Plaváček, zdroj: facebook.com/BabyClubPlavacekPraha

Plaveme s Plaváčkem, plavte taky!

Děti se prý vody nebojí, vždyť v ní plavaly devět měsíců před narozením. Proč to pak komplikovat a čekat až jim bude pět, šest nebo ještě víc, kdy už mají šanci se naučit plavat opravdu samy.

Naše děti „plavou“ v podstatě od tří měsíců. Nejdřív u dědáčků ve vaně (mají ji hezky hlubokou, takže nekopaly do dna), někdy od půl roku v bazénu.

Sladká nebo slaná voda

Když jsme začínali s Nikčou, tak jsme to hezky řešili. Sladkovodní bazén nebo ten se slanou vodou? V prvním se musí chlórovat, slaná voda se dezinfikuje sama. Jenže pak jsme zjistili, že je to jedno. Tedy jedno – slanou vodu preferujeme, ale jinak je nám to jedno.

Obešli jsme pár bazénů a vybrali tehdy Čtyřlístek. Bylo to fajn, velká herna, velké šatny. Což je překvapivě důležité, protože do těch malých, co mají třeba v Kenny v Modřanech, se maminky mají problém vejít.

Potápění s dětmi?

Pak jsme vyrazili na pobyt s Plaváčkem a změnili svůj pohled na věc. Ano, Blanka je střelená, ale tak nějak suprově.

Proč učit děti jak se udržet na hladině a stresovat je tím, že dostat se pod vodu je hrozně nebezpečné, protože si mohou loknout vody? Navíc když nás příroda obdařila reflexy, které zajišťují, že po omytí tváří vodou se stáhne dýchací trubice a vodu nevdechneme? (tvrdí freediver)

A tak Plaváček plave pod vodou nejen s dětmi, ale i s dospělými. A teprve když se pod tu vodu ponoříte také a vidíte, jak se to dítě najednou zklidní a je šťastné, tak vás napadne, že by to mohla být cesta. Potom si v té „normální“ plavací hodině jenom víc všímáte toho, jak jsou děti i rodiče vystresovaní, když se mají potopit. Přitom o nic nejde.

Sauna?

Plaváček má tři věci, které chce od bazénů, ve kterých plave. Bohužel se to vždy nepovede, jako třeba právě v Praze.

  1. slaná voda – protože je fajn. A je to pravda, když plaveme ve slaném bazénu tak nás to vždy příjemně propláchne (narozdíl od té chlorované vody) a celí se uvolníme. Takže občas v sobotu vyrazíme do Kytky;
  2. voda až po kraj bazénu – druhé pravidlo, aby se děti mohly naučit samy doplavat ke kraji a vylézt ven a tím se zachránit. Netrénuje se to asi úplně cíleně, ale na samozáchranu kladou důraz. Na rozdíl od těch jiných center, kde je dítě závislé na rodiči a ten se o něj bojí, tady učí, aby si dítě hlídalo rodiče a samo se o sebe staralo. Za nás plus;
  3. sauna – protože zrelaxovat po plavání v sauně je super, protože to podpoří imunitu a vůbec. Nejdřív jsme se toho báli, teď se na to každý týden těšíme a zimu už bychom bez ní asi nepřežili.

Pojďte plavat taky!

Plaváček už vlastně rok plave v Praze. Plave v hotelu Duo na Proseku, kde je sladká voda, není až po okraj, ale je tam sauna. Nemáte tam pro děti hernu, ale ty rádi po plavání a sauně koukají chvíli na bowling. A alespoň tam díky tomu nekafrají všechny maminky u kafe místo aby si všímali dětí a věnovaly se jim.

Cena je podle mě srovnatelná s jinými centry, tady navíc dostanete v ceně saunu. Také nijak neprožívají počet dalších rodinných příslušníků na hodině (což třeba v Kenny vůbec nešlo). Druhé dítě dostane slevu 30 % a to je taky super.

Tak se přestaňte vymlouvat a pojďte plavat taky, ukázková hodina není problém. A my vás tam rádi uvidíme.

Plaváček leták

Napiš komentář, díky!
Obrázek vodoměru

Výměna vodoměrů

Jedna věc je na vedení SVJ skvělá – stanete se brzy expertem na tunu různých věcí. Aktuálně tak vím v podstatě všechno o vodoměrech.

