There is more and more of them and I start to like them - podcasts about Lotus technology. If you don't know what podcast is - the talk audio recording.
This week in Lotus is the newest one and at the same time probably the one I like the most. Just plain talk about what happened in community during last week. Perfect and natural English so I have time to time serious trouble understand what's going on (especialy when they say some joke), but incredible amount of information is included.
The Taking Notes Podcast is the oldest one with more than 100 episodes. It is getting slower and slower and I'm not surprised - it really needs a lot of will to continue when you already spoke about everything twice. Anyway, each podcast is focused on something and I think that a lot of them are still relevant nowdays.
The 1352 Report started a while ago as well but I never really listed to it. Don't know why, it just didn't catch my attention.
The last one I occassionaly listen to is Chris Miller podcasts. They are usually pretty well technically focused and I like them because they talk about not so common stuff.
Would you like to find them all at one place, use the famous PlanetLotus, where you can find them all together. And I know, each episode usually takes about 1 hour but it is usually worth it. If for nothing else than your English.
Když jsme točili video o dalším modulu našeho systému BOSS, dlouho jsme přemýšleli jaký nápis dát na jeho začátek. Modul se jmenuje jasně - TREX - ale to málokomu něco řekne.
Je to složenina slov Travel Expenses a slouží to pro schvalování cestovních příkazů, vyúčtování provedených služebních cest včetně všech souvisejících nákladů, schvalování těchto vyúčtování, sledování vyplacených a vrácených záloh a další a další. A teď to celé rozumně zkraťte. Prostě to nejde a tak jsme to nazvali agendy služebních cest.
Takže pokud hledáte řešení ve kterém budete moci:
vytvořit cestovní příkaz
provést jeho schválení dle procesů, které si nastavíte sami
zvládnout tuzemské i zahraniční cesty
evidovat vyplacené zálohy v různých měnách
vykázat výdaje s respektováním jejich omezení (třeba u spropitného)
načíst výpisy z platebních karet pro výdaje
připojit doklady v elektronické podobě, aby se neztratily
spočítat diety a kapesné
schválit vyúčtování
celé ho zaúčtovat a rozúčtovat na střediska a projekty
to celé dostupné pomocí webového prohlížeče
v několika jazykových mutacích
tak pak jste u nás správně. Podívejte se na krátké video s představením produktu (navíc s titulkami v angličtině), prostudujte si web s dalšími informacemi a neváhejte se zeptat, pokud něco není jasné.
Nestává se mi to často, ale tady se stalo. Mám za sebou tři návštěvy, což prý profesionálové musí mít, než napíší recenzi o konkrétním podniku. Pokaždém jsem si dal něco jiného a pokaždé byl nadšen.
Mám pocit, že poprvé jsem o Al Cafeteru slyšel už neuvěřitelně dávno ve spojení s ochutnávkou čokolády (ve skutečnosti to nejspíš bylo tak před půl rokem). Pak jsem si někde přečetl recenzi a nakonec po dlouhé době konečně dorazil osobně, abych je z nejrůznějších důvodů navštívil v následujícím měsíci ještě několikrát.
Malá útulná rodinná nekuřácká kavárnička - tak sami sebe titulují na jejich stránkách. Musím souhlasit se vším.
Dohromady asi šest stolků (plus předzahrádka, ale tam to ztrácí kouzlo). Vkusně zařízené, nepřeplácané a přitom zaplněné, pokud máte štěstí nebo jste si předem rezervovali místo můžete se rozvalit i na pohovkách.
Rodinná - muž (Karel) a žena (Antónia), při mé první návštěvě ještě maminka jednoho z nich. Jak kdyby měli role rozdělené - Karel běhá po place a dělá kávu, Antónia zařizuje pokrmy a ví o kávě i čaji ještě více detailů. Nevtíraví, s neuvěřitelnou snahou pochopit co chcete i když to ani sami nevíte a občas až moc pokorní, víc razance by jim dle mého neškodilo.
Nekuřácká. Tady není co dodat, zakouřené prostory nemám rád, tady je prostor zaplněn pouze WiFi sítí dostupnou zdarma takže můžete i v klidu chvilku pracovat.
