozdělov�n� do skupin je asi samozřejmost, pos�l�n� souborů a spousta z�suvn�ch modulů na vše možn�. Jako všichni IM klienti ale bohužel - integrace Skype je možn� pouze pokud Skype klient běž� vedle, protokol je př�sně střežen a nejde se do něj nabořit př�mo :-(

Vše hotovo, vzhůru pokecat s lidmi. Ale předt�m ještě rychle kouknout, kolik toho tahle věcička se 6 přiřazen�mi �čty zab�r� v paměti - skoro 90MB. No, asi si zač�n�m zvykat a vlastně je to m�ně, než předt�m zab�rali všichni dohromady.