Vodoměry jsou tzv. stanovená měřidla a jako taková se musí každých pět let cejchovat (dřív to bylo 4 roky pro vodoměry na teplou vodu a 6 let pro studenou). Když to neuděláte tak riskujete pokutu do 1 milionu Kč a současně vám mohou vlastníci vyúčtování snadno odmítnout, protože cejch vodoměrů, na základě kterých se rozúčtovává, je neplatný.

Takže jsme měnili, protože zákon je zákon. A přitom jsem studoval, hledal a porovnával.

Nový či repasovaný

Repasované vodoměry stojí zlomek ceny těch nových. Prý jsou také cejchované (tvrdí ti, kteří je dodávají), ale prý se s nimi nic nedělá a tak jak se od jedněch vykoupí tak se druhým prodají, protože náhradní díly se nevyrábí (tvrdí ti, co dodávají jenom nové).

No, měníme jednou za pět let a to sneseme klidně ty nové. Jistota je jistota, navíc na to dávají záruku na celých pět let, což se hodí – při poslední výměně nám tuším dva přestaly měřit, takže jsme je rádi vyměnili.

Horizontálně či vertikálně

Skoro bych řekl standardně se vodoměry montují svisle. Zabere to totiž méně místa, kdyby se montovaly vodorovně, tak se musí montovat ciferníky nahoru, takže v té šachtě musíte mít spoustu místa, abyste mohli čísílka odečítat (pokud nemáte radiové odečty).

Hloupé je, že svisle namontovaný vodoměr má přibližně poloviční přesnost oproti tomu vodorovně montovanému a také rozjezdový průtok (od kterého se točí) je výrazně vyšší. Nebavíme se o tom, že nepozná kapání kohoutku, on mnohdy nepozná ani opravdu slabý průtok. Takže pořádně utáhnout přítok do nádržky na WC a splachuji zadarmo.

K tomu se připojují různé třídy přesnosti (A, B, C) a konkurenční boj zase tvrdí, že sice všichni jsou podle testů v té samé třídě, ale ve skutečnosti právě oni, jsou přesnější než ti jiní.

Jenže přemontovat všechny vodoměry vodorovně je v podstatě nemožné, v těch šachtách není dost místa.

Suchoběžný či mokroběžný

Suchoběžné se dají ovlivnit magnetem (vždy, záleží jenom na jeho síle), mokroběžné mohou mít zase špatně utěsněný ciferník a nic na něm nepřečtete. Vražením drátu dovnitř můžete zastavit vrtulku u obou, takže proto se tam montují zpětné klapky, aby to nešlo. Ach jak jsou ti lidé vynalézaví jenom aby nemuseli platit za vodu.

Mokroběžný je bohužel dvakrát a víckrát tak drahý. Budeme vlastníkům věřit, za ty peníze to nestojí.

Mechanické či s radiovým přenosem

Všechny jsou mechanické (i ty elektronické), jenom to může mít zabudovaný modul pro radiový přenos, abyste nemuseli navštívit každý byt a odečítat to ručně.

U měření topení to tak máme, těch topení je hodně. Ale odečíst dva vodoměry v každém bytě jednou ročně před svátky není tak hrozné. Navíc je to alespoň důvod k návštěvě a popřání krásných svátků.

Současně také možnost alespoň zběžně zkontrolovat stupačkovou šachtu, ideálně kouknout dolů i nahoru, abych zjistil, zda si tam někdo nenamontoval další přípojku na vodu, která je mimo vodoměr. To fakt ti lidi dělají?

Garance negarance

Domovní vodoměr je přesnější než ty bytové, navíc je skrz něj v podstatě vždy vyšší průtok. Rozdíl 20 % mezi náměrem bytových vodoměrů a tím domovním je tak prý naprosto normální.

To je mazec, při takovém rozdílu reklamujeme ten domovní a zatím vždy zjistili, že je vadný a část peněz nám vrátili. Ale je tu Maddalena s jejich neovlivnitelným vodoměrem, kdy garantují snížení rozdílu nebo vrací peníze. To zní jako férová nabídka, dokud se nezačtete do podrobností.

Maddalena tvrdí, že dokáže rozdíly stáhnout na 3 – 5 %. Reference, které posílají a které to „prokazují“ ovšem tvrdí, že nyní ten rozdíl klesl na cca 8 %. To už není tak úžasné.

Buď Vám snížíme rozdíly oproti fakturačnímu vodoměru nebo Vám vrátíme peníze na Váš účet SVJ!