Kavárnička. Ano, káva je jedním z hlavních položek na lístku, z různých oblastí a různým stylem připravená. Na jednu věc se ale musíte připravit vy - cukr vám nedají, protože prý kazí chuť a je pak úplně jedno, co vám uvaří. Když budete škemrat tak dostanete možná mléko. Ale když budete tvrdí, tak dostanete i ten cukr. V každém případě to zkuste bez něj, je to úplně jiný zážitek. Já tak zkusil čokoládu, ze začátku hrůza, ale na konci ... skvělé.
Kromě kávy mají i čaje, vína, rumy, čokolády, výborná jídla po celý den a ještě lepší zákusky včetně domácího štrůdlu. Bohužel zrovna došel. U jídel ale poznáte, že jde o kavárnu - nemají tady nic velkého, spíš drobnosti a snídaně, které ovšem připravují celý den. Ta vajíčka se slaninou a čerstvou bagetou - pořád na ně nemohu zapomenout.
A když už jste konečně naprosto naplnění všemi těmi dobrotami, tak se projdete okolo stěn, vyberete nějakou tu kávu, čaj nebo hrneček domů a už se těšíte, kdy se budete moci zase vrátit. Tedy alespoň já už se nemohu dočkat, až budu mít zase důvod pro návštěvu.
Je jedna věc, kterou na cestování nemám rád - výběr cestovního pojištění. Částečně jsem tomu unikl zaplacením cestovního pojištění k platební kartě, ale to nezahrnuje vše a občas je potřeba se dopojistit.
Udělat si obrázek a srovnat pojistky je běh na dlouhou trať. Existují k tomu servery, které pomohou, ale zatím jsem s žádným nebyl spokojen, vždy mu něco chybí, divně se ovládá a ve finále najdu na webu pojišťovny úplně jinou sazbu.
Relativně čerstvě se nyní objevila HonzovaPojistka, která by mě mohla tohoto trápení ušetřit, protože na první pohled dělá vše co potřebuji.
Umí srovnat nabídky napříč pojišťovnami (v současné chvíli jich srovnává 15), zvládne i celoroční pojistky, okamžitě mohu porovnat limity a dokonce je i filtrovat dle svých potřeb a co mě vždycky těší nejvíc - na ikonkách přesně vidím, co je v pojistce zahrnuto a mám i odkaz na všeobecné podmínky, které ve finále hrozně rád studuji. Stránky navíc slibují pravidelnou aktualizaci, takže by měly podchytit všechny probíhající reklamní akce a zvýhodněné ceny.
Do budoucna nás prý čeká i možnost podělit se o zkušenosti s jednotlivými produkty (i když si to nedokážu moc rozumně představit, budou si lidi psát "tihle mi neproplatili ukradená zavazadla, která jsem neměl vůbec pojištěna"?) a poradny, kam budou přispívat samotné pojišťovny svými radami. To zní dobře, zvlášť pokud je bude někdo korigovat.
Pokud se na to podívám z pohledu IT odborníka (kterým prý jsem :-)), jsem nadšen jednoduchým uživatelským rozhraním; potěšen přítomností blogu, kde se dozvím o dalších vývojových plánech (prý bude i životní pojištění, to jsem zvědav) a pravděpodobně i o novinkách vztahujících se k pojištění obecně; a konečně jsem unešen možností okamžitě nahlásit chybu na stránce. To je věc, která na většině webů chybí a protože najdu chybu skoro vždy, tak mi udělá opravdu radost, pokud ji mohu rovnou nahlásit. Navíc dostanete informaci o jejím vyřešení a dostat takovou informaci do hodiny od nahlášení - klobouk dolů.