Vracení peněz znamená, že vám vrátí část nákladů na pořízení vodoměrů a tato část nemá vůbec nic společného s rozdílem ceny mezi jejich vodoměrem (cca 1 000Kč) a běžnou cenou jiných mokroběžných vodoměrů (cca 600Kč). Vrátí vám tak polovinu toho rozdílu, vůbec ne celou částku. A už vůbec ne rozdíl mezi jejich cenou a cenou běžných suchoběžných vodoměrů (ale to se přeci nedá srovnávat, víme?).

Garantujeme snížení rozdílů potom znamená, že dojde k libovolně velkému snížení rozdílu. Takže žádná garance, že rozdíl bude maximálně 5 %, kdepak. Pokud nyní máte rozdíly 20 % a po výměně to bude 19 % tak je garance splněná a na vrácení peněz můžete zapomenout.

Tudy cesta také nevede, zaplatit za vodoměr 300Kč (suchoběžný) nebo 1 000Kč (Maddalena) je tak velký rozdíl, že se vyplatí zaplatit méně a případně ten rozdíl mezi bytovými a domovním vodoměrem hradit z ušetřených peněz.

Reklamace vyúčtování

Mít v domě více bytů a díky tomu znát součet jednotlivých náměrů je fajn. Víte tak, alespoň orientačně, kolik by měl naměřit ten domovní vodoměr.

My každý rok odebereme řádově 800m3 vody, takže když nám loni Veolia naúčtovala 1 000m3, tak jsme se ozvali. Vodoměr odvezli, přeměřili a zjistili, že opravdu měřil špatně. Cirka o 30 %.

Reklamace uznána, přepočítali spotřebu podle předchozího srovnatelného období a z těch 200m3, které nám účtovali „navíc“ nám vrátili peníze za 29m3. Protože to přeci v souladu se zákonem přepočetli a nikoho nezajímá, že jsme loni zateplovali (takže jsme spotřebovali asi 150m3 navíc oproti jiným letům), ani že nás letos v domě bydlí méně (takže můžeme mít nižší spotřebu). Zákon je zákon a ten se s nikým nemaže.

Představa, že bydlím v domku a mám jenom ten vodoměr od vodáren, který celých pět let měří o třetinu víc … to už se vyplatí si nechat za něj nainstalovat dodatečný vlastní vodoměr a dívat se, jak moc se jejich náměry shodují. Jasně, vždycky může špatně měřit ten váš, ale jistá kontrola to je.

Napiš komentář, díky!
iPhone je uzamčen

Bezpečnost především

Máme chytré telefony a zvykli jsme si na ně. Zvykli si na ně i prckové, kteří si s nimi často hrají a velmi hezky nás napodobují. Ale až s příchodem iPhone jsme zjistili, že to může být slušný problém.

Snad každý chytrý telefon má zamykání klávesnice a možnost odemknutí až po zadání kódu. iPhone navíc zvládá i otisky prstů, které dokáží i částečně nahradit heslo do AppStore. Ale ani otisky nejsou všemocné.

Cestou do Rakouska, půjčila Jana telefon Kryštofovi a ten si hrál a hrál, až jsme dojeli. A zjistili, že telefon hlásí sympatickou hlášku:

iPhone je uzamčený.

Připojte k iTunes.

A tím jsme skončili. Stačí zadat hodněkrát špatné heslo a iPhone se uzamkne. Což dává smysl, kdyby vám ho někdo ukradl, tak ať nemůže zkoušet hesla donekonečna.

Apple sice dělá věci uživatelsky přívětivé, ale toto není ten případ. Jakmile se totiž uzamkne tak nereaguje ani na otisk správného prstu. Což dá rozum, protože zloděj přeci nejdřív zkusí, jestli netrefí kód a když ne, tak vám usekne palec a přiloží ho. Díky Apple za tu ochranu.

Bohužel to celé ale znamenalo nemožnost si celý týden zavolat (počítač s iTunes po ruce nebyl) a ztrátu všech fotek. Ano, iPhone má sice vyřešené zálohování do iCloudu (případně iTunes při připojování k PC), ale bohužel tato věc se musí nastavit (což jsme u nového telefonu zatím neudělali) a hlavně funguje jenom přes WiFi. S dnešním pokrytím LTE a „neomezeným“ datovým tarifem ale člověk jenom marně hledá důvod, proč se k WiFi připojovat.

Takže nic, všechno smazat, nastavit znovu, nainstalovat DropBox pro zálohování fotek a hlavně nedávat telefon dětem na hraní. Kdyby ti kluci v Apple byli alespoň tak chytří jako u BlackBerry, která po pěti neúspěšných pokusech vyžaduje zadání textu „BlackBerry“, aby si ověřila, že si s ní někdo jenom tak nehraje.

Napiš komentář, díky!

brokerJet: naše obchodní podmínky nás nezajímají

Logo brokerJetObchodní podmínky, takový ten dokument, který musíte vždycky odsouhlasit a nikdo ho nečte. Ten, který poskytovatelé průběžně mění, aby jim asi víc a víc vyhovoval. Ten, podle kterého doufáte, že se řídí vaše spolupráce.

Dlouhá léta obchoduji na akciových trzích se společností brokerJet a není to zlé. Platforma se zlepšuje, byť ne tak rychle jak bych si přál, ceny zůstávají stejné.

Před rokem jsem vyzkoušel jejich pravidelné investování, což má ještě víc nedostatků než zbytek platformy, ale pohodlí a o něco nižší poplatky to celkem vyváží.

A v podstatě před rokem se mi povedly obchody mého života. Jeden měsíc se ty cenné papíry nakoupily výrazně levněji než se normálně prodávají. Což se může stát, někdo se uklepne a zadá špatně prodejní cenu nebo to někdo chce opravdu ale opravdu prodat a dá to skoro zadarmo.

Další měsíc se to opakovalo.

A další měsíc brokerJet, bez nejmenšího upozornění před nebo po, oba obchody zrušil. A já se ozval, co se děje a na základě jakého bodu obchodních podmínek se tak děje.

V čem byl problém?

Standardní chyba dat

Jednalo se o standardní chybu dat, kdy se v aplikaci zobrazovala nesprávná data a systém tak počítal s jinou cenou.

Tyto nákupy byly zrušeny z důvodu nesprávně nastavené ceny v aplikaci, aby mohli být znovu na Váš účet připsány, tentokrát již správně. Přímo tento úkon VOP neřeší.

No, tak to mě příliš neuspokojilo. Moc standardní (ve smyslu naprosto normální) mi to nepřijde a navíc by to asi měly řešit ty obchodní podmínky, ne? A pokud to neřeší tak by k takovému zrušení dojít nemělo. Ptal jsem se tedy dál – jakým bodem se to řeší?

Technická závada u dodavatele dat

V brokerJet usoudili, že  zkusí něco jiného – šlo o závadu u dodavatele dat.

Z důvodu technické závady u našeho dodavatele dat jsme bohužel od června dostávali chybné ceny. Z tohoto důvodu byly obchody s tímto titul uspokojeny za chybné ceny, což není možné akceptovat.

Co říkají ty obchodní podmínky? Bod 8.1 tvrdí, že „pokyny jsou předávány k provedení třetí straně“ a v bodě 7.7 se tvrdí, že „třetí strana odpovídá za řádné provedení pokynu“.

Zároveň platforma společnosti brokerjet zobrazovala „správné“ ceny, takže se zjevně nejednalo o problém v dodávaných datech.

Problém by měla mít třetí strana a nikoliv já a navíc ceny byly zjevně v rámci platformy správně. A tak píšu ombudsmanovi České spořitelny, pod kterou brokerJet spadá, a jsem zvědav, co on na to. Historicky mám totiž s ombudsmanem jenom dobré zkušenosti.

Mistrade

Ombudsman celou záležitost, jak sám píše, důkladně prošetřil. A došel k názoru, že se jednalo o mistrade, tedy špatné nacenění.

Došlo tedy k tzv. „mistrade“. Pravidla jednotlivých obchodních míst umožňují obchodním partnerům odstoupit od transakce a transakci zrušit v případě, že ceny transakce neodpovídají cenám trhu, pokud o její zrušení obchodní partner/emitent včas požádá.

Dobrá, máme tady třetí důvod a tak chci po brokerJet vědět pravidla mistrade, abych si zkontroloval, že se podle nich postupovalo.

Prostě jsme se uklepli

Ehm víte, o mistrade vlastně nešlo. Přestože se to tak důkladně prošetřovalo, tak to prošetřili špatně.

Při vypořádání realizovaných obchodů došlo při zadávání parametrů realizovaných obchodů do systému k chybnému zaznamenání kurzu podílových listů, za který byly podílové listy nakoupeny.