HonzovaPojistka patří do skupiny projektů ChytryHonza, kam patří i server HonzovaHypoteka, poskytující obdobné služby, byť částečně v offline režimu, pro nabídku hypoték. Když na ty lidi za těmi servery koukne člověk trochu lépe tak zjistí, že mezi nimi není vůbec žádný Honza a celé je to zjevně opravdu nadsázka, protože Honzy u nás máme rádi a pravděpodobně se tak stránky budou dobře pamatovat. Ostatně Jiří Paták, obchodní ředitel webu, k tomu sám říká: "Chytrý Honza je projektem pro všechny Čechy, kteří chtějí být jako český Honza – chytře zjistit potřebné informace při vynaložení minimální námahy.“
Tak ať se jim daří a nezaniknou, protože je hodlám příště využít už v praxi. Cestovní pojištění online mám snad pro své další cesty vyřešeno.
Další restaurace na našem seznamu k navštívení - Cafe de Paris na Malé Straně. Podle názvu by člověk tipoval malou hogofogo kavárnu a místo toho projde trochu podivným průchodem do pěkného dvorka, kde sídlí tato restaurace, nabízející na jídelním lístku pouze minimum jídel, takže výběr je velice snadný.
Na internetu snad nejde nalézt jediný česky psaný článek, restaurace je víc vyhlášená mezi cizinci žijícími v Česku. V době naší návštěvy to mohlo být tak půl na půl, ale vůbec to nevadí - obsluha se věnujeme každému stejně dobře.
Výběr jídel je omezený, což ale neznamená, že budete vybírat rychleji. My nakonec skončili u cibulačky se sýrem, hovězího steaku s "hranolky" (prý jim neradi říkají hranolky, protože jsou výrazně lepší než hranolky), parmazánového rizota s houbami a Crème brûlée (jsem si to musel zkopírovat z jejich stránek, sám bych to nenapsal) jako dezert.
Obsluha je příjemně živá, trošku drzá (nicméně tak příjemně a v mezích normy), dokáže poradit a hlavně se objevuje v rozumných intervalech, takže člověk nemá pocit, že na ní musí čekat nebo že ho naopak honí.
Polévka byla výborná doprovázená čerstvou bagetou, před steaky nás ještě čekal salát, který nás trochu zaskočil, ale stačili jsme ho spořádat předtím, než přišly vlastní steaky. Steaky samy o sobě - nejsou vůbec špatné, hranolky jsou také dobré, ale že by to byla zase extra třída, kterou jsem nikdy nejedl, to bych neřekl. Prý je to navíc všechno bio, což mě tedy vůbec nic neříká, já sním v podstatě všechno, co na talíři najdou.
Fajn je servírování - jídlo nepřinesou na talíři, ale servírují ho z tácu, který odkládají na ohřívač, aby bylo pořád teplé, a průběžně se objevují a přidávají. Což bylo určitě fajn v tom chladném dni, že jsme to nejedli studené a zajímavé je, jak to člověk jí po troškách tak se mi zdálo, že do sebe dokážu pořád něco dostat, takže jsem se musel sám mírnit.
Rizoto nebyla žádná hutná kaše, jak jsme občas zvyklí u nás, ale bylo víc krémové a velice chutné, jako ostatně i zmíněný zákusek, který nejsem schopen napsat natož vyslovit.
Posezení na dvorku je fajn, hrála nám příjemná hudba, ani nahlas ani potichu, mají připravenou pergolu i vytápění na chladné dny a případně se dá ukrýt dovnitř domu, kam jsme se tedy ostudně nebyli ani podívat.
Příště až se budeme toulat po Malé Straně, tak se asi zatouláme opět, člověk by ani neřekl, kolik tahle čtvrť má tajných zakoutí a restaurací na každém rohu - to je snad ještě horší než Žižkov.
nebo naopak si články prohlížet podle období, ve kterém byly napsány. Nabízí se také sledování mého Twitteru; obecných článků jinde, které mě zaujaly nebo zajímavých článků o Lotus Notes od jiných autorů. Nebo úplně nejlépe - jděte se podívat na mé fotografie.
Twitteru
The Taking Notes Podcast is the oldest one with more than 100 episodes. It is getting slower and slower and I'm not surprised - it really needs a lot of will to continue when you already spoke about everything twice. Anyway, each podcast is focused on something and I think that a lot of them are still relevant nowdays. 
The last one I occassionaly listen to is Chris Miller podcasts. They are usually pretty well technically focused and I like them because they talk about not so common stuff. 