K tomuto kroku [zrušení obchodu] jsme oprávněni přistoupit dle čl. 8.4. platných Všeobecných obchodních podmínek společnosti brokerJet, podle kterého v případech, kdy dojde k nesprávnému připsání nebo odepsání peněžních prostředků nebo investičních nástrojů můžeme náš omyl neprodleně napravit reverzní operací.

Neprodleně. To je krásné slovíčko, které není definováno zákonem a které se liší podle situace. Takže na akciových trzích to může být pár minut (jsou přeci rychlé) ve stavebnictví to může být klidně několik měsíců (to kdybyste netušili, proč se kabely v Blance řeší až nyní – ony se totiž ve skutečnosti řeší neprodleně).

Nicméně ani slovíčko neprodleně na vedení brokerJet nezabírá stejně jako je nechává klidnými, že už mám čtyři různé důvody proč k situaci došlo.

Co se týká Vašeho požadavku na vrácení obchodů s chybnými parametry, musím ho odmítnout, a to z důvodu, že k realizaci obchodů s těmito chybnými parametry ve skutečnosti nikdy nedošlo. Zobrazení obchodů s chybnými parametry v obchodní aplikaci bylo způsobeno chybou, k jejíž nápravě došlo bezprostředně poté, co byla naším obchodním partnerem identifikována. K připsání podílových listů na Váš účet ve Vámi požadovaném objemu neexistuje v návaznosti na výše uvedené skutečnosti právní důvod.

Jdu za právníkem

Poprvé v životě jdu za právníkem. Jeden nemá čas, druhý si není jistý jak to v tomto oboru chodí, třetí se cítí příliš čerstvě po škole.

Končím v KLB Legal, kteří se na akciové trhy specializují. Vyjasňujeme si situaci, chvíli to trvá a nakonec se domlouváme na předžalobní výzvě, u které sice neočekávají úspěch v plném rozsahu (rozuměj nepřipíší cenné papíry v původním objemu), ale někde na půl cesty bychom se potkat mohli. Vždycky jsem si myslel, že pravda je černobílá, nikoliv že se můžeme shodnout na šedivé.

Píší výzvu, ve které brokerJet přátelsky vyzývají, aby se nad sebou zamyslel a dal to zase dohromady. Prý to zatím vezmou jednoduše, protože očekávají v rámci předžalobní výzvy více kol vyjasňování, takže se nemusím bát, že si s tím dopisem nedali moc práce.

BrokerJet odpovídá, že mi už vlastně všechno vysvětlili a nazdar. Právník říká „aha, tak to končíme“ a velmi se diví, když se cítím podveden, že slibovali více kol vyjasňování a najednou to hned po první odpovědi chtějí vzdát.

Přesvědčuji je, aby zkusili napsat ještě jeden dopis, že v tom prvním se moc nepohádali a protistrana se nestihla ani zapotit. Nakonec souhlasí a píší moc krásné lejstro, se slůvky jako „kotace“, „nabídka na uzavření smlouvy“, „omyl nezakládá neplatnost“ a další. Moc pěkně napsané.

BrokerJet vymyslel krásné ochcávky:

Obchodní systém neuveřejňuje žádnou kotaci … poskytuje službu přijímání a předávání pokynů.

Při výpočtu počtu nakoupených podílových listů byl pro účely tohoto výpočtu vzat obchodním systémem nesprávný, výrazně nižší kurz

nelze přijmout argumentaci, že akceptací jakési (neexistující) „kotace“ došlo k nákupu

Pan Humpolec zadal pokyn k obstarání nákupu za stanovený objem … tento byl řádně proveden. Na této skutečnosti nic nemění ani to, že původně byla klientovi o výsledku provedení jeho pokynu poskytnuta mylná informace.

Prostě a zkrátka nic nedostaneš. My (brokerJet) jsme to předali třetí straně, ta sice (podle našich VOP) „odpovídá za řádné provedení pokynu“, ale prostě obchodní systém vzal špatný kurz, špatně si to pronásobil a celé to zvoral, ale to se stává vlastně se nic neděje.

Hmm, tak jo.

Připsání správného počtu cenných papírů

Na celé věci mi přijde zajímavá ještě jedna věc. Oni sice až na čtvrtý pokus vymysleli důvod, který nemusí měnit, ale správně připsat cenné papíry se jim podařilo už na třetí pokus.

Při prvním pokusu připsat správný počet cenných papírů se řídili jejich nakoupeným počtem. Takže místo nákupu za pár tisíc toho připsali za pár set tisíc.

Při druhém pokusu se řídili objemem peněz. Ale bohužel zapomněli na měnový kurz, takže místo nákupu za pár tisíc toho připsali za pár stokorun.

Napotřetí to vyšlo. Což člověka ujistí v tom, že správně vědí, kolik mi toho ve skutečnosti nakoupili a jenom obchodní systém tu konfirmaci vystavil špatně.

Co dál?

Na soudy nemám náladu. Tahle komunikace se táhla půl roku, u soudy prý mohu počítat s náklady ve statisících a ještě prý soudy standardně dávají za pravdu bankám.

Ale poohlédnu se po jiném brokerovi. Thinkorswim (nyní TD Ameritrade) je fajn, ta platforma umí mraky věcí, které brokerJet nebude umět ani v dalším století, ale bohužel se tam dají obchodovat jenom americké trhy. Což mi úplně nevyhovuje, nehledě na to, že dostat tam peníze je trochu pruda (i když teď už mBank umí posílat i do zahraničí, tak se nemusí používat TransferWise).

Začal jsem používat Degiro a ty poplatky jsou neskutečně nízké. Pokud mi thinkorswim přišel levný (účtuje cca polovic co brokerJet), tak tady je to úplně zadarmo – účtují snad 20 % toho co brokerJet. Bohužel ta platforma je dost hloupá, možná ještě o kousek víc než brokerJet před lety. Snad to rychle srovnají.

Hlavně se ale začínám bát toho našeho online světa. Pokud poskytovateli něco nevyhovuje tak to ve svých systémech změní a jací jste byli. Že máte v rukou email s potvrzením? Lituji, neplatí. Kde je ta krásná doba, kdy Warrenovi Buffettovi chodily akcie domů v papírové podobě a když je prodal, tak je zase poslal zpátky. Tam asi k takovému dohadování nedocházelo.

Napiš komentář, díky!

Warren Buffett and the business of life, Alice Schroeder

Warren Buffett, obálka knihyTrvalo mi neskutečně dlouho se k té knize dokopat. Ještě déle než k Jobsovi. A také jsem ji pořádně dlouho četl. 700 stran a jazyk odpovídající věku dotčeného to nijak neurychlovaly. Tuna anglických slovíček, která jsem v životě neviděl, netypické slovní obraty a spousta odkazů na další zajímavé informace.

Warren Buffett je mnohými přezdíván věštec z Omahy. Hlavní podíl na tom podle všeho má dosahované zhodnocení jeho majetku ve výši 21 % ročně za posledních 35 let.

Po přečtení knihy bych ho ale klidně přezdíval také buran z Omahy. Člověk, který i na slavnostních večeřích odmítá jíst cokoliv jiného než hamburger a hranolky, musí mít neskutečně vysoké sebevědomí, aby ustál pohledy ostatních. A podobného „buranského“ chování najdeme v jeho životě víc.

Vzpomínky na mládí

Statistika byla jeho zálibou. Překvapivě si ale také „vydělával“ krádežemi a bylo mu v podstatě jedno, co z toho obchodu krade.

Opravdu – tedy v tom obecně vnímaném smyslu – si přivydělával rozvozem novin a díky statistice si dokázal dobře spočítat tu nejlepší oblast, kde se mu bude vydělávat nejlépe. A také v těch svých 14 letech zvládl remarketing a aktivně oslovoval zákazníky, kterým se blížil konec předplatného. Další peníze získané za prodej.

Až vydělal svých prvních 2 000 dolarů. Původně jsem pokrčil rameny. Když jsem se o pár řádek dál dočetl, že si za 1 200 dolarů koupil farmu, už mě to zaujalo víc. Když jsem zjistil, že měla 40 akrů, tak jsem si říkal „a sakra, to bylo celkem dost peněz“. Pronajal ji farmáři a o zisk se podělili.

Zakládá fond

Okolo investic a financí se ochomýtal odmalička, stejně jako jeho otec. Prodával investice, ale mrzelo ho, že jsou z toho jednorázové provize, chyběl mu pravidelný příjem a nevyhovovalo mu, že by měl lidem radit aby prodávali a kupovali něco jiného jenom proto, aby vydělal.

Ve svých 26 letech založil fond pro prvních pár pozvaných a svou odměnu odvodil od zhodnocení fondu. Sympaťák. Zaujalo mě na tom, že do fondu vložil jenom 100$ a zbytek svých peněz si spravoval bokem. Důvod byl jediný (byť úsměvný) – opticky tím pro sebe dosáhl vyššího zhodnocení. Vklad 100$ plus odměna ze zisku za první rok pár tisíc dolarů = velmi slušné (optické) zhodnocení.

I was at my best at giving financial advice when I was twenty-one years old and people weren’t listening to me. I could have gotten up there and said the most brilliant things and not very much attention would have been paid to me. And now I can say the dumbest things in the world and a fair number of people will think there’s some great hidden meaning to it or something.

Že je následovníkem Benjamina Grahama a vyznává hodnotové investování jste asi slyšeli. Ale až poté co jsem přečetl Inteligentního investora mi došlo, že sice sdílejí stejné myšlenky, ale Graham by do Buffettovy společnosti asi neinvestoval – nevyplácí totiž dividendy. A to je zase celý Buffett – spočítal si, že dokáže peníze zhodnotit lépe než ostatní, takže nedává smysl vyplácet podílníkům dividendy (a danit je), ale je lepší ty peníze zapojit do dalšího vydělávání a díky tomu vydělávat ještě víc.

Na Grahamovi, Buffettovi (minimálně ze začátku) a vůbec hodnotovém investování je zajímavé, že se na firmu primárně koukají jako na mrtvou věc. Kdybych to teď prodal, tak jakou by měla hodnotu? Vůbec neuvažují o plánech do budoucna, rozjetých projektech, potenciálu. Což Buffetta také začalo postupem času trochu brzdit.

Warren, if you’re looking for a gold needle in a haystack of gold, it’s not better to find the gold needle.

Berkshire Hathaway

Buffett = Berkshire Hathaway. Poté, co rozjel několik fondů pro různé investory, tak to zase celé zavřel a koupil Berkshire Hathaway. Textilku, která ale měla hodně peněz. A za ně kupoval další a další firmy a za peníze těch firem další a další. Takže vlastně těch svých peněz nepotřeboval tak moc, stačilo mu získat kontrolu ve firmě s hodně penězi a ideálně vysokými příjmy a mohl vyrazit na další nákupy.

Mě na tom přijde nejzajímavější to, že se nejedná o fond. Jedná se o firmu, která je obchodovaná na burze a která vlastní další firmy. Její hodnota ale nevychází úplně z hodnoty těch firem, ale je tam (velký) příplatek za Buffetta. Respektive ten příplatek se v průběhu let mění, někdy nebyl žádný, někdy záporný, někdy velký. Takže nedává úplně smysl kupovat to samé co on, protože tím nedosáhnete stejného zisku.

Když byly akcie po mnoha letech už moc drahé, tak neudělal jejich rozdělení (jako se běžně dělá), protože takovou věc neuznává, ale vydal raději druhou řadu akcií. Současně nedoporučil jejich koupi a přesto je lidé kupovali a kupují. Toto mu umožnilo dostat další peníze do firmy, které mohl investovat.

Protože se nejedná o fond, ale o firmu, tak když ty akcie koupíte tak vlastně nepřidáváte Buffettovi další peníze, které by mohl použít na investice. Jenom si kupujete podíl na celém tom byznysu, což je velký rozdíl oproti běžným podílovým fondům, se kterými se dost často srovnává. Přemýšlím, jestli něco podobného udělá Janeček nebo další miliardáři :-)

He placed his first order for Berkshire Hathaway on December 12, 1962, for two thousand shares at $7.50 a share, paying the broker a $20 commission.

2000 akcí za 7,5$ kus = 15 000$. Provize pro brokera 20$. BrokerJet po vás bude dneska chtít 21,25$ za nákup ve stejném objemu (+5$ za telefonický pokyn). Tehdy to vyřizovali telefonicky a měli s tím další slušnou manuální práci, dneska to proteče systémy automaticky. Moc se nám to nezlevnilo.

Korea

Buffett byl vždy odpůrcem počítačů, ale nakonec jim podlehl. Tedy hlavně proto, aby mohl hrát svůj oblíbený bridge.

Nicméně v roce 2004 se začal poohlížet po dalších možnostech investování a zaujala ho Korea. Od svého brokera si vyžádal „katalog“ korejských akcií, porozuměl mu a začal listovat a hledat společnosti, do kterých by mohl investovat.

Wow, před deseti lety, kdy už počítač sám ovládal a kdy to nebylo nic mimořádného, stejně raději listuje papírem a hledá firmy, které splňují jeho kritéria. Že to neprohnal nějakým vyhledávačem.

Slušné výdělky

Peníze dělají peníze, někdy tempem, že to až nechápu. V době finanční krize v roce 2009 podal nabídku na koupi Constellation za cenu 4,7 miliardy dolarů. Další miliardu jim půjčil na 14 % úrok a dohodl pokuty za zrušení obchodu. Beru.

O pár měsíců později dostala Constellation lepší nabídku, takže tuto odmítla, zaplatila 175 milionů dolarů pokutu a 917 milionů dolarů úroků z půjčky. Vydělat 100 % za pár měsíců je pěkný výsledek, člověk ta čísla až nechápe. Respektive 100 % mě nepřekvapuje, to se také občas povede, ale ta absolutní hodnota je slušná.

Ženy, ženy, ženy

Zajímavé je, jak mají ti miliardáři stejné zvyky. Graham ženu a „oficiální“ milenku, Buffett měl také dvě ženy. Karel Janeček si víc žen také užívá.

Přináší to bohatství nebo naopak tato vlastnost přivádí bohatství? Nebo se jenom nebojí oficiálně přiznat to, co normálně funguje potajmu?

Charita

Buffett a charita moc nešlo dohromady, na to byla spíš jeho žena. Nakonec se ale odhodlal i on a většinu majetku převedl a dále převede na charitu. Líbil se mi ale jeho postřeh:

I love it, when I’m around the country club, and I hear people talk about the debilitating aspects of a welfare cycle, where some woman has a child at seventeen, and she gets food stamps, and we’re perpetuating a cycle of dependency. And these same people are aleaving their kids a lifetime supply of food stamps and beyond. But instead of having a welfare officer, they gave a trust fund officer. And instead of having food stamps, they have stocks and bonds that pay dividends.

Berkshire Hathaway také podporovala pro-choice organizace, tedy takové, které lidem vysvětlují, že si mohou vybrat, zda děti budou mít nebo ne. Po mohutném protestu a bojkotu vyvolaném lidmi neschvalujícími potraty je nicméně podporovat přestala. Koukám, extrémisti jsou všude. Kdyby to ale bylo opačně, tak bych to chápal víc.

Průšvihy

Buffett rád pojišťovny, což je dáno jeho zálibou ve statistice. Ale vždy se to nepodaří. Jako třeba v případě, kdy pojistili dostatečnou návštěvnost filmu, aniž by věděli o čem bude nebo kdo v něm bude hrát. Že se pojišťují ruce, nohy a další věci jsem věděl. Ale že si je možné pojistit neúspěch filmu, to tedy mrkám.

Všichni mu také vyčítali, že se vyhnul investicím do technologickým firem v době, kdy rostly do nebes a ještě výš. Dokonce ho chtěli odvolat, což muselo být pro někoho, kdo nechtěl investorům vůbec ukazovat co koupil za společnosti a proč, docela těžko zkousnutelné.

Jeho úspěch ale přivedl k průšvihu i jiné lidi. Když podal nabídku na převzetí jedné z firem, konkurence celý obchod zažalovala. Protože když Buffett nakupuje, tak si hlídá svůj margin of safety, takže jeho nabídka je nutně podhodnocená a management společnosti ji nesmí přijmout. Tehdy na to bohužel dojeli.

Pro Buffetta osobně se postupem času stalo průšvihem jeho členství v představenstvech společností. Jednoduše proto, protože se ukázalo, že mají moc svázané ruce a management si stejně může dělat co chce. Bohužel, okolí vidělo, že to Warren moc neohlídal.

Pěkné čtení

Bylo to dlouhé čtení, ale bylo to fajn. Zajímavé náhledy, neuvěřitelné příběhy, člověk neskutečně zaměřený na cíl.

The snowball just happens if you’re in the right kind of snow, and that’s what happened with me. I don’t just mean compounding money either. It’s in terms of understanding the world and what kind of friends you accumulate. You go to select over time, and you’ve got to be the kind of person that the snow wants to attach itself to. You’ve got to be your own wet snow, in effect. You’d better be picking up snow as you go along, because you’re not going to be getting back up to the top of the hill again. That’s the way life works.

Kde koupit

V angličtině na Amazonu, v češtině to mají na Martinusu bohužel vyprodáno.

Napiš komentář, díky!